Český stavební sektor: Co jej čeká v nejbližších letech?
Aktuální analýza České spořitelny mapuje vývoj českého stavebnictví se zaměřením na poslední desetiletí. Sleduje nejen jeho produkci jako takovou, ale také vytíženost kapacit stavebních společností, množství udělených stavebních povolení, strukturu stavebních prací a místo jejich realizace podle krajů, zaměstnanost či změny v legislativě. Podle našeho výhledu růst stavební produkce v letošním a příštím roce sice zpomalí, ale i přesto překročí úroveň 3 %.
České stavebnictví má za sebou velmi náročnou dekádu. Z vrcholu konjunktury v roce 2008 se následkem finanční krize jeho produkce výrazně propadla a řada menších stavebních firem musela ukončit činnost. V roce 2014 nastal obrat a v současnosti vytížený stavební sektor doplácí na nedostatek kapacit – lidských i technologických. K tomu se přidává nedostatek některých stavebních materiálů a celkový růst nákladů jak na materiály, tak na lidskou práci.
Jaké stavby se daří v České republice realizovat? Poslední dostupná data za rok 2017 ukazují, že nejmenší podíl zaujímá bytová výstavba – jde o pouhých 10 %. Nejčastěji se realizují stavby nebytových budov (výrobních i nevýrobních), které činí více než 30 %. Výstavba probíhá nejčastěji na území Prahy (23 %), následují Jihomoravský a Středočeský kraj. Veřejné zakázky (zejména inženýrské stavby, údržba a opravy) se na celkových stavebních pracích podílejí zhruba třetinou.
Vedle nových ekologických pravidel, která začnou platit od roku 2020 (nové domy budou muset být zhruba o 20 % úspornější než ty, které se stavějí v průměru nyní), ovlivní stavební sektor zejména chystaný nový stavební zákon, který by měl začít platit od roku 2021. Pokud jde totiž o složitost získání stavebního povolení, je Česká republika podle Světové banky na 156. pozici ze 190.