Always on. Jak různé typy osobností pracují v době, kdy jsme stále online?
25. listopadu 2020
Technologie nemění pouze způsob práce, ale i život mimo ni. Díky smartphonům můžeme být neustále online, pro některé z nás je ale někdy těžké přístroje odložit a odpočinout si. Jaké to je být neustále na příjmu pro introverta nebo člověka s citlivější povahou v době, kdy se častěji pracuje z domova?
„Always on“ – tak se v zahraničí říká kultuře, v níž u sebe stále máme přístroje, které nám umožňují připojit se k internetu, komunikovat s ostatními a pracovat. Tato kultura má však podle univerzitního titulu Harvard Business Review i negativní dopad na naše zdraví a duševní pohodu.
Už výzkum, který vedli na Veřejné vysoké škole v nizozemském Rotterdamu v roce 2014, poodhalil, jak časté prolínání práce s osobním životem a odesílání e-mailů mimo běžnou pracovní dobu zvyšuje u lidí míru stresu.
„Vyhoříte, nemáte žádný soukromý život, žádný čas na děti, zažíváte neustále napjaté situace, přicházíte o přátele a pak toho ještě na konci života litujete,“ citoval v létě Harvard Business Review jeden z názorů, který se objevil ve výzkumu organizace Myers-Briggs Company z roku 2019. Ten na vzorku tisíce lidí zjišťoval, jak jsou zaměstnanci s různými typy osobnosti spokojení v práci i soukromém životě a jak se každý z nich vyrovnává se stresem způsobeným tlakem na neustálou komunikaci.
Co je to Myers-Briggs Type Indicator (MBTI)?
Jde o osobnostní test, který vytvořily Katharine Cook Briggsová a její dcera Isabel Briggsová Myersová během druhé světové války po studiu knihy Psychologické typy Carla G. Junga. Přestože byl tento test několikrát terčem vědecké kritiky kvůli své metodologické úrovni, stále se využívá v oblastech pedagogiky a v oblasti osobního rozvoje, protože pomáhá lidem v sebeuvědomění a většímu povědomí o odlišné povaze druhých lidí, což je v prostředí firem a organizací důležitým vodítkem. Neměl by však sloužit jako jediný nástroj k diagnostice osobnosti, například v rámci přijímacích pohovorů.
Z výzkumu vyplynulo, že v boji s tímto druhem stresu fungují čtyři hlavní strategie – jejich praktické provedení se ale u respondentů lišilo. Podle rozdílů mezi typy MBTI pak výzkumníci ukázali, jak stres pomocí těchto strategií zmírnit. Podívejte se, jak jednotlivé strategie vypadají.
1) Najděte si čas a prostor vypnout podle svých potřeb
Pokud patříte mezi lidi s extrovertní povahou, zřejmě se potřebujete ve volných chvílích dobít něčím aktivním, ideálně za přítomnosti dalších lidí. Pro extroverty je velmi důležité udržovat kontakt s lidmi a vyjádřit své pocity, proto například při online schůzkách vyžadují, aby hovor probíhal nejen se zvukem, ale také s videem. Podle výzkumu si však potřebují dávat pravidelné přestávky od práce a více chodí na procházky nebo běhat. A pokud jsou ve stresu, raději nechají elektronická zařízení v jiné místnosti.
Introverti, kteří si snáz odpočinou o samotě, si oproti nim dobíjejí energii tím, že si během práce dopřávají více času na přemýšlení a po ní se věnují činnosti, do které se můžou plně ponořit a odpoutat tak svou mysl od pracovních povinností. Pomáhá jim také, když si doma vytvoří dvě oddělená klidná místa – jedno pro práci a druhé pro relaxaci. Lépe se jim pracuje také tehdy, když se jim daří omezit schůzky online, přitom ale také potřebují udržovat aspoň nějaký kontakt s lidmi.
2) Dejte si pozor na přehlcení informacemi
Odlišné strategie různých typů osobností se projevují i ve způsobu, jakým zacházíme s novými informacemi. První skupinu zde tvoří osoby, které upřednostňují fakta a raději pracují s tím, co je, než aby uvažovali o tom, proč a jak věci fungují. U tohoto typu lidí se podle výše citovaného výzkumu ukázalo jako užitečné, když při přehlcení informacemi na chvíli odstoupili od pracovního úkolu a poradili se s kolegy o tom, co je opravdu potřeba udělat a nakolik precizně odvedený musí výsledek být.
Druhá skupina se skládala z lidí, kteří uvažují spíše intuitivně a během práce upřednostňují různé myšlenky, teorie či fantazii. Těm zase v případě přehlcení informacemi pomáhá, když se na chvílí zastaví, přestanou si v hlavě procházet všechny možnosti a zkusí se uzemnit a nepřeskakovat z myšlenky na myšlenku. A soustředí se na to, aby dělali svou práci krok po kroku.
3) Vytvořte si lepší hranice
Lidé se liší také tím, zda preferují logické myšlení a raději pracují s daty a čísly, či naopak preferují práci s lidmi a emocemi a rozhodují se spíše podle pocitů. U lidí s logickým myšlením se v práci na dálku podle výzkumu vyplatilo, když zvážili dopad svého chování na ostatní kolegy v práci – například když si před odesláním pro jistotu ještě jednou přečetli vlastní zprávy. Jejich písemná komunikace totiž obvykle bývá velmi přímá a zaměřená na úkoly, což může u druhých vyvolat dojem, že je strohá a neosobní.
Oproti tomu citově založeným lidem dělá někdy potíže najít rovnováhu mezi podporou, kterou poskytují kolegům, a svými vlastními potřebami. Jejich tendence pomáhat druhým by proto měla být vyvážená péčí o sebe.
4) Najděte rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem
Lidem, kteří inklinují k postupným řešením, rádi plánují a dovedou všechno dotáhnout do konce, zase pomáhá, když si sami pro sebe stanoví, kdy budou a nebudou používat elektroniku. Měli by však zůstat flexibilní v případě naléhavých situací. Pokud vypínají elektronická zařízení v době, kdy nepracují, aby se cítili méně zatížení, měli by dát svým kolegům jasně najevo, kdy budou a kdy nebudou k dispozici.
Naopak lidem, kteří si rádi nechávají všechny možnosti otevřené, práce z domova mnohdy vyhovuje. Mají díky ní totiž flexibilnější pracovní dobu a vyhovuje jim, že mohou řešit věci, až když je potřeba. Na druhé straně ale někdy posílají e-maily a vyžadují pozornost kolegů mimo běžnou pracovní dobu. Měli by si proto vymezit čas i na další aktivity, protože jinak snadno sklouznou do rutiny, ve které jim brzy začne chybět motivace k práci.
Technologie lidem pomáhají, ale mohou je také dost omezovat a páchat neplechu v nečekaných situacích. Řadě problémů lze ale předejít, pokud se v klidu zamyslíme nad tím, kdy je budeme používat a kdy se od nich raději vzdálíme. A to je v době současné krize a vyšších nároků na online komunikaci důležitější než kdy dřív.