Když přestáváme zvládat stres: Jak nám pomůže lékař?
Vleklý stres dokáže proměnit život v malé peklo. Odborníků, kteří mohou člověku v takové situaci pomoci, je více: psycholog, psychoterapeut, kouč nebo také lékař. Jak si z nich vybrat? To vám poradíme v našem malém seriálu článků. Začneme pohledem do ordinace lékaře.
Vysoký tlak či cholesterol, první poslíčci diabetu, úzkost, častá bolest hlavy, bolest bez zjevné příčiny... To všechno jsou příznaky civilizačních nemocí, s nimiž se vydáváme k lékaři a jejichž příčinou bývá nezvládnutý vleklý stres. Při standardním průběhu léčby nás specialista na choroby „zasype“ prášky a pohovoří o prevenci, kdy vysvětlí, co nám hrozí, když nepřestaneme s přejídáním, kouřením, nadměrnou konzumací alkoholu, absencí pohybu, s nekonečným civěním do počítače či na televizní obrazovku; některý přidá i zmínku o škodlivosti stresu, který může vyústit také v deprese a užívání antidepresiv.
Ale my spíše potřebujeme jiný typ lékaře – takového, který souvislost mezi stresem a projevy civilizačních chorob pochopil a snaží se odstranit nejen tyto projevy, ale současně hledá i cesty, jak pacienta zbavit stresu jako hlavní příčiny. A takových v Česku přibývá. Tento přístup ovšem slaví úspěch za předpokladu, že se lékaři podaří do terapie zapojit rozum a vůli pacienta.
Jak pomáhá psychosomatik
Směr, který fyzické obtíže vnímá jako signál, že je nutno zabývat se životem pacienta a jeho psychickým stavem, se nazývá psychosomatika. Vychází z vícero předpokladů, jež standardní medicína buď opomíjí, nebo jim nepřikládá náležitou váhu. Hlavní jsou dva: 1) každá nemoc je bio-psycho-sociálně podmíněná, a to v různé míře, 2) lidský organismus má ohromnou samouzdravující schopnost. Ale je řada vlivů – včetně psychických – které tuto schopnost snižují. A odstraněním těchto rušivých vlivů ji lze obnovit.
Synonymem psychosomatiky je tzv. systémový přístup, kdy lékař neléčí jednotlivé orgány, ale člověka jako celek. Jeho podstatu skvěle vystihuje otázka, již klade svým pacientům nejznámější český psychosomatik MUDr. Jan Hnízdil: „Chcete se léčit, nebo uzdravit?“
Psychosomatik si exaktními lékařskými metodami ověřuje, kdy už jen somatická péče nestačí. K jeho typickým pacientům patří přetížený manažer.
Následující případ je z ordinace MUDr. Vladislava Chvály z Liberce, který psychosomatiku pomohl prosadit jako součást oficiální rodiny lékařských specializací a jehož partnerkou při terapii je jeho manželka, psycholožka Ludmila Trapková: pětačtyřicetiletý muž, vysoce postavený ve firmě, která stále rostla a v níž byl díky své specializaci těžko zastupitelný. Během posledních dvou let jeho pracovní agenda narostla na trojnásobek. Začaly ho brnět ruce, byl na operaci krční páteře, čemuž se jeho potíže původně přičítaly, ale pak ho neuroložka vzhledem k tomu, jak byl zatížen, poslala k dr. Chválovi.
„Naučili jsme ho nedělat tolik práce, což je velmi těžké. Byl však ve výhodné situaci, neboť jeho žena skvěle spolupracovala a jako první problém rozeznala. Zašla za šéfem firmy, jemuž řekla: „Neblbněte, zabijete ho, dejte mu míň práce." Ředitel firmy se zachoval skvěle. Nejprve mu dal dovolenou a ujistil ho, že je pro firmu velmi potřebný. Pak přeorganizoval jeho pracovní život a udělal z něj poradce. My jsme jej naučili, aby nebral všechno na sebe, zvládli jsme to za několik sezení. To však není typický případ,“ říká dr. Chvála.
Doktore, vy jste se zbláznil
Lékař, který jde na pacientovy fyzické obtíže od jeho hlavy, nemusí být jen psychosomatik. Mnoho praktiků či ambulantních specialistů s úspěchem léčí stres prostředky tzv. fyziologické regulační medicíny (FRM). Jde vesměs o tělu vlastní látky, které ze své povahy nemají nežádoucí účinky, nutný doprovod standardních léčiv. Mnozí z lékařů pracujících na bázi FRM využívají také akupunkturu, která je stejně jako tělu vlastní látky ideálním nástrojem výše zmíněného systémového přístupu.
Modelový FRM přístup vypadá zhruba následovně. Lékař přeměří klientovi akupunkturní dráhy, ukáže mu, ve kterých oblastech je energetika jeho organismu narušená, a snaží se jej přesvědčit, že musí ozdravit životní styl. Zároveň však začíná s prvními aplikacemi akupunktury či přípravků FRM, přičemž první měsíc léčby se odehrává v očekávání určitého posunu nebo změny. Pacienti ocení, že si mohou jít dvakrát týdně na hodinu lehnout na akupunkturu, čímž se jim uvolní endorfiny, kterým se říká „poslové dobré nálady“, a zjistí, že zvolená strategie má výsledky. Pak už s nimi lékař řeší věci typu, jak vyčistit játra a pomoci střevům, drobně se upraví jídelníček, klient dostane například infuze vitaminu C či glutathionu, aby cítil příliv energie, a postupuje se dál.
Zavítá-li do ambulance typický přetížený člověk dnešní doby, nezřídka zareaguje slovy: „Doktore, vy jste se asi zbláznil.“ Avšak lékařovo přesvědčování spolu s reálnými výsledky u mnoha z nich tento postoj změní a něco pro sebe dělat začnou.
Tito pacienti se pak dále dělí. Někteří jsou ochotni ve změnách životního režimu zajít poměrně daleko, jiní udělají jen pár krůčků. „Lidé, kteří ke mně chodí, přirozeně nemají své životy plně pod kontrolou. Částečně tak bojujeme s větrnými mlýny, protože změna je u nich často podmíněna změnou pracovního režimu nebo odchodem z práce, což je nereálné. Proto jim vždycky předestřu určité nabídkové spektrum, klient mi řekne, čeho je schopen, a pak se daným směrem vydáme,“ říká ambulantní specialista z Mladé Boleslavi MUDr. Jan Štěpán.
Například přetížený manažer, s nímž se nedá nic předem naplánovat, dorazí na infuzi vitaminu C nebo akupunkturu, když má čas. U dělníka, který si tím, že chodí na směnný provoz, narušil biorytmy, tento problém odpadá. Oba však budou zdravější fyzicky i psychicky. Oba si také zapamatují, že bez vlastního přispění se uzdravení jen tak nedostaví.