O 100 kg komunálního odpadu na osobu víc. Důvod? Koronakrize 

31. března 2021

3 minuty

hodiny
mobil a grafy

Jak se koronakrize odrazila na produkci komunálního odpadu? Jak se změní podmínky pracovníků digitálních platforem? A jaký hospodářský vývoj v eurozóně očekává v letech 2021 a 2022 Evropská komise? Tato a mnoho dalších témat přináší náš pravidelný Měsíčník aktualit z EU.

Velké společnosti s výnosem nad 750 milionů eur budou zveřejňovat zvláštní zprávu o dani z příjmu. EU tím chce zvýšit daňovou transparentnost – daňové úniky mohou podle Evropského parlamentu dosahovat sumy okolo 1 000 miliard eur ročně. Nová směrnice upravující povinné zveřejňování informací vstoupí v platnost až po schválení Evropského parlamentu s tím, že členské státy pak boudou mít dva roky na převedení nových celounijních pravidel do svých předpisů.

Evropská komise chce zlepšit podmínky pracovníků digitálních platforem. Návrh závazných pravidel by chtěla předložit do konce roku. Cílem je, aby se pracovní podmínky lidí najímaných většinou na dálku firmami, jako je například Uber či Deliveroo, nelišily od jiných pracovních pozic. Komise zatím sbírá podněty od zástupců zaměstnavatelů, odborů a dalších zájmových skupin.

Množství komunálního odpadu se v roce 2020 podle odhadů zvýšilo o 20 %. Místo dosavadních 500 kg komunálního odpadu na osobu tak každý Čech za loňský rok vyprodukoval cca 600 kg komunálního odpadu. Důvodem je koronavirová krize a s ní spojené častější využívání dovážkových služeb s potravinami a dalším zbožím. Problémem je i zvyšující se množství nebezpečného odpadu z nemocnic, který by se měl správně spalovat.

1. března byly v EU zavedeny nové energetické štítky. Jsou stanoveny na základě nové, přísnější stupnice, podle které dosáhnou v současnosti energeticky nejúčinnější výrobky nejvýše na stupeň B. Nové štítky zpočátku platí jen pro čtyři kategorie výrobků – chladničky a mrazničky, myčky nádobí, pračky a televizní přijímače. Další kategorie budou následovat později.

Hospodářský dopad pandemie zůstává v jednotlivých členských státech nerovnoměrný a očekává se, že podobně výrazně se bude lišit i tempo oživení. Konstatuje to Evropská komise ve své poslední hospodářské prognóze. V roce 2021 by hospodářství EU mělo vzrůst o 3,7 % a v roce 2022 o 3,9 %. Očekává se, že ekonomiky eurozóny a EU dosáhnou svých předkrizových úrovní produkce dříve, než předpokládala hospodářská prognóza z podzimu 2020, a to především díky silnější dynamice růstu v druhé polovině roku 2021 a v roce 2022. Další hospodářskou prognózu zveřejní Komise v květnu.

Bližší podrobnosti k uvedeným zprávám a další informace o dění v EU se dozvíte v novém Měsíčníku aktualit z EU, který je volně k dispozici zde.

Mohlo by vás dále zajímat