Kamenosochařství Pánek navrací krásu českým památkám

 

Kamenosochařství a restaurátorství Bohumil Pánek je jedním z nejstarších rodinných podniků v zemi: doložená historie kamenosochařské dílny rodu Pánků sahá až do roku 1673. Dnes, stejně jako kdysi, patří mezi špičku v oboru. V současnosti provádí restaurátorské práce například na hradě Rožmberk, zámku v Lánech, ale i řadě drobných objektů, jako jsou poutní místa či různé památníky. Srdeční záležitostí je pro toto rodinné kamenosochařství práce na katedrále svatého Víta a dalších památkově chráněných objektech v areálu Pražského hradu, o které pečuje už 300 let. Převážnou část práce sice tvoří státní zakázky, firma se ale věnuje i moderní kameničině. Původně sídlila v Praze na Starém Městě, od roku 1849 je v Říčanech.

Bohumil Pánek, současný šéf firmy, je už desátou generací kameníků a kamenosochařů v rodině. Přitom nechybělo mnoho a rodinná tradice mohla vzít zasvé. Jeho cesta k oboru totiž nebyla přímočará. Když se rozhodoval o své budoucnosti, vybral si studium na gymnáziu s tím, že se jednou stane právníkem. Posléze přešel na stavební průmyslovku, až se nakonec – jako kdyby rodinné řemeslo bylo zkrátka jeho osudem – ocitl na stejné škole jako tři generace Pánků před ním. Tou byla kamenická a sochařská škola v Hořicích v Podkrkonoší, která je nejstarší a dodnes nejprestižnější institucí tohoto typu u nás.

„Od patnácti let jsem chodil s tátou na brigády tam, kde právě pracoval, včetně svatovítské katedrály. Naučil jsem se od něj vlastně všechno, co se týká našeho oboru práce s kamenem,“ popisuje Bohumil Pánek, jak si ho nakonec kamenické řemeslo postupně získalo. Například ve svatovítské katedrále bylo v průběhu stavby – což trvalo prakticky 600 let – použito sedm různých druhů pískovce. Pozná se to podle jejich struktury a barevnosti. Když je potřeba nějakou část při restauraci doplnit, použijeme pískovec ze stejné lokality: někdejší lom už sice neexistuje, ale několik set metrů od něj je jiný,“ přibližuje jedno z mnoha specifik restaurátorských prací na této kulturní památce. 

Když se ve firmě používají 600 let staré postupy

Když Bohumil Pánek projíždí Prahou, vidí leckde výsledky své práce: „Jedu okolo a říkám si: tohle jsme dělali před 20 lety, a pořád to vypadá dobře. To mě pokaždé potěší.“ Jeho nejoblíbenější historické období je gotika, kdy došlo v českých zemích za vlády Karla IV. k nevídanému rozkvětu. Obdivuje Petra Parléře a středověké kameníky, kteří vysekávali ozdobné vrcholové části opěrných pilířů katedrály (tzv. křížové kytky s kraby) jen tak „od oka“. „Mimo jiné právě v tom je obrovský rozdíl mezi původní gotikou a neogotikou, kdy se křížové kytky vysekávaly podle přesných nákresů a jedna byla jako druhá,“ vysvětluje šéf kamenosochařství. Kameníci v jeho firmě však nemá problém pracovat stejně tradičním způsobem: když je potřeba udělat kopii 600 let staré ozdoby, vysekají ji stejně jako předchůdci na základě odhadu.

Šéfovi kamenosochařství se na jeho nevšední profesi líbí především to, že je vysoce specializovaná: „Naší specializací je gotická architektura, kašny a různé masivní prvky, které jsme schopni demontovat, odvézt, opravit a dát zpátky. V uplynulých pěti letech jsme například při rekonstrukci Národního muzea rozebrali celou balustrádu, vše jsme jeřábem sundali dolů, odvezli, restaurovali, vyčistili a zase vrátili na místo. Pro představu: madlo z této balustrády vážilo jednu tunu,“ popisuje náročnost své práce.

Mezi časté zakázky říčanského kamenosochařství patří i zmíněné restaurování historických kašen. Dokonce i kašnu, která je na první pohled v dezolátním stavu, je leckdy ještě možné zachránit. Restaurátoři ji vyčistí (tj. zbaví zčernalé sádrovcové krusty, lišejníků apod., aby kámen mohl dýchat), vymění čepy a napustí minerálním roztokem. „Pokud kašna teče, zalijí se spáry olovem, které se na rozdíl od malty nevydrolí, případně se do ní vyrobí olověná vana. Památku to může zachránit na stovky let,“ říká Bohumil Pánek s tím, že „vyhodit starou kašnu a udělat novou je jednoduché“. Ke zhotovení kopie však přistoupí jeho firma pouze v případě, kdy je kámen už nenávratně poškozený.

Rodinná tradice pokračuje v další generaci – a od září také v nové dílně

I kamenosochařství však musí jít s dobou. Letos v září zprovoznilo v Říčanech novou dílnu, která už není v původní zástavbě, ale v nově vzniklé průmyslové zóně. Dvoupatrová hala má moderně řešený vstup s pojízdnými vraty a jeřábem pro snadnější přemisťování těžkého materiálu. S financováním stavby pomohla firmě Česká spořitelna. Bohumil Pánek jí tím vyjádřil velkou důvěru, protože výjimečně porušil pravidlo svého otce, které jinak vždy dodržuje: „Pořizuj si jen to, na co máš.“ Stavba nové dílny však byla finančně příliš náročná. Nyní je zde vše, co moderní kamenosochařství potřebuje, přičemž se počítalo i s reprezentativními prostory. V hale tak nechybí fotografie spojené s historií rodinného kamenosochařství či výstavka kamenných plastik.

V současnosti pracují v kamenosochařství tři generace Pánků: matka Bohumila Pánka má na starosti účetnictví a syn, který nedávno dokončil hořickou kamenosochařskou školu, se postupně zaučuje do všech prací v dílně i na zakázkách v exteriérech. „Cením si toho, že syn si tuhle profesi vybral sám od sebe a rodinná tradice nebude přerušena,“ říká k tomu jeho otec. A jak se mu podařilo získat odborně zdatné zaměstnance? „Najít v dnešní době dobrého kameníka je skoro nemožné. My máme ale štěstí, že naši zaměstnanci u nás pracují už více než 20 let a po stránce odbornosti, zručnosti, zkušeností a spolehlivosti jsou všichni skvělí. Vím, že bych mohl odjet a všechno by fungovalo bez problémů,“ chválí své spolupracovníky šéf firmy. Sám si už dávno uvědomil, že ačkoli měl v mládí o své budoucnosti jiné představy, dnes by nic jiného dělat nechtěl. „Když to vyjde a na jaře můžeme zase začít s opravami svatovítské katedrály, je to čest. Vyjdu nahoru a poděkuju za to, že jsem zase tam. Je to úžasný pocit,“ popisuje radost z práce svého kamenosochařství Bohumil Pánek.   

Alena Hnízdilová

Pobočka České spořitelny Praha Karlín

Firemní bankéřka Alena Hnízdilová

S Kamenosochařstvím & restaurátorstvím Pánek (od roku 2008 s.r.o.) spolupracuje Česká spořitelna už téměř 30 let. V minulém roce poskytla firmě hypoteční úvěr na výstavbu nové kamenosochařské dílny. „V ostatních případech jde především o bankovní záruky, které kamenosochařství potřebuje, když se hlásí do výběrových řízení. Stalo se, že jsme vystavovali i tři záruky za měsíc,“ říká Alena Hnízdilová, firemní bankéřka České spořitelny Praha Karlín. S klientem ji shodou okolností spojuje i zájem o historii: v minulosti se například s úspěchem zúčastnila populární televizní soutěže O poklad Anežky České.

Mohlo by vás ještě zajímat