EU dotáhla v prosinci do zdárného konce vedle brexitu také jednání o investiční dohodě s Čínou, schválila rozpočet na další sedmileté období a stvrdila závazek snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % oproti roku 1990. Tato a řadu dalších témat vám přináší nové vydání Měsíčníku aktualit z EU, který pro vás připravují naši analytici.  

EU po 7 letech dovršila jednání o investiční dohodě s Čínou – měla by usnadnit přístup na trhy investorům z obou regionů. Poté, co dohoda vstoupí v platnost (což pravděpodobně nebude dříve než za rok), budou evropské firmy moci podnikat v Číně v odvětvích jako elektromobily, reality, reklama či telekomunikační cloudové služby. Čína je pro EU po Spojených státech druhým největším obchodním partnerem.

Prezidenti a premiéři členských zemí EU se na prosincovém summitu shodli na zpřísnění emisních závazků. Emise skleníkových plynů by se do roku 2030 měly ve srovnání s rokem 1990 snížit o 55 % s tím, že si země mohou zvolit vlastní energetický mix. Dosavadní závazek, který počítal s omezením emisí o 40 %, by nezaručil klimatickou neutralitu EU do roku 2050. Závazek je kolektivní, nemusí jej tedy naplnit všechny členské země, ale Unie jako celek.

ČR by měla během následujícího sedmiletého období získat z unijního rozpočtu v přepočtu zhruba 1 bilion korun. Rozpočet EU pro období 2021–2027 počítá s 1 074 mld. eur. V zájmu obnovy evropské ekonomiky poškozené pandemií se pro období 2021–2023 tento rozpočet navyšuje o dalších 750 mld. eur. Zhruba 30 % z celkové sumy má směřovat na podporu zelené transformace ekonomik. ČR bude moci vedle klasických strukturálních fondů čerpat finanční prostředky také skrze Nástroj na podporu oživení a odolnosti, Fond spravedlivé transformace a Modernizační fond.

Podrobnější informace k uvedeným zprávám a další novinky si můžete přečíst v novém vydání Měsíčníku aktualit z EU, který je volně ke stažení zde.