Inovace v zemědělství: Jak si stojí Češi?

20. srpna 2020

Osm z deseti zemědělských subjektů využívá moderní technologie. Nejčastěji se jedná o navigační a mapové systémy. Naopak do robotizace či digitalizace investují průměrně dva z deseti. Obdobně zaostáváme i s automatizací produkce. Proč nevyužíváme nové technologie chytrého zemědělství v mnohem větší míře?

Současné zemědělství se potýká s řadou problémů. Od změn klimatu přes nedostatek kvalifikovaných pracovníků až po konkurenceschopnost celkové produkce. Výrobu často limitují požadované environmentální standardy. A to není zdaleka všechno. Jednu z hlavních výzev představuje udržitelnost. Spotřeba potravin bude v budoucnu narůstat – především kvůli zvyšujícímu se počtu obyvatel. Podle údajů OSN by nás v roce 2050 mělo být na planetě 9,7 miliardy.

Precizní zemědělství: nižší náklady, vyšší efektivita a udržitelnost

Digitální zemědělství se také označuje pojmem přesné či precizní zemědělství. Souvisí to s využitím různých metod navigace pro řízení strojů a při sázení či sklizni zemědělských plodin. Princip přesného zemědělství spočívá v podrobném monitorování pozemku a následném využití takové technologie, která umožní co nejpřesnější aplikaci všech postupů v zemědělské výrobě. Nejčastěji se v precizním zemědělství využívají technologie GPS, ale i zemědělské drony či roboti.

Zdroj: Precizní zemědělství v praxi (2018)

Velké naděje se proto vkládají do principů chytrého zemědělství a nových technologií. Přispívají k udržitelnosti, mohou zvýšit efektivitu i produkci, a to s mnohem menšími dopady na životní prostředí. Díky automatickému sběru dat o rostlinách nebo půdě lze s přesností řídit dávkování hnojiv a ochranných prostředků. Autonomní polní roboti mohou zase částečně vyřešit problém s nedostatkem operativních pracovníků v zemědělství.

přehled moderních technologií využívaných v zemědělství

Čeští zemědělci se inovací nebojí, využívají je ale zatím jen částečně

„Naše zemědělské podniky nijak nezaostávají v zavádění moderních technologií za okolním světem. Právě naopak. Většina rozhodujících farem je využívá a nebojí se jich,“ tvrdí Veronika Hlaváčková, hlavní koordinátorka České technologické platformy pro zemědělství. Podle ní představují technologie jako autopiloty s GPS nebo senzory pro variabilní dávkování hnojiv již standard. Naopak pokud jde o efektivní využívání získaných dat, ještě zaostáváme. Situaci potvrzuje i průzkum Asociace malých a středních podniků z roku 2019. Osm z deseti zemědělských subjektů používá moderní technologie – například zemědělskou navigaci či mapové systémy. Navigace s přesným řízením zemědělských strojů umožňuje snížit počet nutných přejezdů po poli. Díky tomu se spotřebuje méně paliva, osiva i prostředků na ochranu rostlin. Mapováním pozemku lze zase sledovat výnosy plodin i kvalitu půdy.

Ale pouze třetina zemědělců sleduje data o své produkci skrze webové či mobilní aplikace. Méně časté využívání získaných dat souvisí také s nedostatkem pracovníků. Digitalizace zemědělství se prolíná s měřicí a řídicí technikou, softwarem a hardwarem komunikačních technologií a statistikou. Moderní technologie tak vyžadují kvalifikovanou obsluhu a standardní počítačová gramotnost nemusí stačit. Zemědělský svaz uvádí, že v posledních dvou letech se s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků potýkalo 85 % podniků. Chybí specialisté na práci s navigačními systémy, výpočetní technikou, geodetickými informačními systémy a mapovými soubory, databázemi či se statistickým zpracováním dat. Nedostačující bývá někdy i jazyková výbava. I ta může být při zavádění inovací nezbytná, například při nákupu speciálních zařízení od zahraničních výrobců.

Samotní zemědělci si svou kvalifikaci zvyšují, v průzkumu Asociace tuto skutečnost potvrzuje 72 % dotazovaných. Nejčastěji navštěvují odborná školení a semináře, případně se věnují samostudiu. Navíc výrobci moderní zemědělské techniky vycházejí v tomto ohledu uživatelům vstříc a snaží se, aby ovládání techniky bylo jednoduché a intuitivní.

Příklady inovací českých firem

České firmy inovace nejen využívají, ale samy s nimi přicházejí. Například společnost CleverFarm vyvíjí online senzory, aplikační mapy pro hnojení a setí a mnoho dalšího. Jejich produkty využívají zemědělci v mnoha zemích. Online systém pro řízení farem poskytuje i firma Agadata. Společnost Big Terra zase pracuje na aplikaci pro africké zemědělství, jejich řešení kombinuje satelitní data a numerické modely počasí.

Do Česka pronikl také fenomén vertikálního zemědělství. Věnuje se mu firma Gardenauts, která se zabývá technologií pro pěstování rostlin ve vnitřních prostorách. Své pěstírny staví vertikálně a při řízení klimatu, zalévání či osvětlení rostlin využívá automatizaci. Právě díky stabilnímu klimatu lze rostliny pěstovat bez použití pesticidů a po celý rok, což přispívá k větší potravinové soběstačnosti. „Začali jsme s pěstováním mikrobylinek a výhonků, které dodáváme hlavně do restaurací. Ale to je jen začátek. Zásadní problémy zemědělství, které bude zapotřebí řešit, jsou výsledná kvalita potravin, jejich dostatek pro nasycení všech a efektivní nakládání se zdroji a půdou,“ vysvětluje Michal Mrázek ze společnosti Gardenauts.

Investice do nových technologií brzdí i finance

Jak postupovat při digitalizaci zemědělství? Asociace malých a středních podniků doporučuje obrátit se na technologicky nezávislou poradenskou firmu, která pomůže navrhnout komplexní řešení pro každou farmu. Často se ale jedná investice v hodnotě několika milionů korun a ne každý podnik může vynaložit tak vysoké náklady. Podle statistik proto moderní technologie využívají převážně větší zemědělské podniky – naopak až třetina živnostníků žádné nemá.

Pořizování nových technologií tak brzdí i finance. Existují zde sice příležitosti v podobě dotací na investice do nových technologií, ale v minulých letech o ně požádalo jen 30 % podniků. Firmy často o možnostech dotací ani nevědí. Pro některé je podání žádosti časově náročné a na její zpracování nemají dostatečné kapacity. „Nejmodernější technologie v zemědělství jsou podporovány Programem rozvoje venkova a Operačním programem Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Nicméně tento typ dotací nepředstavuje hlavní náplň zmíněných programů. Přitom právě moderní technologie by si vzhledem ke svým přínosům zasloužily vyšší úroveň podpory,“ domnívá se Veronika Hlaváčková. Alokované finance do programů podle ní nemohou přinést významný plošný rozvoj inovací v zemědělství. „Programy nedokážou vždy držet krok s vývojem technologií, což se také často projevuje při podávání žádostí,“ vysvětluje.

zárodky rostlin ve stroji

Budoucnost? Kvalitní školství a výzkum, který jde ruku v ruce s praxí

Čeští zemědělci o inovace zájem mají, nezaostává ani český výzkum. Jen se mu zatím nedařilo efektivně propojit získané výsledky s praxí. „Je potřeba si uvědomit, že v zemědělském výzkumu i v samotném zemědělství pracují lidé. Část z nich je novými technologiemi zcela pohlcena, část je zcela odmítá a naprostá většina je postupně zavádí do své činnosti,“ popisuje současnou situaci Veronika Hlaváčková.

Jak se popasovat se současnou situací v zemědělství? Odpověď bychom měli hledat v kvalitním vzdělávání. Edukace v oblasti nových technologií na středních a vysokých školách je naprosto klíčová pro další rozvoj a využívání inovací v zemědělství. „České školství má unikátní šanci začít připravovat odborníky, kteří skloubí znalosti zemědělské praxe se znalostmi IT řízení a využívání nejmodernějších technologií – autonomních systémů, satelitního snímkování, využití dronů a pozemních senzorů,“ říká Veronika Hlaváčková. Moderní zemědělský odborník byl měl tak být schopen například naprogramovat pojízdné trasy pro autonomní roboty nebo efektivně vyhodnotit získaná data ze senzorů.

„Česko v nasazování technologií za světem rozhodně nezaostává. Díky úrovni našeho zemědělství bychom mohli časem naskočit do přední role ve vývoji nových systémů a jejich nasazení v praxi,“ uzavírá hlavní koordinátorka České technologické platformy pro zemědělství. Podle ní to může být právě jedna z cest, kterými se můžeme vydat – vytvořit tu centrum inovací ve střední Evropě.

Článek vznikl ve spolupráci s Veronikou Hlaváčkovou z České technologické platformy pro zemědělství.

Česká technologická platforma pro zemědělství

Kvůli nedostatečnému transferu nejnovějších poznatků vědy a výzkumu inovací byla v roce 2016 založena Česká technologická platforma pro zemědělství, která organizačně spadá pod Zemědělský svaz ČR. Usiluje o propojení výzkumné sféry a zemědělské praxe, což se předtím nedařilo. Mnoho projektů se týkalo oblastí, které se v praxi nevyužily, případně se informace z výzkumů k zemědělským subjektům vůbec nedostaly.

Mohlo by vás ještě zajímat