Budeme letos na silnicích
potkávat autonomní vozy?

Od 1. ledna 2026 mohou na české dálnice vyjet autonomní vozidla. Za jejich volantem ale stále musí sedět člověk připravený zasáhnout. Evropská unie zároveň zmírnila původně plánovaný zákaz prodeje vozů se spalovacím motorem. Uleví se také firmám, protože EU upravila i požadavky na reporting environmentálních a sociálních dopadů. Ty se nově nebudou týkat společností s méně než tisícovkou zaměstnanců a nižším ročním obratem. Co dalšího se v posledních týdnech událo? Odpoví náš Trendovník.

Autonomní auta dostávají na českých dálnicích zelenou. 1. ledna 2026 začala v Česku platit legislativa, která umožní provoz vozidel s autonomním řízením třetí úrovně (L3) na směrově oddělených silnicích, především na dálnicích. Auto bude schopné řídit samo, řidič ale musí zůstat připravený ve chvíli, kdy ho k tomu systém vyzve, převzít řízení. Odpovědnost za provoz v autonomním režimu ponese výrobce vozidla. Ministerstvo dopravy zároveň plánuje předložit v roce 2026 do Poslanecké sněmovny další legislativu, která by otevřela cestu k nejvyšším úrovním autonomie (L4 a L5).

EU chce zmírnit emisní pravidla a ponechat prostor části spalovacích aut. Evropská komise navrhla úpravu regulace, která má zmírnit původně plánovaný úplný zákaz prodeje osobních aut se spalovacími motory od roku 2035. Výrobci by nově museli snížit emise o 90 %, zbývajících 10 % by kompenzovali využitím nízkouhlíkové oceli vyrobené v EU, syntetických paliv a biopaliv. Díky tomu by bylo možné dál prodávat omezené množství vozů se spalovacím motorem, včetně mild-hybridů, plug-in hybridů nebo aut s prodlužovačem dojezdu. Návrh zároveň počítá se snížením cíle emisí pro lehká užitková vozidla v roce 2030 z 50 na 40 %, se zavedením národních cílů pro bezemisní vozidla a s úpravou státní podpory ve prospěch vozů vyrobených v EU. Součástí balíčku má být i omezení regulatorní zátěže v automobilovém průmyslu a zavedení takzvaných superkreditů pro malé elektromobily.

EU zmírňuje pravidla udržitelnosti pro firmy. Evropský parlament a Rada EU se shodly na úpravě dvou směrnic, které se týkají udržitelnosti podniků. Povinnost reportovat environmentální a sociální dopady se podle směrnice CSRD bude nově vztahovat pouze na společnosti s více než 1 000 zaměstnanci a ročním obratem nad 450 milionů eur. U směrnice CSDDD se pak povinnost identifikovat a řešit negativní dopady činnosti na lidská práva a životní prostředí omezí na firmy s minimálně 5 000 zaměstnanci a obratem alespoň 1,5 miliardy eur.

Netflix bojuje s Paramountem o Warner Bros. Discovery. Streamovací gigant se na začátku prosince dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů a součástí transakce mají být i filmová studia a služba HBO Max. Krátce nato ale přišel protiútok. Mediální skupina Paramount Skydance předložila nabídku na převzetí celé Warner Bros. Discovery za cenu 108,4 miliardy dolarů. Streamovací služby mezitím dál posilují i v Česku. Podle údajů Evropské komise má alespoň jednu placenou platformu přes 3,1 milionu lidí, tedy téměř polovina populace ve věku 15 až 69 let.

Bydlení v Praze zůstává nejdražší v Evropě. Developeři brzdí nové projekty. Na pořízení bytu v hlavním městě je podle analýzy CG Index developera Central Group potřeba 14,8 průměrné roční mzdy, což je sice o něco méně než v první polovině roku 2025, ale stále nejvíce mezi evropskými metropolemi. Vysoké ceny stavebních prací a materiálů zároveň vedou developery k opatrnosti. Central Group odkládá výstavbu tisíců bytů a aktuálně v osmi pražských lokalitách staví 3 200 bytů. Podle Asociace developerů přitom zatím nejde o začátek sektorové krize. Část investic se navíc přesouvá do zahraničí. Penta Real Estate plánuje postavit ve dvou projektech v Londýně celkem 680 bytů za 20 miliard korun.

Elektřina zlevní, stát převezme náklady na obnovitelné zdroje. Vláda rozhodla, že domácnosti i firmy už nebudou v regulované složce ceny elektřiny platit poplatek na podporované zdroje energie ve výši 599 korun za MWh. Tuto položku nově uhradí stát, který výpadek 17 miliard korun pokryje z výnosů z prodeje emisních povolenek. Regulovaná složka ceny elektřiny tak v roce 2026 klesne přibližně o 15 procent a celková cena elektřiny zhruba o desetinu. Naopak regulovaná cena plynu vzroste podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o 4,7 procenta.

Další zajímavosti z Česka i ze světa prozradí Trendovník České spořitelny.