Automatizace umožňuje PAJERU nejen obstát, ale jít vpřed

Moderní a opět výrazně větší provozovna byla ze všeho nejdřív vybavena mrazákem o objemu 1000 kubických metrů. Jsou zde také nové obalovací linky, které mají oproti původním dvojnásobnou šíři. Nejdůležitější a také nejdražší částí vybavení je nový spirálový zmrazovač v ceně čtvrt milionu eur. „Na všechnu zmíněnou technologii jsme si vzali investiční úvěr od České spořitelny, zatímco stavební a rekonstrukční úpravy jsme pořizovali z vlastních zdrojů,“ říká majitel a dodává, že provozní úvěry od ČS pomáhají jeho firmě v každodenní činnosti už řadu let.

„Spirálový zmrazovač obsahuje 180 metrů dlouhý a 40 centimetrů široký nerezový pás. Rychlost pásu pak ovlivňuje rychlost šokového zmrazování. S novou technologií je čas potřebný k zmrazení na -18 stupňů v jádře potraviny pouhých 20–25 minut, zatímco v konvenčním zmrazovači to dříve trvalo 2–3 hodiny. To vše výrazně zrychlilo výrobu a ušetřilo lidskou práci,“ popisuje dále Jan Pajer s tím, že právě automatizace výroby, tedy zvyšování podílu strojové práce, mu umožňuje obstát ve velmi konkurenčním prostředí a pomáhá mu vyrovnávat nedostatek pracovních sil. Podobně jako jiné firmy v Česku i PAJERO v posledních dvou letech vzhledem k extrémně nízké nezaměstnanosti obtížně shání nové pracovníky. „Navíc jsme pohraniční oblast, a lidé tu tedy často odcházejí za prací do sousedního Německa“, vysvětluje.

Nové trendy v segmentu mražených potravin

V oddělené části provozu je i nová, pět metrů dlouhá fritéza na 500 litrů oleje, v níž se PAJERO chystá krátce předsmažovat některé produkty. To umožní například obalovaný květák nebo řízky jen dopéct v troubě bez použití oleje. Přestože je o tento typ produktů ze strany spotřebitelů aktuálně velký zájem, vidí Jan Pajer budoucnost trochu jinde: „Rádi bychom do budoucna zvýšili objem výroby zejména neobalovaných potravin. Myslím, že vývoj v oblasti mražených polotovarů se bude ubírat právě tímto směrem. Výroba takových potravin je navíc jednodušší. Teď například zkoušíme zeleninové karbanátky, které se nebudou smažit ani předsmažovat v tuku, ale zákazník si je upeče na pečicím papíře v troubě.“

PAJERO dodává své výrobky z více než 70 % do gastronomických zařízení, jako jsou školní a podnikové jídelny, restaurace a menzy, přes lokální distributory zmrazených potravin a také Makro. Zbytek produkce putuje do velkých řetězců jako Kaufland, Billa či Penny. Pokud jde o dodavatele, pocházejí z České republiky i ze zahraničí: „Máme své osvědčené dodavatele, s nimiž spolupracujeme dlouhodobě. Vždy přesně uvedeme, co chceme, a oni nám to v požadované kvalitě dodají,“ říká Jan Pajer.

Děčínská firma zatím dodává své výrobky kromě tuzemska také do Rakouska a na Slovensko, probíhají jednání i o dodávkách do Německa. V současné době může nabídnout téměř třicet druhů převážně obalovaných zeleninových a masných produktů. A proč v nich chybí třeba populární pizza či hranolky? „Dnes musíte mít na všechno speciální stroje, což limituje počet finálních výrobků,“ vysvětluje majitel.

Pekárna na jediný produkt – strouhanku

Dva produkty v nabídce PAJERA – obalovaný květák a sýr – se mohou pochlubit oceněním Klasa, které uděluje Ministerstvo zemědělství ČR kvalitním českým výrobkům. Ke zvýšení kvality vyráběných mražených potravin by měla v nejbližší době přispět i vlastní strouhanka (tu zatím firma odebírá od dvou dodavatelů). PAJERO plánuje zřídit pekárnu v budově, kde byla až do léta roku 2018 jeho hlavní provozovna. „Dobrá strouhanka je základ obalovaných potravin. Chceme ji vyrábět jen z vody, mouky, droždí a soli, bez jakýchkoli přídavných ochucovadel, konzervantů a jiných nepříliš zdravých příměsí. Také budeme moci jednoduše nastavovat její hrubost pro různé druhy produktů. Pokud vše půjde dobře, chtěli bychom spustit výrobu na začátku února 2019,“ těší se na novinku děčínský podnikatel.

„Potravinářská výroba je specifická v tom, že musíte vyhovět velmi přísným předpisům, pokud jde o hygienu a bezpečnost práce,“ podotýká závěrem Jan Pajer. Vzpomíná, jak se po vstupu České republiky do EU v roce 2004 výrazně zpřísnily hygienické normy, čemuž padla za oběť řada zejména menších firem. I jeho podnikání v té době téměř nepřežilo, protože vyhovět všem požadavkům bylo finančně i technologicky velmi náročné. Další problémy nastaly po celosvětové finanční krizi v roce 2008, kdy zřetelně klesl odbyt. Všechny těžkosti se ale firmě podařilo překonat, postupně rozšiřovala výrobní kapacity i nabídku. Nyní bude její největší výzvou vstup na zmíněný německý trh – aktuálně pilně pracuje na splnění mezinárodního standardu kvality potravin IFS.