Ohlédnutí za Týdnem inovací 2020

7. září 2020

Letošní veletrh Týden inovací v pražském Foru Karlín, který se kvůli pandemii přesunul z května na přelom září a října, přinesl opět řadu atraktivních českých i zahraničních novinek z různých oblastí. Společným jmenovatelem většiny z nich byla snaha o minimalizaci výrobních nákladů a dopadů na životní prostředí a zvýšení produktivity firemních procesů. Hlavní událostí akce byla mezinárodní konference zaměřená na digitální transformaci, udržitelný rozvoj, budoucnost městské mobility a možnosti využití umělé inteligence. Epidemiologická situace sice poznamenala celkovou návštěvnost akce, na inovativnosti prezentovaných myšlenek řečníků či nápadů a produktů vystavovatelů však rozhodně nic neubrala. 

Stejně jako v předchozích ročnících i letošní inovační veletrh otevřela mezinárodní konference za účasti zástupců společností, jež jsou lídry v oblasti inovací. Prvním diskusním panelem rezonovalo zejména téma cirkulární ekonomiky. Diskutující se shodli, že k úspěšnému zvládnutí aktuálních výzev v oblasti udržitelného rozvoje prostřednictvím inovací je potřeba odvážné vedení, podpora vlád a spolupráce všech zúčastněných stran.

Andrea Orság, spoluzakladatelka amsterdamské organizace MissionC, jejímž cílem je celosvětově urychlit přechod na cirkulární ekonomiku, upozornila mimo jiné na velmi odlišnou úroveň oběhového hospodářství i v rámci samotné Evropské unie. Nizozemsko patří v tomto ohledu k premiantům: už nyní je jeho ekonomika z 25 % cirkulární. „Nizozemsko usiluje o to, aby do roku 2030 bylo cirkulární z 50 % a do roku 2050 už ze 100 %,“ nastínila cíle své země Andrea Orság s tím, že kdyby každý z nás žil jako průměrný občan EU, potřebovali bychom brzy tři planety Země. Cyril Klepek, zakladatel digitálního tržiště s odpadovými materiály a druhotnými surovinami CYRKL, zmínil jako velkou výzvu naučit se recyklovat stavební odpad, který tvoří cca 50 % veškerého odpadu. Podle další účastnice panelu – Soni Jonášové z Institutu cirkulární ekonomiky – jsme v současné době po technologické stránce schopni recyklovat téměř všechen stavební odpad, ale brzdí nás zastaralé nákupní modely a cena. 

Digitální transformace může vést k významným společenským změnám

Účastníci panelové diskuse na téma digitální transformace, mezi kterými byl například generální ředitel Avastu Ondřej Vlček, ředitel B2C marketingu Googlu pro střední a východní Evropu Petr Šmíd, generální ředitel společnosti Visa pro ČR, Slovensko a Maďarsko Marcel Gajdoš nebo člen představenstva České spořitelny Karel Mourek, považovali za důležité změnit především způsob uvažování. Nástroje a financování potřebné pro digitální transformaci totiž většinou nepředstavují ten největší problém. Na základě výzkumu z roku 2018 poradenské společnosti Wood Mackenzie se dokonce i technologicky vyspělé firmy (např. z oblasti telekomunikací) mohou pochlubit pouze 26procentní úspěšností digitální transformace.

Potřeba změnit způsob uvažování a propojit lidi z různých oborů v rámci společnosti vedla před několika lety k zásadnímu obratu i v České spořitelně: Dali jsme dohromady lidi z různých oblastí jako IT, business a operations, protože jsme potřebovali zlepšit vzájemnou komunikaci,“ vysvětlil Karel Mourek s tím, že při tomto způsobu práce se velmi rychle ukáže, zda je nějaká myšlenka životaschopná, nebo jde o slepou uličku. Skutečnost, že digitální transformace není primárně o přístrojích, ale o lidech, vyzdvihl – z jiného úhlu – i Marcel Gajdoš ze společnosti Visa. Digitální transformace podle něj přispívá ke zmírnění nerovností ve společnosti, protože těm, kteří byli z různých důvodů na okraji, umožňuje větší integraci. Jako určitou překážku v České republice vidí Ondřej Vlček z Avastu nedostatek talentovaných lidí z oblasti produktového managementu: „Musíme hledat v zahraničí,“ komentoval situaci ve své firmě. 

diskuzní panel na Týdnu inovací 2020

Inovace od diagnostiky strojů až po humanitární pomoc

Samotný veletrh nabídl samozřejmě celou škálu projektů založených na inovativním přístupu, které prezentovaly zavedené firmy, startupy i akademická či charitativní sdružení. Jedním z vystavovatelů byla česká firma Neuron soundware, která vznikla před čtyřmi roky a zaměřuje se na detekci poruch strojů v reálném čase. „Děláme to, co nikdo jiný: digitalizujeme lidské slyšení,“ říká o nové technologii, která využívá umělou inteligenci, představitel firmy Jiří Čermák. „Učíme se od odborníků, kteří rozumí strojům a jsou schopni poznat různé věci podle zvuku. Podle nich se pak stroje nastavují a opravují. My se to od nich naučíme a potom můžeme tuto schopnost škálovat. Pro průmyslové podniky je to zajímavé především proto, že lidí, kteří by toto dokázali, je velmi málo a jejich služby jsou drahé. Je to vlastně vysoce kvalifikovaná zvuková intuice.“ Technologie se uplatní při kontrole kvality, kdy se s její pomocí odhalí na základě zvuku vadný mechanický výrobek, případně při údržbě, kdy umožňuje určit, že určitou část je třeba vyměnit.      

Se zajímavým projektem se představila i další česká firma – Hardwario. S britským ministerstvem životního prostředí, organizací Forest Research a společností Vodafone UK spolupracuje na monitorování vlivu klimatických změn na růst stromů v anglických lesích. Pomocí dendrometru monitoruje teplotu a vlhkost či růst stromu jako takového. V českých lesích se podílela na monitorování aktivity kůrovce. To vše je možné i bez internetového připojení: Hardwario totiž vyrábí unikátní IoT zařízení, která jsou schopna dlouhodobě fungovat z baterií, připojit se k internetu téměř odkudkoli a jednoduše se integrovat s dalšími systémy. Její řešení lze uplatnit i v digitalizaci průmyslu, zemědělství, retailu, zdravotnictví nebo vzdělávání.

Inovace zasahují do většiny oblastí života a mohou výrazně posunout například i rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc. Příkladem může být Charita ČR, která na veletrhu představila projekt Labyrint 2030. V jeho rámci pořádá soutěž pro studenty a mladé lidi do 30 let, kteří se svými nápady budou snažit inovativním způsobem vyřešit nějakou rozvojovou výzvu.   

Inovace jako cesta k udržitelnosti i větší jednoduchosti

Týden inovací 2020 by samozřejmě nebyl úplný bez odborných seminářů, které zájemce detailněji seznamovaly s vybranými tématy. Magistrát hl. m. Prahy ve spolupráci se společností IdeaSense, která se věnuje human-centered designu a inovacím, například představil myšlenku „rozcestníku“, který by obyvatelům hlavního města pomohl s rozhodnutím, jak naložit s již nechtěnou věcí, dřív než ji vyhodí jako nepotřebný odpad. Cílem je rozhýbat trh s druhotnou hodnotou a snížit tak množství odpadu. Typicky jde o nábytek a další vybavení domácnosti. Rozcestník, který by byl k dispozici na webu magistrátu, by občany nasměroval, kde mohou nechat danou věc opravit nebo kde ji mohou darovat, případně prodat.

Dva semináře zorganizovala v rámci Týdne inovací, jehož je už čtvrtým rokem partnerem, i Česká spořitelna. Seznámila účastníky s novou digitální platformou we.trade, která umožňuje jednoduše, rychle a bezpečně sjednat a realizovat obchodní transakce, prozatím v rámci Evropy. Do systému je aktuálně zapojeno 14 bank, přičemž za letošní rok se realizovalo 400 transakcí. Účastníci semináře měli možnost projít si jednotlivé kroky transakce a přesvědčit se, že prostředí platformy we.trade je přehledné – připomíná jednoduchý e-shop. K bezpečnosti obchodních transakcí výrazně přispívá fakt, že přístup do platformy mají pouze bankami ověřené firmy a číslo účtu se nevyplňuje během transakce ani jej firma nemůže sama kdykoli změnit. Proti kybernetickým útokům ji pak chrání technologie blockchainu.

Druhý seminář se věnoval budoucnosti plateb a bankovní identitě, což je téma, které získá na důležitosti zejména po 1. lednu 2021, kdy se z bankovní identity stane zákonem uznaný prostředek prokázání totožnosti. Výhodou bankovní identity je mimo jiné to, že od uživatelů nevyžaduje žádné speciální dovednosti či používání aplikace. Bankovní identitu lze využít vedle prokázání totožnosti (například na úřadech nebo při kontaktu s dodavateli energií), také k registraci, podpisu a platbě, kdy po přihlášení do prostředí umožňuje realizovat tzv. one-click payment. Segmentů, kde bankovní identita najde uplatnění, je tedy celá řada a můžeme se těšit na to, že život většiny z nás se od nového roku o něco zjednoduší. 

Mohlo by vás ještě zajímat