Analýza: Česko stárne, avšak sociální služby pro seniory chybí
Porodnost se v dlouhodobém horizontu snižuje a roste počet lidí v důchodovém věku. Zvyšuje se i poptávka po sociálních službách a kupní síla seniorů. Nedostatečná kapacita současných pobytových zařízení může být příležitost pro nové investice.
Populace stárne už řadu let, teď však rychleji než kdy jindy. Do důchodového věku se totiž dostávají silné poválečné ročníky. Čísla mluví jasně – v roce 2035 bude v České republice žít až 2,5 milionu lidí starších 65 let, tedy o 450 tisíc víc než dnes. Zároveň poroste i počet obyvatel ve věku přes 80 let. Zatímco dnes jich v Česku žije kolem 427 tisíc, v roce 2035 to bude téměř dvojnásobek.
Česko však na takový demografický vývoj není úplně připravené. Již dnes má většina domovů pro seniory plnou kapacitu a žadatelé marně čekají na místo. Na konci roku 2017 v České republice působilo 519 domovů pro seniory s 37 tisíci lůžky a 322 domovů se zvláštním režimem, které nabízely 18,9 tisíce míst. Pobytová zařízení zřizují hlavně kraje a obce, zajišťují až 81 % z celkového počtu lůžek v domovech pro seniory a 60 % lůžek v domovech se zvláštním režimem.
V následujících letech bude poptávka po pobytových zařízeních i po terénních sociálních službách nadále stoupat. Zatímco dnes vyžaduje například dlouhodobou sociálně zdravotní péči na 170 tisíc seniorů, v roce 2025 to bude až o 70 tisíc lidí víc. Zároveň se bude zvyšovat kupní síla lidí v důchodovém věku. Budoucí senioři budou mít více naspořeno a poroste i spoluúčast rodiny. Lepší finanční situace seniorům dovolí využívat nadstandardní služby. Otevírá se tak velký prostor pro soukromá zařízení, která by mohla reagovat na rostoucí poptávku a nedostatečné kapacity krajských a obecních zařízení.
Aby se sociální služby rozvíjely smysluplně, bude mimo jiné nutno zohlednit regionální rozdíly v počtu seniorů, rostoucí důchody i přání těch, kteří chtějí dožít doma. Podrobnosti nabízí nová analýza České spořitelny, která mapuje také vývoj důchodů, kapacity jednotlivých pobytových zařízení či legislativní úpravu financování sociálních služeb. Studie je volně ke stažení zde.