Trh nebrzdí: automobilky v přerodu
Devět z deseti nových aut vyjede z českých linek do zahraničí. Průměrné stáří automobilů na silnicích u nás zatím stoupá a ani elektromobilům příliš neholdujeme. Může si země, která žije z automobilového průmyslu, dovolit tak pomalou transformaci?
Český automobilový průmysl zažil v roce 2024 rekordní rok. Z tuzemských linek v tomto roce sjelo celkem 1 459 801 motorových vozidel, z nichž 93 % bylo určeno na export. Zároveň tento obor v České republice zaměstnává přibližně 168 tisíc lidí a tvoří téměř třetinu veškerého našeho vývozu. Kondice automobilového odvětví tak přímo ovlivňuje stav celé české ekonomiky. Přesto tento sektor nyní vstupuje do období zásadní změny. Výrobci i jejich dodavatelé musí reagovat na rostoucí tlak evropských regulací, změny v poptávce a přechod k bezemisní mobilitě. Navzdory silné pozici se bude budoucnost automobilového průmyslu odvíjet od toho, jak rychle a chytře sektor zvládne přechod k novému typu mobility.
Rok rekordního výkonu
V roce 2024 se Česko znovu ukázalo jako světová automobilová velmoc. Z našich montážních linek sjelo bezmála 1,46 milionu vozidel, což je nejvíc v historii českého automobilového průmyslu. Většina těchto vozů, přes 93 %, zamířila do zahraničí a jen zhruba 104 tisíc se jich rozjelo po tuzemských silnicích.
Hlavní trojice největších hráčů na trhu zůstává stejná. Silnou pozici si drží Škoda Auto, i když její produkce byla v roce 2024 o procento nižší než v roce 2019. Zato Hyundai a Toyota rostly – obě značky zvýšily výrobu o 7 %. Navzdory výkyvům z minulých let potvrdil automobilový průmysl svou odolnost a schopnost přizpůsobit se změnám na globálním trhu.
Po letech růstu přišlo v roce 2024 naopak ochlazení v oblasti elektromobility. Výroba elektromobilů a plug-in hybridů v Česku se meziročně propadla o 16 % na 151 tisíc vozů – takže tvořila pouze 13 % z celkové produkce osobních aut. Většinu si rozdělily dvě značky: Škoda měla na elektromobilech 64% podíl, Hyundai zbylých 36 %.
Jak se českému automobilovému průmyslu dařilo v krizových letech?
Navzdory světové finanční krizi v letech 2008 a 2009 dokázal v této době český automobilový průmysl dokonce růst. Zatímco jiné země zaznamenaly propady, tuzemské automobilky zvýšily výrobu, a to především díky náběhu nošovického závodu Hyundai a stabilní poptávce po malých vozech z kolínského TPCA. Tyto faktory dokázaly vyvážit i tehdejší pokles produkce Škody Auto, která mezi lety 2007 a 2009 vyrobila zhruba o 100 tisíc vozidel méně.
Větší propad přinesla pandemie covidu-19 v roce 2020. Produkce aut v Česku výrazně klesla. Hyundai ve srovnání s rokem 2019 snížil výrobu o 23 %, Toyota o 22 % a Škoda Auto o 17 %. Obor se ale rychle zotavil, a v roce 2024 dosáhl dokonce rekordních čísel.
Toto zpomalení ale netrvalo dlouho. Už první čtyři měsíce roku 2025 ukázaly razantní obrat – z linek sjelo 92 tisíc elektromobilů, tedy o 132 % víc než ve stejném období předchozího roku. Zdá se, že elektromobilita v Česku jen krátce podřadila a už zase zrychluje.
Práce na plný plyn
Automobilový průmysl je jedním z největších zaměstnavatelů v Česku. V roce 2023 v něm pracovalo zhruba 168 tisíc lidí, což znamená, že každý šestý zaměstnanec ve zpracovatelském průmyslu pracuje právě v automotive. Většina z nich se podílí přímo na výrobě aut, menší část pak na výrobě přívěsů, karoserií nebo dílů.
Počet zaměstnanců sice od roku 2019 mírně klesl – přibližně o 11 tisíc –, ale z dlouhodobého pohledu jde stále o silné a stabilní odvětví. Zatímco v letech 2010–2013 se počet lidí v oboru držel kolem 140 tisíc, v roce 2019 vystoupal až na rekordních 179 tisíc. To ukazuje, že automobilky jsou schopné pracovní místa nejen udržet, ale i vytvářet, pokud mají prostor pro růst.
Auta s sebou přináší i solidní výplaty. Průměrná mzda v oboru činila v roce 2023 přes 49 000 Kč měsíčně, což je víc než průměr celé ekonomiky. Ti, kteří montují finální vozy, si navíc přišli až na 66 600 Kč měsíčně, téměř o 25 tisíc víc než jejich kolegové ve výrobě přívěsů a karoserií.
Automobilky tak netáhnou jen vývoz a čísla v grafu. Jsou také důležitým zaměstnavatelem, generují nadprůměrné mzdy a mají širokou síť dodavatelů napříč republikou. S podílem 28 % na celkovém exportu a 20 % na přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu jde bez přehánění o jeden z pilířů české ekonomiky.
Hnací motor českého exportu
Vývoz motorových vozidel a jejich součástí zůstává nejvýznamnější složkou českého exportu. V roce 2024 dosáhl rekordních 1 303 miliard Kč, což odpovídalo 28 % veškerého českého vývozu zboží. Tento podíl se drží vysoko dlouhodobě – prakticky každoročně od roku 2016 osciluje mezi 24 a 28 %. Vedle toho import motorových vozidel a dílů činil 669 miliard Kč, což ilustruje vysokou míru zapojení do globálních dodavatelských řetězců.
Největší část exportu připadá na osobní auta. V roce 2024 se z Česka vyvezla motorová vozidla k dopravě osob v hodnotě 797 miliard Kč. Hlavním odběratelem zůstává Německo (23 % vývozu v této kategorii), následované Spojeným královstvím (12 %), Francií (7 %) a Polskem (7 %). Zajímavostí je, že do USA míří pouze 0,01 % vývozu – tedy téměř zanedbatelné množství – a vývoz do Británie zůstal silný i po brexitu.
Druhou největší vývozní položku sektoru tvořil export dílů a příslušenství – 393 miliard Kč, tedy 32 % vývozu celého automobilového průmyslu. Nejvíc směřoval opět do Německa (43 %), ale také na Slovensko (11 %), do Francie (6 %) či Polska (6 %). Do USA putovala jen malá část – pouhých 0,9 % (3,3 miliardy Kč) této exportní kategorie.
Pozornost si zaslouží i segment elektromobility. Z ČR bylo v roce 2024 vyvezeno 116 tisíc osobních elektromobilů v hodnotě 100 miliard Kč, zatímco dovezeno bylo jen 18 tisíc kusů za 9,1 miliardy Kč. Hlavní destinací exportu elektromobilů bylo Německo (26 %), následované Spojeným královstvím (20 %) a Francií (8 %). Naopak drtivá většina dovozu pocházela z Číny, která se na něm podílela 67 %.
Zařadíme vyšší rychlost včas?
Český automobilový průmysl má za sebou rekordní rok, silné značky a hluboce zakořeněnou průmyslovou tradici. Výroba roste, export táhne ekonomiku a zaměstnanost zůstává vysoká. Na první pohled všechno šlape. Jenže právě teď přichází chvíle, kdy se počítá víc než jen počet vyrobených vozů – totiž rychlost a odvaha, s jakou se celý sektor přizpůsobí nové realitě.
Změny v evropské legislativě jsou nevratné. Už za deset let bude možné prodávat na trhu jen bezemisní osobní auta. Česko přitom zatím zaostává v rozvoji elektromobility i v podpoře její infrastruktury. Podíl elektroaut zůstává v jednotkách procent, dobíjecích stanic je málo a státní dotace skončily dřív, než se trh stihl rozběhnout.
Otázkou tedy není, zda se automobilky promění. Otázkou je, jestli se s nimi zvládne proměnit i Česko. Protože země, která žije z aut, si pomalou transformaci opravdu nemůže dovolit.
Z nuly na sto – bez emisí
Evropská unie se v oblasti dopravy řídí zejména Zelenou dohodou pro Evropu (European Green Deal), která si klade za cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. V dopravě to znamená především konec emisí z výfuků nových aut. Podle aktuálně schválených pravidel musí nově prodávaná osobní auta od roku 2035 splňovat emisní limit CO₂ rovný nule – tedy žádné nové benzinové nebo naftové vozy.
Už od roku 2025 ale platí přísnější cíle: průměrné emise u nových osobních aut mají být nejvýš 93,6 g CO₂/km a u lehkých dodávek 153,9 g. Další snížení přijde v roce 2030 a od roku 2035 už bude limit nulový. Tato opatření jsou součástí balíčku Fit for 55, který upravuje nejen emisní limity, ale i rozvoj infrastruktury.
Z balíčku Fit for 55 vzešlo i nařízení AFIR (Alternative Fuels Infrastructure Regulation), které ukládá povinnost, aby od roku 2025 byla na každých 60 km dálnic k dispozici nabíječka pro elektromobily. Do roku 2030 pak má být v EU dostupná dostatečná kapacita baterií – podle strategie Net Zero Industry Act má jít o alespoň 550 GWh ročně, což pokryje 90 % poptávky.
Evropská komise se soustředí také na férovost v obchodě – v roce 2024 zavedla vyrovnávací clo na dovoz elektromobilů z Číny, protože podle jejího zjištění těží čínské značky z nespravedlivých státních subvencí. Clo činí například 20,7 % pro producenta Tesla Shanghai nebo 38,1 % pro některé jiné výrobce a po pěti letech bude podléhat přezkumu.
Na národní úrovni byla v Česku podpora elektromobility do října 2024 poskytována prostřednictvím programu Záruka Elektromobilita. Firmy a OSVČ mohly získat až 200 tisíc Kč na osobní elektromobil, případně 300 tisíc Kč na nákladní vůz. Program však skončil a aktuálně se podpora soustředí především na dobíjecí infrastrukturu a veřejnou dopravu.
Zařadíme vyšší rychlost včas?
Český automobilový průmysl má za sebou rekordní rok, silné značky a hluboce zakořeněnou průmyslovou tradici. Výroba roste, export táhne ekonomiku a zaměstnanost zůstává vysoká. Na první pohled všechno šlape. Jenže právě teď přichází chvíle, kdy se počítá víc než jen počet vyrobených vozů – totiž rychlost a odvaha, s jakou se celý sektor přizpůsobí nové realitě.
Změny v evropské legislativě jsou nevratné. Už za deset let bude možné prodávat na trhu jen bezemisní osobní auta. Česko přitom zatím zaostává v rozvoji elektromobility i v podpoře její infrastruktury. Podíl elektroaut zůstává v jednotkách procent, dobíjecích stanic je málo a státní dotace skončily dřív, než se trh stihl rozběhnout.
Otázkou tedy není, zda se automobilky promění. Otázkou je, jestli se s nimi zvládne proměnit i Česko. Protože země, která žije z aut, si pomalou transformaci opravdu nemůže dovolit.
4. srpna 2025
3 min