Letos v lednu jsme v tichosti vkročili do nové éry, v níž se změní banky, stejně jako způsob, jak nakládáme s penězi. Názory odborníků se liší pouze v tom, jak rychlé a radikální ty změny budou. „Vzniknou bankovní služby, které dnes vůbec neznáme,“konstatuje Michal Přikryl z České spořitelny.

Ty velké změny má přinést nový fenomén s nepříliš vzrušujícím názvem otevřené bankovnictví. O co v něm jde? Ukážeme si to na příkladu. Řekněme, že vaše firma má několik účtů v různých bankách. Když se chcete podívat, co je na těch účtech nového, musíte se přihlásit do každé banky zvlášť. Což je trochu nešikovné. Proč už dávno nemáme aplikaci, pomocí které bychom všechny své účty v různých bankách spravovali najednou? Přitom tahle neexistující služba už má i jméno. Multibanking.

Důvod, proč takovou aplikaci nemáme, je prostý. Provozovateli takové aplikace by musely všechny zúčastněné banky otevřít dveře k informacím na účtech, které u nich máme. To bylo (až dosud) nemyslitelné. Banky si data svých klientů důsledně hlídaly.

Jenže s bouřlivým rozvojem informačních a datových technologií bylo jasné, že takový postoj není dlouhodobě udržitelný. Proto se objevil koncept otevřeného bankovnictví.

Ten stojí, řečeno jednoduše, na principu, že banka zpřístupní některá svá data třetím stranám. Včetně účetních dat svých klientů. Třetí strany – třeba softwarové firmy, které by chtěly vytvořit onu platformu pro multibanking – musejí mít speciální licenci a klient musí s předáním svých dat třetí straně souhlasit.