Jak poznat, že váš podnik potřebuje inovovat?

 

Jedno se Nokii upřít nedá. I když má kdysi veleúspěšná značka na dnešním trhu mobilních telefonů maličký podíl, často se o ní mluví. Slouží jako odstrašující příklad. Ale příběhy slavných a úspěšných firem, které zaspaly dobu, by vydaly na velmi tlustou knihu. Všimnete si včas, že se jim příběh vaší firmy začíná podobat?

Inovuj, nebo zemři

„Jestliže organizace nesledují budoucí generace nápadů a talentů, za deset až patnáct let nebudou existovat,“ soudí odborník na pracovní trh a inovace Dave Wilkin ve svém sloupku pro web Globe and Mail. Vzápětí dodává, že nákup pingpongových stolů, uvolnění dress codu a pořádání hackathonů nejsou samy o sobě cestou, která by firmy dovedla ke skutečným inovacím. 

Problém se týká hlavně velkých, zavedených společností, které mají konzervativní struktury a nevidí důvod, proč něco měnit, když jejich byznys model funguje. Jen pro připomínku: podobně to viděli i manažeři Nokie, než je během chvíle převálcoval Apple se svými iPhony.

„Pokud chce nějaká firma udržet svou pozici na trhu, nebo ji dokonce zlepšit, musí zavádět inovace do standardních procesů a běžného chodu společnosti.  Změny, zejména ty technologické, jsou dnes exponenciálně rychlé, což znamená, že se váš obor může zásadním způsobem změnit během jediné dekády,“ upozorňuje Jaroslav Škrabálek, který přednáší o technologiích na brněnské Masarykově univerzitě a sám založil například startup Takeplace. Dodává, že v současnosti se navíc velmi silně prolínají různé obory a manažeři i majitelé firem proto musí sledovat vedle své hlavní oblasti i vývoj v přidružených odvětvích. Příkladem může být nástup autonomních vozidel. Ten ovlivní a změní nejen automobilový průmysl, ale i taxislužby a autobusové či nákladní dopravce, kteří se obejdou bez živých řidičů, a zřejmě se nějak zapíše i do podoby pozemních komunikací. „Je potřeba neustále sledovat trh, zaměřovat se na perspektivní oblasti a věnovat tomu čas,“ říká Škrabálek.

Velké firmy, které si uvědomují, že inovovat musí, ale že jejich vnitřní struktura je na to příliš zkostnatělá, často investují do nákupu startupů nebo do vytvoření vlastního startupového oddělení. Takový postup ale často jen ukolébá management dané korporace, který má pocit, že se na inovacích pracuje a šťastná budoucnost je tím pádem zařízena. „Když je taková činnost objednaná shora, bývá to obvykle problém. Inovační aktivita se musí podporovat odspodu, lidé se pro to musí nadchnout,“ dodává Škrabálek. Zatímco velké firmy bývají na inovace příliš zkostnatělé, u menších firem zase inovativní nápady často skončí v koši kvůli nedostatku peněz nebo lidí, kteří by je mohli rozvíjet dál.

Stále častěji se v této souvislosti mluví o agilním přístupu k řízení firem. Jednoduše řečeno jde o způsob, jak mohou velké korporace jednat flexibilně a fungovat podobně jako startupy. Agilita v řízení znamená, že jakýkoli nápad, například nápad na změny služeb, se okamžitě v malém měřítku a v krátkém časovém úseku realizuje, vyzkouší a velmi rychle se díky tomu zjistí, zda se osvědčil. Když ano, může ho firma rozpracovat a rozšířit dál. Když ne, nevadí a jede se dál. Díky tomu se zbaví zdlouhavých rozhodování, porad a plánování změn velkého rozsahu, které jsou přirozeně velice drahé, a tudíž pro ně často chybí managementu odvaha. S agilními týmy se dá velmi rychle a relativně levně ověřit, kde je potenciál a co funguje. Navíc je to velká motivace pro zaměstnance, kteří vidí, že se jejich nápady skutečně realizují. Sami pak mají přirozeně větší zájem na úspěchu celé firmy.

Agilita není jen módní pojem, je to správný způsob, jak dělat inovace. K tomu také potřebujete vizi, kam chcete firmu nebo službu směrovat,“ říká Škrabálek s tím, že primárním cílem by přitom nemělo být jen zvýšení zisku, ale spíše nějaký ušlechtilejší cíl.

Notebook značky Apple

Jak tedy vytvořit podnikovou kulturu,
ve které bude prostor pro inovace?

„Největší vynálezy jsou ty, které bereme jako samozřejmost, jako žárovky, lednice a penicilin. Ale jak si může v tomto světě, kde se zázračné velmi rychle stává všedním, nějaká firma, obzvlášť tak velká firma jako Google, udržet inovačního ducha další a další rok?“ To napsala Susane Wojcicki, první marketigová ředitelka Googlu a dnešní generální ředitelka YouTube před několika lety na úvod svých klíčových zásad moderní, invenční, stále se rozvíjející společnosti. Ten soubor zásad nazvala Osm pilířů inovací. Tady jsou:

1) Najděte si smysluplné poslání

Práce může být něco víc než jen pouhé zaměstnání, pokud usilujete o něco, na čem vám záleží. Posláním Googlu je „organizovat světové informace a učinit je univerzálně dostupnými a užitečnými.“ Tímhle jednoduchým prohlášením se necháme vést pokaždé, když máme učinit nějaké rozhodnutí. Například Gmail jsme vytvořili proto, aby naplnil potřebu funkčnějšího webového e-mailu, skvělého vyhledávání a větší kapacity. 

2) Myslete ve velkém, ale začněte v malém

Je jedno, jak velké máte plány. Někde se musí začít. Platforma Google Books, která zpřístupnila obsah milionů knih online, vycházela z myšlenky, kterou nosil zakladatel Googlu Larry Page dlouho v hlavě. Lidi říkali, že je úplné bláznovství se o něco takového třeba jen pokusit, ale on šel a koupil si skener. V kanceláři ho strčil do zásuvky začal skenovat stránky, měřil si, kolik to zabere času, pak si ta čísla propočítal a uvědomil si, že je možné dostat knihy celého světa na web. 

3) Usilujte o neustálou inovaci, ne o okamžitou dokonalost

Co je nejlepší na práci na internetu? Vždycky máte druhý pokus. A třetí a čtvrtý a pátý. První verze naší reklamní služby AdWords, kterou jsme vydali v roce 1999, nebyla moc úspěšná – na reklamy skoro nikdo neklikl. Málokdo si to dnes pamatuje, protože jsme prováděli další a další iterace, až jsme nakonec dospěli k modelu, který máme dnes. A pořád ho vylepšujeme.

4) Nápady hledejte všude

Coby šéfka našich reklamních produktů chci slyšet nápady od každého – včetně našich obchodních partnerů, inzerentů a všech lidí v mém týmu. Taky se chci připojit k hovorům, které vedou zaměstnanci Googlu mezi sebou na chodbách. Před pár lety jsme to vzali doslova a pověsili v hlavním sídle Googlu na zeď nástěnku s nápady. V pátek večer šel kolem jeden technik a napsal na tu nástěnku podrobnosti spletitého problému, který nám komplikoval náš systém reklam. Skupinka vývojářů, která ten večer neměla nic zajímavého na práci, začala přepisovat algoritmus a do úterý byl celý problém vyřešen.

Některé z nejlepších nápadů Googlu vznikají právě takto: Když si malá skupinka našich lidí vezme odpoledne volno a prostě se baví o tom, co ji právě fascinuje.

Chytrý telefon

5) Všechno sdílejte

Naši zaměstnanci vědí víceméně všechno o tom, co se právě ve firmě děje a z jakých důvodů jsme učinili to či ono rozhodnutí. Každé tři měsíce posíláme celou zprávu představenstva všem 26 tisícům zaměstnanců. Tím, že všechno sdílíte, podporujete diskusi, výměnu nápadů a jejich reinterpretaci, což může přinést nečekané a inovativní výsledky.

6) Zažehněte inovaci fantazií, pak přikládejte data

V našem rychle se měnícím se trhu lidé často neví, co přesně chtějí. Nebo si to někdy ani nedokážou představit. Proto pořád hledáme lidi, kteří věří, že nemožné se může stát skutečností. Příkladem takového člověka je Sebastian Thrun, který se svým týmem buduje technologii pro samořiditelná auta. Tenhle typ nápadů, které vznikají zčistajasna, se snažíme podněcovat naším programem „20 procent času“, což je jeden celý den v týdnu, kdy mohou technici a vývojáři pracovat, na čem chtějí. Když jsme se nedávno podívali na kalendář nově spuštěných projektů za poslední půlrok, zjistili jsme, že spousta z nich přišla na svět během těchto 20 procent času. A to, co vznikne z intuice, je poté napájeno hlubší analýzou. Když máte štěstí, jedno posiluje druhé. Třeba: Nějaký čas vám Google ukazoval na jedné stránce 10 výsledků vyhledávání. Prostě proto, že našim zakladatelům přišlo, že 10 je nejlepší číslo. Pak jsme udělali průzkum, kdy jsme se ptali uživatelů, jestli chtějí 10, 20 nebo 30 výsledků na jedné stránce. Byli jednohlasně pro 30. Jenže v dalších uživatelských testech si mnohem lépe vedlo 10 výsledků, protože se stránka nahrávala pomaleji. Ukázalo se, že nabídnout na stránce 30 výsledků bylo o 20 procent pomalejší než 10 výsledků a to, co uživatelé chtěli především, byla rychlost. To je jedna z krás dat – buďto podpoří vaše instinkty, nebo dokážou, že jsou úplně mimo.  

7) Nabídněte platformu

Po světě vzniká tolik dechberoucích inovací. Proto tak moc věříme v sílu otevřených technologií. Umožňují totiž každému, kdekoli na světě, aby využil své jedinečné schopnosti, svůj pohled a nadšení,
k tomu aby na naší platformě vytvořil nové produkty a funkce.

8) Nikdy se nebojte neúspěchu

Google je známý díky YouTube, ne díky našemu přehrávači Google Video Player. Lidé si ohledně vás pamatují spíš vaše úspěchy než neúspěchy. Neúspěch je v pořádku, pokud se ze svých chyb poučíte a rychle je napravíte. Věřte mi, já jsem neuspěla mockrát. Když víte, že si můžete dovolit neuspět, dává vám to svobodu riskovat. A technologický průmysl je tak dynamický, že okamžik, kdy přestanete riskovat, je okamžikem, kdy vám ostatní utečou.

Mohlo by vás ještě zajímat