Bezpečnější Evropa se zelenými ambicemi

Evropa posiluje spolupráci, investuje do obrany a míří k zelenější budoucnosti. Nový obranný program SAFE přináší větší bezpečnost a prostor pro společné nákupy techniky, zatímco dohoda s Velkou Británií otevírá cestu k těsnější spolupráci po brexitu. Elektromobily a hybridy si získávají evropský trh, emise klesají a EU se přibližuje ke klimatickým cílům pro rok 2030. Česko navíc překvapilo vyšším hospodářským růstem a lepší finanční kondicí domácností.

EU posiluje obranu a obnovuje vztahy s Británií. Evropská unie schválila program SAFE, který členským státům i partnerským zemím, jako je Ukrajina, umožní čerpat až 150 miliard eur na společné nákupy vojenské techniky. Cílem je zvýšit obranyschopnost a podpořit evropský zbrojní průmysl. Zároveň došlo k průlomové dohodě mezi EU a Velkou Británií – poprvé od brexitu se obě strany zavázaly k užší spolupráci v oblasti obrany, obchodu a hraniční kontroly. Součástí dohod je i prodloužení rybolovných práv až do roku 2038. Tento reset vztahů otevírá Británii dveře k účasti na obranných projektech EU, včetně budoucího přístupu k financím z programu SAFE.

Elektromobily a hybridy dobývají evropský trh. Prodej ekologičtějších vozů v EU prudce roste – v dubnu tvořila hybridní auta přes 35 % trhu a bateriové elektromobily překročily hranici 15 %. Naopak zájem o vozy se spalovacími motory dál klesá, jejich podíl spadl pod 29 %. Registrace nízkoemisních automobilů výrazně rostly ve Francii, Španělsku, Itálii i Německu. Výjimkou je Tesla, jejíž prodeje se propadly o více než 50 %, což média spojují s politickými postoji Elona Muska. Zájem Evropanů o udržitelnější dopravu ale dál sílí.

EU míří ke splnění klimatických cílů, ale potřebuje ještě přidat. Evropská unie je na dobré cestě snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů o 54 % oproti roku 1990. Toto snížení se pohybuje těsně pod stanoveným klimatickým cílem 55 %. Evropská komise hodnotila energeticko-klimatické plány většiny členských států a konstatovala výrazné zlepšení oproti minulým verzím. Plány dokládají, jak země přispívají k rozvoji obnovitelných zdrojů a omezování emisí. Komise aktuálně připravuje nový klimatický cíl pro rok 2040, který počítá se snížením emisí dokonce o 90 %. Tento návrh byl však kvůli výhradám některých států – včetně Česka – odložen. Komise ale přesto hodlá návrh přísnějšího klimatického cíle znovu zveřejnit do konce července.

Česko klesá v žebříčku prosperity, problémy působí hlavně bydlení. V nejnovějším Indexu prosperity kleslo Česko mezi 27 státy EU na 16. místo – propadlo se v šesti z deseti sledovaných oblastí, například v bydlení, vzdělávání nebo životním prostředí. Zatímco sever Evropy si stále udržuje vysokou kvalitu života, u nás je dlouhodobě nejslabším místem dostupnost bydlení. Vysoké ceny, zdlouhavá stavební řízení i nedostatečná výstavba dopadají nejvíce na mladé a seniory bez majetkového zázemí. Naopak pozitivní zprávou je zlepšení ve finančním zdraví – Češi si udrželi úspory lépe než obyvatelé jiných zemí a i díky nízké míře sociální deprivace jsme se v tomto pilíři posunuli až na 9. místo v EU.

Česká ekonomika rostla díky domácnostem i exportu rychleji, než se čekalo. HDP Česka v prvním čtvrtletí vzrostl rychleji, než se původně uvádělo – meziročně o 2,2 % a mezičtvrtletně o 0,8 %. Tahounem růstu byla hlavně vyšší spotřeba domácností, kterou podporují nízká inflace a silný trh práce. Pozitivně se projevil i nečekaně silný export, pravděpodobně kvůli předzásobení v USA před zavedením cel. Česká spořitelna nově odhaduje růst HDP v roce 2025 na 1,9–2,0 %. Přesto zůstává opatrná – druhé čtvrtletí může přinést zpomalení a vliv na ČNB na měnovou politiku bude zatím spíše omezený.

Česko zaspalo ve využívání finančních nástrojů EU. Zatímco v mnoha zemích EU jsou finanční nástroje běžnou a efektivní formou podpory rozvoje, v Česku zůstávají téměř nevyužité. Tyto nástroje pomáhají kombinovat veřejné a soukromé zdroje například na podporu investic nebo řešení tržních selhání, aniž by nahrazovaly soukromý kapitál. Česká republika však naráží na subjektivní bariéry – nedostatek odborníků, obavy z nových přístupů, politickou neochotu i zakořeněné stereotypy spojené s dotační kulturou. Výsledkem je promarněný potenciál a nízké povědomí o nástrojích, které by v budoucnu mohly pomoci nahradit klesající evropské dotace.

Co dalšího hýbe Evropou? Odpoví Měsíčník EU České spořitelny.