Svářečství v Česku roste navzdory krizi.
Co ho čeká dál?
Český průmysl prošel v posledních letech sérií krizí – od pandemie přes energetickou krizi až po geopolitické napětí. Jak si v tomto turbulentním období vedlo svářečství? Jaké trendy formují budoucnost oboru a jak se vyvíjí ceny klíčových surovin, jako jsou ocel a měď? Podívejte se na aktuální analýzu sektoru, jeho výzvy i perspektivy do budoucna.
Za posledních pět let prošel český i evropský průmysl sérií krizí – od pandemie covidu-19 přes narušení dodavatelských řetězců až po energetickou krizi po ruské invazi na Ukrajinu. V roce 2023 situaci dále komplikovala inflace. Nyní se průmysl potýká s rostoucím geopolitickým napětím, které může přinést například omezenou dostupnost surovin nebo snížit konkurenceschopnost některých firem.
Navzdory těmto výzvám se český zpracovatelský průmysl dokázal vrátit na předcovidovou úroveň, i když jeho další růst nyní stagnuje. Podle prognóz by měl po mírném poklesu v roce 2024 opět růst – o 1,3 % v roce 2025 a o 3 % v roce 2026. Oproti tomu například německá průmyslová výroba stále zaostává a je přibližně o 10 % nižší než v roce 2019.
Významnou součástí zpracovatelského průmyslu je svařování, které hraje klíčovou roli ve výrobě kovových konstrukcí, strojírenství i automobilovém průmyslu. Po propadu způsobeném pandemií v roce 2020 následovalo oživení, ovšem energetická krize a rostoucí ceny surovin donutily firmy zvyšovat ceny. To vedlo k růstu tržeb, ale nikoliv nutně k vyšším ziskům. Budoucí vývoj svářečského odvětví bude záviset na stabilitě trhu a nákladech na energie.
Svařování je i významným tržním segmentem. Podle European Welding Association dosáhla v roce 2022 hodnota evropského trhu se svářečským vybavením a spotřebním materiálem 3,3 miliardy eur. Největšími trhy byly Německo, Turecko a Itálie. Česká republika se na trhu podílela 3 %, což odpovídá přibližně 100 milionům eur (2,5 miliardy Kč).
Hodnocení vývoje svářečství nelze oddělit od jednotlivých průmyslových sektorů, ve kterých se uplatňuje. Mezi nejvýznamnější patří výroba kovových konstrukcí, strojů, automobilů a dalších dopravních prostředků.
Výroba kovových konstrukcí
Tento sektor zahrnuje širokou škálu produktů – od nádrží a zásobníků po statické kovové prvky. Po propadu v roce 2020, způsobeném pandemií, následovalo oživení, které v roce 2022 vyvrcholilo rekordními tržbami 533 miliard korun. V roce 2023 však došlo k poklesu na 511 miliard Kč.
Kromě finančních výkyvů čelí odvětví i úbytku pracovních sil – zatímco v roce 2017 zde pracovalo 155 tisíc lidí, v roce 2023 už jen 144 tisíc. Budoucí vývoj bude záviset nejen na poptávce, ale i na dostupnosti kvalifikovaných pracovníků.
Výroba strojů a zařízení
Tento segment zahrnuje široké spektrum technologií – od mechanických a tepelných systémů až po specializované komponenty pro výrobní procesy.
Po pandemickém propadu se odvětví vrátilo k růstu a v roce 2023 dosáhlo tržeb blížících se 470 miliardám korun. Na trhu působilo 4 570 firem, z nichž přibližně 80 % tvořili pracující majitelé a rodinní příslušníci. Počet zaměstnanců v sektoru činil 114 tisíc. Další vývoj bude záviset na poptávce a technologických inovacích.
Hlavní trendy ve svařování
- Svářečku přebírají roboti
Do popředí se stále více dostávají automatizace a robotizace – svařování je díky nim rychlejší, přesnější a méně závislé na lidské práci. - Nedostatek svářečů
Čím dál větším problémem je nedostatek kvalifikovaných odborníků. Firmy proto investují do vzdělávání nových profesionálů. - Lehčí, ale pevnější konstrukce
Těžké materiály nahrazují hliník a speciální oceli, což přináší odolnější a efektivnější konstrukce. - Rychlost a spolehlivost na prvním místě
Tlak na efektivitu nutí výrobce neustále vylepšovat procesy, aby byly co nejrychlejší a nejspolehlivější. - Spolupráce výzkumu a průmyslu
Díky propojení s vědeckými institucemi se svařovací technologie neustále zdokonalují. - Bezpečnost je základ
Vylepšení ochranných pomůcek, snížení emisí z výparů a celkově bezpečnější pracovní prostředí jsou prioritou. - Digitální revoluce – průmysl 4.0
Sběr a analýza dat pomáhají optimalizovat výrobní procesy a přinášejí nové možnosti pro chytré svařování. - Svařování šetrné k přírodě
Firmy čím dál více myslí na ekologii – od využívání recyklovatelných materiálů až po dodržování přísných směrnic EU. - Zelené technologie na vzestupu
Ekologické inovace ve stavebnictví, dopravě a zemědělství mění pravidla hry a ovlivňují i způsob svařování. - Ocel? Pořád v kurzu!
I přes inovace zůstává poptávka po oceli stabilní, hlavně v oblasti stavebnictví a průmyslové výroby.
Výroba motorových vozidel, přívěsů, návěsů a dalších dopravních prostředků
Automobilový průmysl v Česku roste navzdory pandemii, nedostatku dílů i drahým energiím. V roce 2023 dosáhly tržby 1 719 miliard korun a díky rekordní výrobě osobních aut v roce 2024 (1,45 milionu kusů) se očekávají další historické výsledky.
Počet zaměstnanců v odvětví postupně klesá – ze 180 tisíc v roce 2018 na 168 tisíc v roce 2023. Na trhu aktuálně působí 1 150 firem zaměřených na výrobu motorových vozidel, jejich součástí, přívěsů a návěsů.
Výroba lodí, vlaků a letadel kopíruje trend automobilového průmyslu, přičemž tržby v tomto sektoru rostou i navzdory předchozím krizím.
Klíčovou roli ve svářečství hraje cena primárních surovin, zejména mědi a oceli. Jak se její hodnoty vyvíjely v posledních letech?
Cena oceli: výkyvy a výhled
V posledních letech procházela cena oceli v EU prudkými změnami. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 vystřelila na více než 1 600 USD/t, ale ke konci roku spadla na 650 USD/t. V roce 2023 krátce rostla kvůli uzavření mexické ocelárny AHMSA, následně však vinou nejisté ekonomické situace oslabila. Na přelomu let 2023 a 2024 pokles pokračoval a v prosinci 2024 dosáhla cena svého dna. Od začátku roku 2025 ale opět stoupá a v únoru se pohybuje kolem 610 USD/t.
Co ovlivní další vývoj?
- Pokles úrokových sazeb v EU a oživení ekonomiky by měly zvýšit poptávku po oceli.
- Evropské ocelárny dál omezují produkci kvůli nižší konkurenceschopnosti.
- Je možné, že přijdou změny v dovozních restrikcích – Evropská komise zvažuje úpravu dovozních kvót a cel.
Tyto faktory by měly cenu oceli v roce 2025 i v první polovině roku 2026 tlačit nahoru. Rizika ale přetrvávají, zejména kvůli geopolitické nejistotě. Futures kontrakty v USA naznačují růst ceny oceli v příštích 12 měsících až o 14 %.
Cena mědi: rostoucí poptávka a omezené zásoby
Podobně jako ocel i měď zažila výrazné výkyvy. Po prudkém růstu v letech 2020–2021 spadla její cena v létě 2022 o téměř 40 %. Od té doby však opět roste, zejména kvůli obavám z jejího globálního nedostatku.
S pokračující elektrifikací průmyslu a energetiky se očekává rostoucí poptávka po mědi jako klíčovém materiálu pro výrobu energetických sítí a elektronických součástek. Na začátku února 2025 se cena na londýnské burze LME dostala na 9 275 USD/t a podle futures kontraktů v EU i USA by měla v průběhu roku dále mírně růst.
Svářečství v Česku i Evropě prochází dynamickým vývojem. Navzdory krizím, rostoucím cenám surovin a nedostatku kvalifikovaných pracovníků se obor drží na stabilní úrovni, a v některých segmentech dokonce roste. Klíčovou roli v jeho budoucnosti sehrají technologické inovace, automatizace a digitalizace výrobních procesů. Zároveň bude nutné reagovat na měnící se ekonomické podmínky, ceny surovin a požadavky na udržitelnost. Jak se české svářečství těmto výzvám přizpůsobí, tak ukážou následující roky.
5. března 2025
3 min