Elektronika na tělo. Dokážou chytré doplňky zachraňovat životy?

8. července 2020

Nositelná elektronika už dávno není jen o chytrých sportovních hodinkách. Začíná se uplatňovat i v dopravě či zdravotnictví. Lidské životy by mohla zachraňovat i obyčejná čelenka.

Adam Bradbook pracuje v Austrálii jako řidič kamionu. Na dlouhých cestách vždy musel dávat pozor, aby neusínal a dokázal se správně koncentrovat na jízdu – teď za něj únavu monitoruje chytrá čelenka. Je připojena k telefonu, který má Adam před očima na palubní desce. Měří mozkové vlny a následně podle nich vyhodnocuje únavu a bdělost řidiče. Když zrovna není ve formě, aplikace ho upozorní, ať si dá pauzu.

Příběh australského řidiče přinesl v únoru 2020 deník The New York Times. Podobných zařízení už je ale na trhu daleko víc. K dostání jsou například brýle, které dokážou měřit mrkání oka – pokud jsou víčka dlouho zavřená, může to znamenat, že řidič usíná, a probudí ho alarm. Nositelná elektronika se přitom ve svých úplných začátcích uplatňovala v úplně jiné oblasti.

Černý chytrý náramek položený na stole

Když ruletu hrají matematici

Kořeny nositelné elektroniky (anglicky „wearables“) sahají až do 60. let, kdy američtí matematici Edward O. Thorp a Claude Shannon sestrojili první „obléknutelný“ počítač. Šlo o malé zařízení se čtyřmi tlačítky, které se uvázalo kolem pasu. Dotyčný měl rovněž v botě spínače, kterými mohl například regulovat rychlost otáčení a obíhání ruletové kuličky. Jak píše odborník na IT Lukáš Erben pro portál Root.cz, v ušním kanálku pak byl ještě instalován přijímač a sluchátko v pleťové barvě, díky kterému jste mohli bezdrátově instruovat spoluhráče, jak sázet. Není divu, že Thorp a Shannon nebyli v kasinech příliš oblíbenými hosty.

Významné posuny v oblasti nositelné elektroniky pak přišly v 80. a 90. letech. Tehdy se mimo jiné začala vyvíjet zařízení, jež dokázala monitorovat srdeční frekvenci sportovců. Cyklisté zase mohli využívat nejrůznější přístroje, jež dokázaly měřit ujetou vzdálenost i rychlost. Stále však šlo o nákladnou a poměrně neskladnou záležitost.

Masové rozšíření wearables přišlo až v roce 2013, kterému se někdy přezdívá „rok chytrých hodinek“. Nositelná zařízení včetně smart watches konečně začala být dostatečně skladná a dostupná, a tak začala přitahovat pozornost široké veřejnosti. Na trhu s chytrými hodinkami prorazil hlavně Apple, který svůj první model představil v roce 2015 a od roku 2018 má na trhu se smart watches 45% podíl. „Apple je dnes jediný výrobce, který má certifikované měření zdravotních funkcí. S každou další generací jsou hodinky stále autonomnější a dokážou fungovat bez chytrého telefonu,“ popisuje Jaroslav Škrabálek, expert na moderní technologie a inovátor.

V roce 2013 svět zároveň s napětím očekával příchod údajně revolučního produktu, chytrých brýlí Google Glass. Čočku v nich nahradil heads-up displej poháněný baterií – byl však umístěný vpravo nahoře, nikoli přes celou plochu brýlí, a tak uživatel při sledování musel trochu vychýlit pohled. Přes brýle se dotyčný mohl připojit na sociální sítě, cloud, pořizovat fotky nebo třeba videa. Zkrátka jako kdyby měl před očima svůj smartphone.

Navzdory očekávání se brýle nestaly hitem. V roce 2015 je Google stáhl z trhu k dalšímu přepracování, na kterém dělá dodnes. Technologický gigant podle odborníků selhal hned v několika oblastech, od ceny až po ochranu soukromí. Brýle se prodávaly za zhruba 1500 dolarů, tedy za více než 30 tisíc korun, což mnoho lidí odradilo. Sporné bylo i nakládání s osobními daty, k tomu se přidal nepříliš atraktivní design a špatně zvládnutý marketing.  

Lidé zkrátka nevěděli, co za takové peníze dostanou. „Společnost si teprve začínala zvykat na smartphony, na chytré brýle ještě lidé nebyli připravení,“ vysvětluje Jaroslav Škrabálek. Od té doby se však technologie rozvinuly a značky začaly chápat, jak přitáhnout pozornost spotřebitelů. 

Statistika ukazující počet Wearables napojených na internet

Levněji, propracovaněji a chytřeji

Mezi lety 2016 a 2019 se počet wearables napojených na internet dokonce zdvojnásobil a vystoupal z 325 na 722 milionů. Kolem roku 2022 by už po celém světě mohla být víc než miliarda takových zařízení, uvádí výzkumná platforma Statista. Za co nositelná elektronika vděčí takovému boomu?

Wearables jdou ruku v ruce s technologickým vývojem a internetovým pokrytím. Biometrické senzory jsou stále dostupnější, ale i přesnější, takže dokážou uživateli přinést větší užitek než kdy jindy. Na nárůstu obliby nositelné elektroniky mají kromě chytrých hodinek zásadní podíl také takzvané hearables neboli elektronika, která se nosí v uších. Podle portálu Statista hlavní boom hearables přišel mezi lety 2018 a 2019, kdy na trhu začal bodovat Apple se svými bezdrátovými sluchátky AirPods. A v čele trhu s hearables zůstává dodnes.

Čeká nás také boom chytrých brýlí a rozšířené reality. To, co se v roce 2013 nepodařilo Googlu, by se již brzy mohlo stát skutečností. „Právě v oblasti takzvaných smart glasses vidím nejvíc příležitostí, protože dokážou skvěle zprostředkovat rozšířenou realitu,“ popisuje Jaroslav Škrabálek. Podle něj se rozšířená realita brzy stane běžnou součástí našich životů a chytré brýle do jisté míry nahradí mobilní telefony. Viditelný bude rovněž posun v designu: smart glasses budou připomínat klasické brýle z optiky.

Dlouhovlasá dívka s bezdrátovým sluchátkem

Zhloupnou chytré telefony?

Podle Jaroslava Škrabálka by se chytré brýle mohly dostat mezi spotřební zboží do dvou či tří let. „Říká se, že Apple by už letos mohl představit svůj koncept, brýle by pak do prodeje mohly jít během příštího léta, případně podzimu. Uvidíme ale, jak se na plánech podepíše koronavirová krize,“ doplňuje.

První brýle s rozšířenou realitou jsou na trhu už dnes, jmenujme třeba HoloLens od Microsoftu nebo AIRe Lens od firmy Konica Minolta – jsou ale určeny především pro B2B segment. Nemůže pokus Applu skončit fiaskem jako v případě Googlu? To podle Jaroslava Škrabálka nehrozí. „Značka je vyhlášená tím, že nespěchá, příliš veřejně neexperimentuje a uvádí na trh až takové produkty, které jsou uživatelsky vstřícné.“

První generace chytrých brýlí bude nejspíš hodně závislá na smartphonech, postupem času by se ale měla osamostatnit. „Umím si představit, že vznikne propojený systém nositelné elektroniky. Na očích budete mít smart brýle, které budou napojené na chytré špunty do uší a hodinky s hlavní výpočetní jednotkou. Do takové sítě se v podstatě přenesou veškeré informace z chytrých telefonů, přičemž získáte daleko lepší uživatelskou zkušenost než kdy jindy. Když si například budete chtít přehrát video, vůbec nebudete muset vytahovat telefon. Špunty navíc dokážou tlumit zvuk podle toho, kde se zrovna budete nacházet. Správa informací bude zkrátka přirozenější a jednodušší,“ předvídá Jaroslav Škrabálek.

Chytré brýle promítající čas a datum na sklíčko

Nositelná revoluce

Některé přístroje už umí měřit také hloubku a identifikovat předměty v okolním prostoru – například pomocí systému LiDAR, který začal Apple používat v nové generaci iPadů. To je pro vývoj rozšířené reality stěžejní, zařízení totiž dokážou lépe číst své okolí – a následně například do chytrých brýlí promítat relevantní informace o jednotlivých objektech. Ještě zásadnější rozšíření nositelné elektroniky pravděpodobně přijde se zavedením sítě 5G, díky které budou čipy v zařízeních menší a elektronika rychlejší. Dokáže propojit více zařízení i lidí najednou.

Jak ale ukazuje příběh australského řidiče Adama Bradbrooka, wearables mohou velmi dobře fungovat už při současném internetovém pokrytí. Ve výsledku by nositelná elektronika mohla zachraňovat lidské životy, třeba právě v dopravě. Vždyť jen v České republice způsobí únava a s ní spojený mikrospánek až 20 % dopravních nehod, s usínáním za volantem má podle asociace Záchranný kruh zkušenost dokonce polovina řidičů.

Zásadní roli by chytré doplňky mohly sehrát také ve zdravotnictví. Už dnes dokáže nositelná elektronika měřit EKG, tlak a další hodnoty. Výsledky jsou srovnatelné s měřením v nemocnici a mohou včas odhalit vrozenou nemoc nebo urgentní zdravotní problém.

Wearables tak mohou být pro vývoj společnosti přelomové. „Smartphony už dosáhly svého vrcholu, stejně jako notebooky. V této oblasti nás už pravděpodobně nečeká žádný rapidní vývoj, spíš dílčí drobná vylepšení. Nositelná elektronika však může přinést revoluci,“ uzavírá Jaroslav Škrabálek.

Ikona hovořící postavy

Jakou nositelnou elektroniku používá sám Jaroslav Škrabálek?

Nedám dopustit na chytré hodinky Apple. Když vyšla první generace – a ještě nebyly na českém trhu, hned jsem si je objednal z Německa. Jako jeden z prvních jsem měl rovněž iPhone první generace, který jsem si nechal dovézt z Ameriky. Jsem zkrátka takzvaný early adopter, který velmi rád zkouší nové technologie.

Smart watches jsem vždy bral jako prodlouženou ruku chytrého telefonu, díky které jsem mobil nemusel mít neustále v ruce. Baví mě i zdravotní funkce, díky kterým můžu mít přehled o svém tepu a tlaku. Postupně jsem začal smart hodinky využívat jako chytrého kouče, který mi doporučuje, jak moc se hýbat a co dělat pro své zdraví. Jakmile se na trhu objeví chytré brýle Apple Glasses, určitě si je koupím. Věřím, že rozšířená realita je budoucnost.

Mohlo by vás ještě zajímat