Home office čtyřikrát jinak.
Jak zaměstnanci z celého světa zvládají práci z domova?
12. ledna 2021
Pracovat s dětmi doma, zvládat stres, zůstat efektivní. To jsou úkoly, které nás provázejí od nástupu pandemie. Produktivita ale není všechno. Práce na dálku nám znovu ukázala, jak pracovní prostředí ovlivňuje naši duševní pohodu. A protože nikdo nemá stejné domácí podmínky, není divu, že každý na home office zareagoval trochu jinak. Podívejte se na nejčastější způsoby, jak lidé k práci z domova přistoupili.
Zatímco někteří novináři věnovali velkorysý počet slov tématu home office a jak ho zvládat, někteří redaktoři už v červnu na situaci nahlíželi jinou optikou. Elizabeth Yuko, redaktorka ekonomického zpravodajského serveru Bloomberg, například věnovala v článku s názvem Když se kancelář vrátí domů pozornost historii home office. A zjistila, že počátky práce z domova sahají až k majitelům půdy a jejich venkovským sídlům z 18. a 19. století. Dnešní podoba domácích pracoven s kancelářským nábytkem a vybavením je tak vzdáleným potomkem viktoriánských knihoven – místností, v nichž si vysoce postavení muži zapisovali své myšlenky a kde shromažďovali knihy, busty a další artefakty, aby světu ukázali, jak vzdělaní a zcestovalí jsou.
Zkušenosti některých z nás se ale blíží spíše jinému příkladu z článku Elizabeth Yuko – kuchyňské desce či stolu. Ty totiž přišly po druhé světové válce jako americké řešení pro ženu v domácnosti, kdy podle tehdejších konvencí nemělo smysl, aby žena měla svou vlastní uzavřenou kancelář.
Mnozí z nás si před příchodem koronavirové pandemie neuměli představit, k čemu by byla vlastní uzavřená kancelář dobrá. Dnes už se na pracovní prostory díváme trochu jinak. Kuchyň už nám přestává stačit, což přirozeně vyvolává spoustu otázek.
Jak se lidé s prací z domova v průběhu roku sžili? Podívejte se na několik typů reakcí.
Typ 1: Udělej si sám
Nástup karantény byl rychlejší, než jsme si dovedli představit, a tak se část zaměstnanců uchýlila k opravdu kuriózním řešením. Už koncem března proto na internetu kolovaly fotografie podomácku zařízených kanceláří. Žehlicí prkna našla svůj nový smysl života v podobě provizorního pracovního stolu, barová skříň se rázem proměnila v multifunkční pracovní prostor, a někteří dokonce využili jako pracovní stolek i svou vlastní toaletu – jistě k velkému potěšení dalších členů domácnosti. Jako stojan na monitor pak dobře posloužily třeba štafle.
Co bylo na začátku karantény úsměvné, se však nyní stává předmětem nové debaty. V České republice nejsou pravidla pro práci z domova příliš jasná ani vhodná pro regulaci kancelářské práce, jak uvedl advokát Tomáš Procházka pro časopis Forbes letos v říjnu. I tak by ale zaměstnavatelé měli řešit bezpečnost práce či ergonomii domácího pracoviště, protože mají za zaměstnance na home office zodpovědnost. A právě zde začínají rozdíly v přístupu firem. Například firma Avast zapůjčila všem
svým zaměstnancům kancelářské židle, stoly, monitory a další vybavení, zaměstnanci jiných podniků však stále pracují u svých kuchyňských stolů na obyčejných židlích a za nevyhovujících podmínek. Nezbývá jim než přicházet s novými nápady na uspořádání nábytku či investicemi do vlastní výbavy. Proto se začínají ozývat hlasy volající po příspěvcích na elektřinu, plyn, internet, nebo dokonce toaletní papír.
Typ 2: Skutečný kancelářský duch
Síla zvyku. Nejsou to jen manažeři a šéfové, kteří se v kanceláři zkrátka musí občas ukázat. Přestože v průběhu roku bylo publikováno několik studií vyznívajících ve prospěch práce na dálku, pro některé to byla noční můra. Proč? Protože prostě s nadsázkou potřebovali kafe z automatu, přítomnost upovídaných kolegů i pohled z oken kancelářské budovy. O této zkušenosti napsal v srpnu francouzský softwarový inženýr Florian Lefebvre na platformě Medium. „Když chodíte pracovat do kanceláře, existuje předěl mezi prací a osobním životem, ale jde také o osobní styk s lidmi, možnost diskuse a prohlubování vztahů, které jsou součástí každého podnikání,“ hodnotil Lefebvre význam práce v kanceláři. „Jenže když pracuji z domova, mé interakce s kolegy se omezují na e-maily a videohovory pouze za konkrétním pracovním účelem. A dál už si nepovídáme.“
Řešení? V období uvolňování mimořádných opatření jste tento typ lidí nejspíš potkali v kavárnách s notebookem jako první. Mnozí využili také možnosti zaplatit si místo ve veřejném co-workingovém prostoru a pracovat alespoň v nějaké společnosti lidí, pokud jejich firmy ještě zůstávaly zavřené. Další se soustředili alespoň na udržení odstupu od osobního života. Mezi mladými lidmi se například objevili tací, kteří se na čas přestěhovali zpět ke svým rodičům a do svých bytů dojíždějí jako do práce.
Typ 3: Home office jako motivace pro rekonstrukci bytu či stěhování
Karanténa mnohým z nás předvedla ještě jedno unikátní kouzlo. Byty a domy, které se nám dříve zdály tak akorát velké a prostorné, se najednou smrskly do přístěnku pro košťata. Ti, co neradi opouštěli město a jeho služby, náhle objevili krásu venkova. Ať tak či onak, jedno se zdálo být jisté – tato situace jen tak nezmizí. A tak se vyplatí předělat byt nebo se odstěhovat do většího, pokud vám to finanční situace umožňuje. Nebo alespoň změnit pozadí během videokonferencí na platformě Zoom na hezčí kancelář, vtipkuje Elizabeth Yuko v textu pro Bloomberg.
Podle autorky si londýnský architekt David Hart před příchodem pandemie všiml rostoucího zájmu o domácí kanceláře jako právoplatné složky interiérů. Hart je prezidentem a generálním ředitelem společnosti Steinberg Hart, která mimo jiné navrhuje velké víceúčelové bytové komplexy ve městech po celém světě. Jeho klienti se v poslední době ptali na zmenšení velikosti šaten a koupelen, aby vytvořili malý kout nebo výklenek, kam by mohli umístit pracovní stůl. A zatímco před covidem-19 domácí kanceláří disponovalo jen 10 % až 15 % bytových jednotek, které jeho firma stavěla, v budoucnu už to může být více než 75 %.
Typ 4: Doslovná práce na dálku
V České republice koronavirus vdechl nový život chatám, do kterých se někdy přestěhovaly celé rodiny, a to i na několik měsíců. Práce v přírodě s sebou však mnohdy nesla také řadu překážek. Špatné připojení k internetu, horší signál, a tím pádem i nejistota, zda je zaměstnanec na příjmu.
Někteří zaměstnanci si dokonce pronajímali domy, aby mohli na chvíli z města ven. Američanka Jessica Dowshenová byla unavená Brooklynem, proto v létě vyměnila svůj činžovní byt za pronajatý statek v New Jersey, téměř na hranici s Pensylvánií. Proč? „Chtěla jsem se prostě jen nadechnout,“ uvedla Dowshenová pro CNN. Bez kvalitní technologie ale takový přesun možný není. „Musíte si zajistit vysokorychlostní internet nebo si přivézt vlastní chytrou televizi. Lidé, kteří pronajímají taková místa, nebývají vybavení na tak dlouhé pobyty,“ popisuje možné komplikace Newyorčanka Katie Sturinová, která si od března pronajímá dům přes Airbnb v Maine.
O tom, kde všude je možné mít home office, se také přesvědčili Britové, kteří s nástupem karantény sbalili batohy, využili poslední předbrexitové pohody a vyrazili s prací na Francouzskou riviéru či do jiných teplejších destinací. Sice hrozí, že se jim práce na dálku finančně nevyplatí, ale jejich duševní zdraví na tom určitě bude lépe!
Dnes už má s prací z domova zkušenost většina z nás. Zatím stále není jasné, jaká bude její budoucnost. Mezitím už ale můžeme vést debaty o tom, jaké hranice by měla práce na dálku mít, na jaké kompenzace mají zaměstnanci opravdu nárok a zda by se nemělo brát víc v potaz, že doma má každý zcela jiné podmínky.