Česká škola 4.0 – Kam míří a proč by vás to mělo zajímat

 

Na pražské výstavě technologií budoucnosti Future Port Prague byl i stánek Future School. Ten naznačil, jak by mohla vypadat škola v Česku, která by uměla děti na tu budoucnost připravit. Naučit je už teď něco z robotiky, 3D technologií i programování.

U stánku Future School je hlouček dětí. Asi osmiletý kluk kreslí tmavým fixem na čtvrtku papíru čáru ve tvaru dlouhého písmene U. Na pár místech ale čáru přeruší a vzniklé mezírky vybarví jednou světle modrým, jindy červeným nebo zeleným fixem. Pak na začátek čáry postaví malého robota ve tvaru kuličky. Robot se rozjede po nakreslené čáře jako po kolejnici. Na místech, kde dráhu přeruší čárky jiných barev, robot zrychlí, na další se pro změnu zastaví a rozbliká.

Ten miniaturní robot se nazývá ozobot. Orientuje se podle optických senzorů. Těmi čte instrukce, které dostává ve speciálním jazyce sestaveném z jednoduchých barevných kódů. Je to interaktivní hračka, která v dětech rozvíjí kreativitu a takzvané informatické myšlení, na něž kladou důraz nejnovější trendy výuky informatiky.

Ozoboti jsou součástí prezentace neziskové organizace Czechitas.

„IT bude jednou součástí všeho, co si dovedeme představit. Takže se snažíme děti hravou formou přesvědčit, že IT je fajn. A přitom je třeba naučit zaklady algoritmizace,“ vysvětluje projektová manažerka Czechitas Lucie Jurystová.

O pár hodin dříve byl u stánku jiný hlouček dětí, které zkoumaly svět fyzikálních zákonů ručními termokamerami. Kdo by tušil, že když praštíme do gumové podložky kladívkem, objeví se na ní tak krásná barevná tepelná stopa...

Jindy tu zase seděly děti u monitoru s videohrou, v níž putovaly magickým světem a přitom se zlepšovaly v matematice.

„Schovali jsme matematiku do příběhu dvou dětí na cestě plné překážek, což jsou skryté matematicko-logické rébusy,“ vysvětluje Petr Zavadil, jeden z autorů videohry Matemág, která stojí na principech takzvané Hejného metody a automaticky přizpůsobuje svoji obtížnost pokrokům každého dítěte.

Edita Kresta Kydalová z České spořitelny s Petrou Proškovou, ředitelkou Elixíru do škol, z. ú.

Gramotnost v Česku upadá

Elixír do škol, který celou expozici Future School organizoval a zastřešoval, vidí školu budoucnosti – hlavně tu českou – jako místo, kde se prosazují takové výukové metody, jež děti nadchnou a vzbudí v nich zájem nejen o přírodní vědy a digitální technologie.

Že náš vzdělávací systém změnu potřebuje, naznačují mezinárodní studie PISA, které zjišťují úroveň gramotnosti patnáctiletých žáků v různých zemích.

„Představte si, že se jako budoucí kuchař učíte, jak se vaří, jen podle kuchařky. Učitel vám diktuje a vy si píšete poznámky. Za týden vás vyzkouší, dostanete jedničku. A máte úředně potvrzeno, že umíte vařit. Takhle probíhá často výuka v dnešních školách. Podle zjištění české školní inspekce tvoří v Česku 70 % vyučování přírodních věd frontální výuka. Přitom výuka orientovaná na pokusy je pro děti nejen přitažlivá a inspirující, ale hlavně se díky ní daleko více trvale naučí.  Pokud se podaří, a to je jeden z našich cílů, zvýšit poměr aktivizujících výukových metod na 50 %, bude to mít pozitivní dopad na vztah dětí k výuce a věříme, že i na zvýšení již zmiňované gramotnosti,“ říká ředitelka Elixíru do škol Petra Prošková.

Učíme se s kosmonautem

„Děti kolem sebe vidí spoustu nových technologií, které jim vstupují do života. Je proto dobré, aby věděly, že například žádný dron by nevzlétl, kdyby jeho konstruktéři neznali fyzikální zákony a neuměli je inovativně využít,“ říká Petra Prošková a zmiňuje příklad, s nímž se nedávno setkala na jedné české základní škole.

„Na této škole využili program NASA, díky kterému pro školní projekty vyfotografuje kosmonaut přímo z vesmírné stanice žáky předem vybrané místo na povrchu Země. Osmáci vytvořili grafické šablony, do nichž získané snímky doplňují, sestavili interaktivní mapy, které veřejně sdílejí. Přesně tak si můžete prakticky představit, co znamená digitální a přírodovědná gramotnost. Když děti dokáží přemýšlet v souvislostech, propojit astronomii, fyziku, zeměpis, angličtinu, fotografii a grafiku s digitálními technologiemi, a ještě z toho udělat něco zajímavého pro ostatní, to je dobrý příklad smysluplné výuky pro život,“ říká Prošková.

Petra Prošková, ředitelka Elixíru do škol, z. ú.

Petra Prošková, ředitelka Elixíru do škol, z. ú.

Když se propojí digitální technologie a fyzika

Například termokamera, kterou jsme viděli na stánku Future School, otevírá dětem na hodině fyziky  lidským okem neviditelný svět. Stejně tak digitální částicová kamera MX10, pomocí které lze pozorovat a zkoumat radioaktivní záření.

Člověka ovšem napadne, že všechny technologie vypadají na futuristické výstavě hezky, ale dostanou se do běžných škol?

„Nové pomůcky nakupujeme do regionálních center, a to díky finanční podpoře našich partnerů. Jak to pak funguje? Například již zmíněné termokamery. Učitel, který centrum vede, představí ostatním kolegům, jak tyto přístroje smysluplně využívat pro výuku. Každý účastník zapojený do Elixíru si pak může termokameru vyzkoušet a půjčit do své třídy, nemusí ji tedy kupovat, byla by to mnohdy pro školu zbytečná investice,“ popisuje Petra Prošková.

Mnoho neméně zajímavých experimentů se obejde bez digitálních technologií a je možné je realizovat s minimálním rozpočtem. Někdy stačí použít PET lahve, papír, párátka, špejle, sirky nebo kus korku.

Elixír do škol přišel na svět před pěti lety propojením obsahu projektu Heuréka a finančních zdrojů Nadace Depositum Bonum České spořitelny.

Elixír koordinuje činnost 25 regionálních center rozesetých po celé republice.

„Každé centrum vede zkušený a nadšený učitel, skrze pravidelná setkání s kolegy v regionu předává své zkušenosti ostatním kantorům a vytváří jim prostor pro vzájemné sdílení a inspiraci,“ říká Petra Prošková a dodává: „I díky tomu už kolem fyziky vznikla skvělá komunita učitelů z celé republiky.“ 

Proč by to mělo zajímat i vaši firmu?

Technologický pokrok postupuje exponenciální rychlostí, to se odráží i v nárocích na vzdělání. „Ještě před pár lety se firmy, zejména technologické, zaměřovaly na práci s vysokoškoláky, u středoškoláků jim to přišlo předčasné. Dnes říkají, že na střední škole už je vlastně pozdě, a začínají směřovat své projekty i na práci s dětmi na základních a mnohdy i v mateřských školách.

Pro to, co děláme, jsou zásadní kromě nadšených a skvělých učitelů i naši partneři, kteří vědí, jak významná je investice do vzdělávání. Všem společnostem, které staví na vzdělaných lidech v přírodovědných a technických oborech, nabízíme zapojení a možnost být spolutvůrci změny vzdělávacího systému. Těšíme se na spolupráci,“ uzavírá Petra Prošková.

Mohlo by vás ještě zajímat