Klidnější tep i mysl díky přírodě. Co je japonská lesní terapie shinrin-yoku?

13. dubna 2021

3 minuty

hodiny
lesní terapie

Čas strávený mezi stromy – ať už v lese, nebo městském parku – má podle mnoha studií pozitivní účinky na naše fyzické i psychické zdraví. Příroda působí na všechny lidské smysly, dovoluje nám odpočinout si od digitálního světa, dopřát si relaxaci proti stresu a nabrat novou inspiraci a energii. Ekoterapie shinrin-yoku, která využívá léčivé vlastnosti pobytu v přírodě, původně vznikla v osmdesátých letech v Japonsku. Dnes už má zastánce po celém světě.

Představte si, že stojíte uprostřed lesa. Žádné zvuky kmitající městské dopravy ani notifikace z mobilního telefonu. Vše nedořešené teď může na pár hodin počkat. Zvolna vdechujete lesem pročištěný vzduch obohacený o esenciální oleje okolních stromů. Cítíte, jak z vás postupně opadá napětí, váš dech se zklidňuje a spolu s tím klesá i tepová frekvence. Mysl se zbavuje zbytečných myšlenek, vaše vědomí se zdá jasnější.

Vnímáte přírodu kolem sebe holisticky a zapojujete všechny své smysly. Právě v tom spočívá přírodní terapie shinrin-yoku. Ať už budete pomalu procházet lesem, nebo se věnovat relaxačnímu cvičení v parku, cílem je uvolnit se, zhluboka dýchat a nechat na sebe působit okolní přírodu.

Japonský výraz shinrin-yoku (森林 浴) se dá přeložit jako „koupání v lese“ nebo „nasávání lesní atmosféry“. V roce 1982 ho vymyslel ředitel Japonské agentury pro lesnictví Tomohide Akiyama. Tato preventivní přírodní terapie měla mít dvojí účinek: poskytnout japonské společnosti oddech od života v zajetí technologií a navést obyvatele této monarchie ke znovunavázání vztahu s přírodou a její ochraně. Nepřekvapí, že v zemi, která si tolik cení svého přírodního bohatství, se podařilo obojí. Lesy dnes zabírají asi 64 % země, takže populace má dost příležitostí uniknout ruchu měst.

les a lesní terapie

Na začátku devadesátých let začaly vznikat i studie o prospěšnosti shinrin-yoku. Odborník na lesní terapii a profesor na japonské Chiba University, Yoshifumi Miyazaki, například zjistil, že lidé, kteří se šli na čtyřicet minut projít do cedrového lesa, měli nižší hladinu stresového hormonu kortizolu než ti, kdo se procházeli v laboratoři. Podobné relaxační účinky Miyazaki naměřil i v jiném experimentu, kdy poslal své studenty na dvacetiminutovou procházku do známého tokijského parku Shinjuku Gyoen.

Pobyt v lese nebo v parku totiž aktivuje parasympatický nervový systém, který zajišťuje pocit klidu a bezpečí. Sympatická nervová soustava, spojená s nabuzením organismu v případě nebezpečí, je naopak utlumena. Pozitivně ovlivňuje i krevní tlak, snižuje tepovou frekvenci, celkově zklidňuje naši mozkovou aktivitu a zlepšuje náladu. Úlevu tak může poskytnout i těm, kteří trpí poruchami pozornosti nebo si potřebují odpočinout od vysoce stresujícího prostředí.

Lidem je bližší trávit čas v přírodním než v městském prostředí. Za celou dobu existence lidstva, tedy asi sedm milionů let, jsme strávili 99,99 % času v přírodě,“ 

napsal Miyazaki v knize Shinrin-yoku: Japonský způsob koupání v lese pro zdraví a relaxaci. Miyazaki se domnívá, že lidé jsou stále navyklí životu v přírodě a stresující městské prostředí je pro ně z hlediska lidské evoluce stále poměrně nové. Jde o možné vysvětlení, proč se v zalesněné krajině cítíme lépe než v městské zástavbě.

Doktor Qing Li, profesor na Nippon Medical School v Tokiu, při svém výzkumu zase zjistil, že stromy a rostliny uvolňují aromatické sloučeniny zvané fytoncidy. Ty na náš organismus působí podobně jako aromaterapie. Doktor Li ve svých výzkumech zjistil, že lidé, kteří se prochází lesy nebo v nich spí, často vykazují změny ve složení krve, spojené s lepší imunitou, nižším krevním tlakem a obranou proti rakovině.

lidé v lese

Léčivé účinky pobytu v přírodě nicméně nejsou pouze doménou japonské kultury. V devatenáctém století například americký filozof a básník Henry David Thoreau strávil dva roky, dva měsíce a dva dny v chatce na břehu jezera Walden v lesích Massachusetts. Byl zastáncem jednoduchého života v souladu s přírodou a pobyt v ní bral jako cestu k vlastní spiritualitě, společenský experiment i příležitost poznat „základní životní pravdy“.

„Všechna příroda se neustále ze všech sil snaží nás uzdravit – nemá jiného cíle. Nebraňte se jí. Ta nejmenší vůle ke zdraví stačí k tomu, abychom nebyli nemocní,“ napsal Thoreau ve Waldenu.

žárovka

Kam vyrazit na procházku?

Pokud chcete vyzkoušet osvěžující účinky lesní terapie, několik tipů na procházky v české divoké přírodě najdete třeba na webu Česká divočina. Interaktivní mapa nabízí třeba hned pět tipů, kam na výlet v okolí Prahy, včetně odhadu náročnosti trasy i času potřebného k jejímu zdolání.

Na nově vzniklém portálu krajinářské architektury DO PARKU se zase můžete porozhlédnout po parcích, kvalitně navržených zahradách a jiných místech, která zajímavě propojují přírodu a veřejný prostor. Ideální pro ty, kdo hledají inspiraci pro příští procházku kolem Prahy a jiných měst.

Krásné (nejen) přírodní destinace vhodné k výletům zachycují i instagramová Úžasná místa v Česku.

 

Mohlo by vás dále zajímat