Nové platební metody umožní platit bezhotovostně i u těch nejmenších prodejců

Nové platební metody umožní platit bezhotovostně i u těch nejmenších prodejců

13. listopadu 2020

Usmívající se muž v košili

Na rozdíl od některých jiných zemí, zejména na severu Evropy, je Česká republika v digitalizaci stále pozadu, a to nejen pokud jde o státní správu. Jako největší banka v zemi je Česká spořitelna jedním z tahounů digitalizace napříč sektory. O nejzajímavějších novinkách v oblasti platebních metod, které mají drobným podnikatelům i neziskovým organizacím pomoci udržet krok s dobou, a o přípravě platebních portálů pro obce a města jsme hovořili s bankovním poradcem pro veřejný sektor Petrem Chlupáčem. 

Česká spořitelna zařazuje do svého portfolia produktů novinku: „darovací totem“, který funguje jako přenosný platební terminál pro bezhotovostní platby. Jaké bude mít funkce a kde všude by se mohl využívat? 

Totem bude možné ovládat přes displej. Pokud například budete chtít věnovat příspěvek nějaké charitativní organizaci, vyberete si z několika přednastavených částek, případně zadáte sumu podle svého uvážení. Protože je ale všeobecným trendem realizovat platby bezkontaktně, půjde zřejmě ve většině případů o přednastavené částky do 499 Kč, které nevyžadují zadání PINu. Totem ale zdaleka není zajímavou platební metodou jen pro dobročinné organizace nebo církve. Naše představa je taková, že jeho využití by mělo být univerzální. V pilotním projektu máme subjekty z různých oblastí. Chceme jej nabídnout například do nemocnic pro výběr regulačních poplatků, úřadům pro platbu správních poplatků za vydání dokladů apod.

Totemy plánujeme dlouhodobě zapůjčovat, přičemž zařízení bude přímo navázané na běžný účet dané organizace. Pokud jde o neziskový sektor, my i naši klienti si od něj slibujeme efektivnější výběr darů, protože je statisticky dokázáno, že možnost platit bezhotovostně, tedy kartou, mobilem nebo třeba hodinkami, obecně zvyšuje objem uskutečněných plateb.

Společně se společností Global Payments začala Česká spořitelna nabízet podnikatelům a firmám možnost prodávat na internetu bez nutnosti provozovat klasický e-shop, a sice přes sociální sítě. Co si pod tím můžeme představit? 

Služba se jmenuje easy2sell. Je vhodná zejména pro ty, kdo nemají kapacitu ani zdroje na provozování klasického e-shopu, případně by to bylo vzhledem k nesourodosti jejich zboží příliš obtížné. Stačí si stáhnout do mobilu aplikaci easy2sell a produkt vyfotit, přidat stručný popis, cenu, cenu za dopravu, případně počet kusů. Pak už stačí jen využít vlastní kreativitu a vytvořit atraktivní příspěvek třeba na Facebooku, aby to lidi ve vaší síti motivovalo ke sdílení. Tento způsob prodeje využijí především drobní podnikatelé z různých oborů – od uměleckého truhláře po lektora, který chce nabídnout vstupenky na svůj seminář. Je to velmi užitečná věc pro všechny, kdo tvoří individuálně, kusově. 

Jaké další novinky v oblasti platebních služeb Spořitelna chystá?

Zásadní novinkou je terminál v mobilu, opět ve spolupráci s Global Payments. Půjde o chytré telefony s operačním systémem Android. Očekáváme, že tento produkt výrazně urychlí digitalizaci České republiky napříč segmenty. Nyní jsme ve fázi, kdy zařazujeme první klienty do pilotního projektu. Ve veřejném sektoru tato novinka umožní akceptaci platebních karet i v té nejmenší obci. Tím, že si klient do telefonu nainstaluje aplikaci, odpadá nákup hardwaru platebního terminálu, což terminál jako takový zlevní. Prodejci by tak už neměli mít důvod nepřijímat platební karty s tím, že je to drahé. Aplikace bude zdarma, hradit se bude jen poplatek z transakce, podobně jako u easy2sell. Využití je opět velmi široké – od řemeslníků přes donáškové služby až po prodavače párků na náměstí. Terminál v mobilu se samozřejmě hodí spíše pro menší počet transakcí, protože neumožňuje propojení s pokladnou a automatické účtování transakcí v účetním systému. Darovací totem, easy2sell a terminál v mobilu každopádně doplňují naše portfolio produktů tak, že umožní přijímat bezhotovostní platby i drobným podnikatelům a organizacím, přičemž současně zvýší komfort nakupujících.

Pokud jde o veřejný sektor, připravujeme platební portály pro municipality a kraje. Ty jednodušší fungují jako „návodník“ k platbě: vyberete si obec a poplatek, který chcete zaplatit (od psa přes odpady až po školní jídelnu nebo dětský kroužek), a portál vás platbou provede. Je to řešení především pro malé obce, které z různých důvodů nemohou provozovat vlastní portál, přesto ale chtějí občanům umožnit elektronické platby, aby kvůli tomu nemuseli chodit na úřad a manipulovat s hotovostí. Příkladem je nedávno spuštěný Platební portál Středočeského kraje. Na rozvinutějších řešeních spolupracujeme se společností Gordic, která se zabývá účetními systémy pro obce a města. Tato společnost vyvinula Portál občana, který je navázaný na Portál občana ministerstva vnitra. Tam už je potřeba se identifikovat. Portál je propojený s informačními systémy města, takže když se přihlásíte, můžete realizovat například zaručené podání nebo vidíte předpis různých poplatků, které vás čekají.

 Jaké máte zkušenosti, pokud jde o adaptaci na nové trendy v platebních metodách ze strany veřejného a neziskového sektoru?

V České spořitelně vnímáme jako jednoznačný úkol připravit organizace z těchto sektorů na nové platební metody. Zároveň jde ale o velmi různorodé klienty – od univerzit přes malé neziskové organizace až po úřady. Snažíme se jim prostřednictvím bankovních poradců vše vysvětlit a ukázat jim, jaké přínosy pro ně může přechod na bezhotovostní platby mít. Zmiňované nové produkty jsou vlastně nezbytné k tomu, aby v budoucnu vůbec byly některé organizace schopny ve svém poslání pokračovat.

Všechny tyto novinky zároveň souvisí s projektem „Cashless“, který v České spořitelně běží už delší dobu a v jehož rámci pomáháme klientům napříč segmenty přejít na bezhotovostní platební styk. Manipulaci s hotovostí omezujeme i my sami uzavíráním pokladen na některých pobočkách, kde je pokladna málo využívaná. S klienty v rámci poradenství procházíme jejich procesy, identifikujeme problematické body, kde vzniká nějaký objem hotovosti, a navrhujeme jim, jak by to bylo možné dělat jinak a efektivněji. Rozvinutost digitalizace je ale v obou sektorech stále velmi nízká. Konzervativnost je zakořeněná i na vysokých školách. Dva roky například trvalo, než se nám podařilo získat alespoň jednu vysokou školu, která by byla ochotna se s námi pustit do projektu kompletní digitalizace. V případě vysokých škol ale nejde jen o akceptaci platebních karet a plateb od studentů, jde i o vydávání platebních karet se specifickými funkcemi: například mohou fungovat jako ISIC nebo jako vstupní kartička do různých částí budov. Platební karty dnes vidíme v roli identifikátorů, ať už jde o dopravu, kdy u turniketu použiji místo tramvajenky platební kartu, nebo třeba věrnostní programy. Rozvoj nejen v těchto oblastech bude umožněný větším rozšířením bankovní identity, ze které se už 1. ledna 2021 stane zákonem uznaný nástroj k ověření totožnosti.

Mohlo by vás ještě zajímat