Česko má nejnižší nezaměstnanost v EU.
Ženy naráží na nerovné podmínky

I když většina Evropanů žádá více jednoty a silnější společnou roli, Češi k EU zůstávají skeptičtí. Evropský parlament chce urychlit přístupová jednání s Ukrajinou a Česko si dál drží nejnižší nezaměstnanost v EU. Problémem zůstávají genderové rozdíly na trhu práce. Co dalšího se za poslední měsíc událo?

Většina Evropanů žádá více jednoty, zatímco Češi zůstávají kritičtí. Podle posledního šetření Eurobarometru si více než dvě třetiny Evropanů, přesně 68 %, přejí, aby EU hrála silnější roli při ochraně občanů před krizemi a bezpečnostními hrozbami. Devět z deseti dotazovaných navíc požaduje jednotnější postup členských států. Češi jsou kritičtější – jen 62 % z nich hodnotí členství v EU jako prospěšné. Mezi členskými zeměmi je to jedna z nejnižších hodnot. Nejpozitivněji členství vnímají obyvatelé Malty, Dánska a Irska (až 90 %). Evropané by v budoucnu rádi viděli posílení evropské konkurenceschopnosti, hospodářství a průmyslu (41 %), energetickou nezávislost (37 %) a potravinovou bezpečnost (23 %). Celkově se ukazuje, že i přes vysokou podporu evropské jednoty a obranyschopnosti zůstává Česká republika vnímavější k nákladům členství a skeptičtější než většina EU.

Poslanci Evropského parlamentu vyzvali k urychlení reforem a přístupových rozhovorů s Ukrajinou. Evropský parlament schválil rezoluci podporující úsilí Ukrajiny o členství v EU a vyzval k zahájení přístupových rozhovorů, jakmile země dokončí potřebné reformy v oblasti práva, justice a protikorupčních opatření. Více než polovina Evropanů věří, že budoucí rozšíření Unie přinese jejím státům prospěch. V Česku si to myslí jen 43 % dotázaných. Patříme k vůbec nejvíce zdrženlivým národům – preferujeme vstup pouze vybraných zemí, jako je Černá Hora či Srbsko, a i jejich podpora se pohybuje pod evropským průměrem. Celkově má přitom vstup Ukrajiny v celé EU podporu 52 % respondentů, což ukazuje na rostoucí důraz na východní směřování evropské integrace.

Automobilky tlačí na změnu strategie, konec spalovacích motorů v roce 2035 považují za nereálný. Evropská legislativa počítá od roku 2035 se zákazem prodeje nových aut se spalovacím motorem. Ten vyvolal odpor zástupců automobilového průmyslu, kteří požadují úpravu pravidel. Podle nich chybí realistický a celistvý plán pro transformaci sektoru. Automobilky jsou navíc závislé na dodavatelských řetězcích z Asie, zejména u baterií. Obávají se také, že přísné emisní normy ohrozí konkurenceschopnost evropského průmyslu a poškodí navazující dodavatelské řetězce. Podle analýzy EY se situace už nyní negativně promítá v případě německého automobilového průmyslu, který od loňského července přišel o více než 50 tisíc pracovních míst, což odpovídá 2,1 % zaměstnaných v tomto odvětví. Firmy čelí nejen vyšším nákladům a konkurenci z Číny, ale i problémům s přechodem na elektromobilitu, což zasahuje i české subdodavatele, úzce navázané na německý trh.

Česko si udržuje nejnižší nezaměstnanost v EU, přesto trvají problémy s rozdíly v pracovních podmínkách žen a mužů. Podle Indexu prosperity se český trh práce pyšní stabilně nízkou nezaměstnaností – aktuálně jen 2,6 %, což je nejnižší hodnota v celé EU. Zároveň trh nabízí vysokou kvalitu pracovních míst. Češi navíc patří k národům nejméně ochotným měnit zaměstnání, což souvisí s malou flexibilitou a nevolí riskovat. Slabší stránkou je přetrvávající genderová nerovnost v odměňování a horší pracovní podmínky, zejména omezený počet zkrácených úvazků a nižší podíl ekonomicky aktivních žen než v západní Evropě. Zatímco v Česku je podíl pracujících lidí v produktivním věku 77,5 %, v Nizozemsku je to o deset procentních bodů více. Prognózy České spořitelny navíc ukazují, že míra nezaměstnanosti se v roce 2025 mírně zvýší k úrovni kolem 3,5 %. Přesto by měla zůstat pod průměrem EU a potvrdit silnou pozici českého trhu práce.

Biopaliva mají postupně nahradit část fosilních zdrojů a posílit energetickou bezpečnost. Evropská unie dlouhodobě podporuje přechod od fosilních paliv k biopalivům s cílem snížit emise skleníkových plynů a zvýšit energetickou bezpečnost. Zatímco využití biopaliv z potravinářských plodin, takzvané 1. generace, od roku 2019 klesá, roste podíl pokročilých paliv vyráběných z odpadů, zbytků či použitých olejů. Nová směrnice EU RED III stanovuje, že do roku 2030 musí členské státy zajistit, aby alespoň 29 % energie v dopravě pocházelo z obnovitelných zdrojů, přičemž biopaliva z potravinářských plodin se do limitu započítávají jen omezeně. Prognózy ukazují, že spotřeba konvenčních paliv v dopravě bude postupně klesat, zatímco biopaliva si udrží své místo zejména v segmentech, kde je obtížné zavést elektromobilitu, například v letectví či těžké nákladní dopravě. Výhled do roku 2035 počítá se snižováním podílu palmového oleje a s vyšším využitím odpadních surovin a komunálních zbytků, přičemž produkce bioetanolu a bionafty by se měla postupně stabilizovat či mírně klesat. Celkově tak EU směřuje k energetickému mixu, kde bude menší roli hrát ropa a plyn, zatímco biopaliva a další obnovitelné zdroje nabydou na významu.

Více novinek najdete v Měsíčníku aktualit, kde pravidelně shrnujeme to nejdůležitější z aktuálního vývoje.