API: Zkratka na cestě do budoucnosti
Letos v lednu jsme v tichosti vkročili do nové éry, v níž se změní banky, stejně jako způsob, jak nakládáme s penězi. Názory odborníků se liší pouze v tom, jak rychlé a radikální ty změny budou. „Vzniknou bankovní služby, které dnes vůbec neznáme,“konstatuje Michal Přikryl z České spořitelny.
Ty velké změny má přinést nový fenomén s nepříliš vzrušujícím názvem otevřené bankovnictví. O co v něm jde? Ukážeme si to na příkladu. Řekněme, že vaše firma má několik účtů v různých bankách. Když se chcete podívat, co je na těch účtech nového, musíte se přihlásit do každé banky zvlášť. Což je trochu nešikovné. Proč už dávno nemáme aplikaci, pomocí které bychom všechny své účty v různých bankách spravovali najednou? Přitom tahle neexistující služba už má i jméno. Multibanking.
Důvod, proč takovou aplikaci nemáme, je prostý. Provozovateli takové aplikace by musely všechny zúčastněné banky otevřít dveře k informacím na účtech, které u nich máme. To bylo (až dosud) nemyslitelné. Banky si data svých klientů důsledně hlídaly.
Jenže s bouřlivým rozvojem informačních a datových technologií bylo jasné, že takový postoj není dlouhodobě udržitelný. Proto se objevil koncept otevřeného bankovnictví.
Ten stojí, řečeno jednoduše, na principu, že banka zpřístupní některá svá data třetím stranám. Včetně účetních dat svých klientů. Třetí strany – třeba softwarové firmy, které by chtěly vytvořit onu platformu pro multibanking – musejí mít speciální licenci a klient musí s předáním svých dat třetí straně souhlasit.
Alan McIntyre z poradenské společnosti Accenture přirovnává nástup otevřeného bankovnictví k tomu, co se stalo před deseti lety, když Apple spustil svůj iPhone App Store.
Vedle informací o účtech klientů banka zpřístupní takzvané API, což je zkratka, jíž se v informatice označují protokoly, které automaticky přenášejí data z jednoho softwaru do druhého. Díky nim mohou vývojáři třetích stran propojit své nové aplikace s bankou. „API je v podstatě něco jako zásuvka. Když chcete z banky získat data, musíte se nějak připojit, a to připojení se dělá právě přes tuhle zásuvku,“ říká Michal Přikryl, který v České spořitelně řídí oblast korporátních produktů denního bankovnictví.
Vedle dat dostanou třetí strany od banky pravomoc iniciovat platby na zákazníkově účtu.
Letos v lednu se stalo otevřené bankovnictví v Evropské unii normou. Tehdy totiž nabyla účinnosti nová evropská směrnice o platebním styku PSD2, která bankám otevřené bankovnictví de facto nařizuje. „Evropské komisi jde o liberalizaci a otevření dalšího trhu. Po telekomunikacích zkrátka přišlo na řadu bankovnictví,“ konstatuje Michal Přikryl.
Aplikace s multibankingem, kterou jsme si popsali výše, je tak otázkou velmi blízké budoucnosti. A s ní spousta dalších nových služeb a aplikací, které si zatím ani neumíme představit.
Média, mezi jinými britský Business Insider či americké magazíny Forbes a Wired, reagovala na PSD2 sérií článků, v nichž se nešetřilo odvážnými výroky o počátku převratných změn a rodící se revoluci.
Co je na tom převratného?
Alan McIntyre z poradenské společnosti Accenture přirovnává současný nástup otevřeného bankovnictví k tomu, co se stalo před deseti lety, když Apple spustil svůj iPhone App Store. Výrobce s nakouslým jablkem v logu tehdy také nabídl API svého smartphonu k volnému užívání. A strhl hotovou lavinu kreativity. Tisíce malých i velkých firem z celého světa vyvíjely nové aplikace, které využívaly potenciál chytrého telefonu způsobem, jaký si do té doby nikdo nedokázal představit.
McIntyre se domnívá, že otevřené bankovnictví bude mít podobný dopad na finanční trh.
Pokud ale chceme být zatím nohama na zemi a zeptáme se Michala Přikryla na čistě praktické a v blízké budoucnosti dosažitelné výhody, které by měla z otevřeného bankovnictví česká firma, připomene onu aplikaci na multibanking. Ta se podle něj neomezí na pouhou obsluhu několika účtů, ale bude s bankovními daty pracovat dál. Třeba nabízet srovnání jednotlivých produktů různých bank. „Tak trochu jako Heureka.cz,“ vysvětluje.
Podle jeho představ vám zmíněná aplikace k tomu přidá i pár rad: třeba že určitý typ transakcí bude výhodnější provádět v bance A než v bance B, protože v A k tomu máte evidentně lepší podmínky.
„A zároveň ta aplikace z vašeho účetnictví vyčte, že se, řekněme, blíží splatnost několika faktur v eurech, ale na vašich účtech není eur dostatek. Upozorní vás tedy, že si je musíte dokoupit, a poradí vám, zda je dobré udělat to hned, protože je zrovna výhodný kurz, nebo naopak pár dní počkat,“ popisuje Přikryl výhody otevřeného systému.
Další příklad atraktivní a zřejmě brzy dostupné služby pro firmy i jednotlivce je podle něj instantní platba.
„To je platba, která se uskuteční od začátku do konce během deseti vteřin. Zmáčknete tlačítko ZAPLATIT a příjemce platby v jiné bance má do deseti sekund peníze na účtu. To může ve výsledku zásadně změnit celé obchodování na internetu nebo trh s platebními kartami,“ soudí Přikryl. Mezi uvažováním s oběma nohama na zemi a vizionářstvím stačí u otevřeného bankovnictví jen pár kroků. „Určitě se brzy objeví bankovní služby, které dnes vůbec neznáme,“ dodává.
Světová špička
Představa, že pustíte nějaký start-up k informacím o aktuálním zůstatku na vašich firemních účtech a vaší transakční historii a úvěrech, které splácíte, vám ovšem může připadat spíš děsivá. Ochrana údajů před zneužitím se proto poměrně intenzivně řeší.
Každopádně, do otevřeného bankovnictví se jen tak nějaký start-up nedostane. Pouze firmy, které získají speciální licenci České národní banky na poskytování bankovních služeb. Aby ji dostaly, musejí splňovat kritéria v evropské směrnici PSD2 a vedle nich ještě podmínky stanovené českým zákonem. Česko je mimochodem jednou z prvních zemí na světě, která už má vlastní právní úpravu otevřeného bankovnictví. Své třetí strany pochopitelně prověřují i samotné banky. „Česká spořitelna jasně deklaruje, že bude podobně jako třeba Apple v App Store fungovat jako síto, aby vaše data nemohl někdo zneužít,“ říká Přikryl.
To, že od ledna platí povinnost nabízet otevřené bankovnictví, ovšem zdaleka neznamená, že všechny tuzemské banky něco takového nabízejí. „Mnoho z nich otevřených ještě vůbec není, protože ve směrnici PSD2 ani v českém zákoně za to nejsou žádné speciální sankce. Takže kromě nějaké kaňky v reputaci vám jako bance nic nehrozí,“ říká Michal Přibyl a empaticky dodává, že je možná lepší se na něco takového pořádně připravit. Ostatně, mluví ze zkušenosti České spořitelny. Ta se na otevřené bankovnictví začala připravovat s předstihem a intenzivně. Díky tomu u nás v téhle oblasti se slušným náskokem vede. Na webu České spořitelny zní taková věta jako reklamní sebevychvalování. Ale je to jen suché konstatování faktu.
Jistý český start-up působící na realitním trhu používá API České spořitelny v chytrém organizačním systému, jenž pokaždé, když některý z klientů start-upu investuje do nemovitosti, automaticky přiřadí ve složkách tuto investici k dotyčnému klientovi.
Nedávná studie prestižní německé konzultační firmy Innopay, která srovnávala 28 světových bank, ve skutečnosti ukázala, že Česká spořitelna patří ve vývoji otevřeného bankovnictví nejen k tuzemské, ale i světové špičce.
Pokud by vás zajímalo, jak taková světová špička v otevřeném bankovnictví vypadá, podívejte se na Erste API Hub, doporučuje Michal Přikryl. „Tohle je místo, kde se můžete připojit a vyzkoušet si, jaké zásuvky vlastně máme. Jejich využití funguje ve dvou rovinách. První rovina: firma si chce pomocí API vytvořit vlastní aplikaci a používat ji ve spolupráci s Českou spořitelnou. Druhá rovina: firma si chce pomocí API připojit své účty. Máme skupinu klientů, kteří to tak dělají, místo běžného přístupu k účtům skrze elektronické bankovnictví. Protože z téhle zásuvky si stáhnou stejné informace, ale mohou s nimi mnohem volněji a kreativněji nakládat,“ vysvětluje.
Jako příklad uvádí nejmenovaný český start-up působící na realitním trhu, který používá API České spořitelny v chytrém organizačním systému, jenž pokaždé, když některý z klientů start-upu investuje do nemovitosti, automaticky přiřadí ve složkách tuto investici k dotyčnému klientovi. „To by šlo u normálního elektronického bankovnictví dost těžko,“ usměje se Michal Přikryl.