Internet of Behavior. Vystřídá nový trend Internet of Things?

21. ledna 2021

Chytré hodinky, senzory pro monitoring teploty, hlasoví asistenti. Internet věcí už dávno není jen myšlenkou ze sci-fi filmů, tato technologie je součástí naší každodenní reality. Otázkou zůstává, kam se bude vyvíjet. V budoucnu možná budeme spíše hovořit o Internet of Behavior. IT společnost Gartner dokonce předpovídá, že do konce roku 2025 bude víc než polovina světové populace využívat alespoň jednu technologii postavenou právě na tomto konceptu.

Co si vlastně pod pojmem Internet od Behavior představit? V zásadě se jedná o nástavbu internetu věcí. Data získaná prostřednictvím IoT zařízení poskytují zajímavé poznatky o zájmech a preferencích uživatelů – a čím více informací máme, tím více se můžeme dozvědět o lidském chování. A právě na analýze chování stojí celý Internet of Behavior. Kombinuje technologie zaměřené na jednotlivce – například rozpoznávání obličeje či sledování polohy –⁠a spojuje výsledná data s informacemi o konkrétních činnostech, jako je například provedení platby. Internet of Behavior je tedy postavený na internetu věcí, ale rozšířený o lidský aspekt.

Gote Nyman, bývalý profesor psychologie na univerzitě v Helsinkách, přišel už před pár lety s myšlenkou, že i z poznatků o lidském chování lze získat informace ve formě dat. Zároveň ale podotýká, že koncept Internet of Behavior s sebou stále nese jisté komplikace. Statistiky totiž mohou postrádat kontext každodenního života jednotlivce. Jednoduše řečeno, Internet of Behavior není až tak náročné realizovat, co se týče technologií, komplikovaná je spíš psychologická stránka.

Vědci ze společnosti Gartner se proto domnívají, že koncept Internet of Behavior musí být založený nejen na datové analýze, ale měl být brát v potaz i postřehy behaviorální vědy. Koncept Internet of Behavior dokonce zařadili na seznam technologických trendů pro rok 2021.

Proč by se měly firmy o Internet of Behavior zajímat?

Koncept Internet of Behavior je vlastně ještě na počátku. Analytici ale už teď vidí řadu možností, jak ho využívat – v podnikání i nekomerční sféře. Získaná data lze totiž použít k formování našeho chování. Čím víc toho o uživatelích víte, tím snadněji je můžete ovlivnit.

Firmy sledují chování uživatelů často za jedním hlavním účelem – usilují o to, aby zákazníci investovali do nákupu dalšího zboží či služeb. Značky o nás vědí spoustu informací, například jakým způsobem nakupujeme a jaké máme zájmy. Tyto údaje se dají efektivně využívat k personalizaci služeb. Díky tomu je uživatel spokojenější. 

Využití konceptu Internet of Behavior se ale neomezuje jen na oblast marketingu a reklamy. Existují i další možnosti, třeba v oblasti zdravotnictví. Poskytovatelé zdravotních služeb mohou sledovat zapojení svých patentů do probíhající léčby. Zdravotní aplikace na chytrém telefonu může například zaznamenávat životosprávu, dobu spánku, tepovou frekvenci nebo hladinu cukru v krvi. Tato aplikace nás následně může upozornit na případná zdravotní rizika. Internet of Behavior lze také využít během pandemie pro kontrolu dodržování zdravotních nařízení – například pomocí termovizního systému je možné identifikovat osoby s horečkou.

Sdílení dat, kyberbezpečnost a budoucnost Internet of Behavior

Podle předpovědi společnosti Gartner budou do roku 2023 sledovány aktivity u 40 % populace, tedy asi u tří miliard lidí, a do konce roku 2025 bude více než polovina světové populace využívat alespoň jednu technologii postavenou na principu Internet of Behavior.

Tak rozsáhlé vzájemné propojení s sebou ale nese jedno riziko – otázku kyberbezpečnosti. Čím více dat uživatelé sdílí, tím vyšší je riziko odcizení citlivých informací a osobních údajů. V případě Internet of Behavior jsou to především poznatky odhalující vzorce chování. Problém nepředstavují ani tak konkrétní data, jako spíše informace o tom, jak s nimi jako uživatelé nakládáme a ke komu se tyto informace dostanou.