Bydlení je v ČR téměř nedostupné.
Hotely naopak zažívají nejlepší roky

Česko řeší nedostupné bydlení, rostoucí náklady domácností i přetížený trh s nemovitostmi. Firmy i města proto stále častěji sahají po brownfieldech, dosud nevyužívaných pozemcích, kde vznikají nové projekty. Cestovní ruch mezitím míří k rekordním výsledkům. Evropská politika posouvá klimatické cíle a hledá cestu, jak ochránit automobilky před čínskou konkurencí.

Brownfieldy jsou v Česku velkou výzvou i obrovskou příležitostí pro chytrý rozvoj měst. Po celé republice leží ladem tisíce opuštěných areálů, od bývalých továren po zemědělské objekty, které často trápí ekologická zátěž nebo složité majetkové vztahy. Přesto se z nich stává čím dál atraktivnější alternativa výstavby na zelené louce. Developery láká dobrá poloha i hotová infrastruktura. Nejvíce brownfieldů se nachází v průmyslových regionech. Část z nich je ve veřejném vlastnictví a řada čeká na nové využití. Stát i kraje se dlouhodobě snaží nastavit podmínky, které brownfieldům pomohou vrátit život. Právě z těchto opuštěných míst se totiž mohou stát nové čtvrti, kulturní centra nebo sídla firem.

České podmínky bydlení zůstávají jedny z nejhorších v EU. Trápí nás nedostupné byty, vysoké náklady domácností i rychle se zhoršující finanční dostupnost bydlení. Podle Indexu prosperity patří Česko v pilíři bydlení až na 23. místo ze 27 zemí EU a dlouhodobě stagnuje. Domácnosti čelí druhým nejvyšším výdajům na bydlení v EU, často za něj utrácejí více než 40 % příjmů a zároveň mají omezené možnosti získat dostupné nájemní bydlení. Problémem je kombinace strukturálních faktorů, jakými jsou například nízká výstavba, drahé hypotéky i rostoucí ceny stavebních materiálů a energií. Průměrný byt dnes vyjde na 13,6 ročního platu, což Česko řadí mezi tři nejhorší země v Evropě. Finanční dostupnost se dále zhoršuje a zvyšuje se počet domácností, které kvůli cenám bydlení balancují na hraně rozpočtu. Protože patříme ke státům s relativně nízkým tempem vzniku novostaveb a vysokým vlastnickým bydlením, vzniká prostředí, v němž je skutečně dostupné bydlení pro mnoho lidí stále vzdálenější realitou.

Hotely a penziony v Česku mají našlápnuto k rekordnímu roku. Cestovní ruch se po covidu výrazně zotavil, na tuzemském HDP se podílí zhruba 3 % a čísla přenocování i tržeb letos poprvé překonávají předpandemické rekordy. Počet nocí strávených v českých hotelech a penzionech opět roste, obsazenost ubytovacích kapacit se zvyšuje a domácí ubytovací zařízení těží hlavně z návratu zahraničních hostů. S tím souvisejí i vyšší výdaje turistů. Průměrná útrata na osobu a noc i ceny ubytování za poslední roky citelně vzrostly, a to vlivem vyšších nákladů i inflace. Tržby ubytovacích služeb po covidu tedy svižně stoupají. Po výrazném oživení v roce 2023 pokračoval růst i v roce 2024 a další navýšení přináší i letošek. Zákazníci stále více využívají online rezervace a digitální služby, což se odráží v prudkém nárůstu počtu objednávek přes internet. Spolu s tím se objevují nové trendy, například tlak na udržitelnost a lepší služby a zároveň trvalý nedostatek pracovních sil. Ty budou určovat, jak bude český trh s ubytováním v příštích letech vypadat.

Europoslanci podpořili klimatický cíl EU pro rok 2040, který počítá se snížením emisí o 90 % oproti roku 1990. Poprvé zároveň umožňuje využít kvalitní mezinárodní uhlíkové kredity. Evropský parlament schválil kompromisní návrh, jenž se výrazně podobá postoji ministrů životního prostředí členských států EU, kteří se na cíli shodli po náročném jednání začátkem listopadu. Přestože některé státy včetně Česka chtěly ambiciózní plán odložit či zmírnit, rozhodla kvalifikovaná většina. Část europoslanců dokonce prosazovala zamítnutí celého návrhu, nakonec však prošel alternativní text podporovaný frakcemi lidovců, socialistů, liberálů i zelených. Kromě snížení emisí umožní plán také to, aby státy i firmy využívaly uhlíkové kredity z rozvojových zemí, například na projekty obnovy lesů či investice do obnovitelných zdrojů. Součástí kompromisů je i odklad spuštění systému nových emisních povolenek ETS 2 o jeden rok. Nově tak začne fungovat až v roce 2028.

EU zvažuje ústup od zákazu prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035. Chce evropský automobilový průmysl ochránit před rostoucí čínskou konkurencí. Místopředseda Komise Stéphane Séjourné upozornil, že Evropa musí projevit větší flexibilitu, jinak hrozí výrazný pokles výroby aut v EU. Regulace schválená před třemi lety počítala s úplným ukončením prodeje spalovacích motorů od roku 2035, součástí je však i klauzule umožňující revizi podle technologického vývoje a ekonomických dopadů. Komise nyní naznačuje, že přehodnocení pravidel předloží už v prosinci, protože řada států včetně Česka a Německa s původní podobou nesouhlasí. Podle EU by se evropští výrobci měli zaměřit na diverzifikaci exportu, rozvoj cenově dostupných elektromobilů a nové standardy ochrany výroby na evropském trhu. Zároveň se mluví o možných protiopatřeních vůči čínským automobilkám, aby evropský průmysl v rychle se měnící globální konkurenci obstál.

Co dalšího přinesly poslední týdny? To se dozvíte v pravidelném Měsíčníku EU aktualit.