Kontroly aut i přijetí eura.
Jaké změny (ne)čekají Česko?

Brusel chystá přísnější pravidla pro technické kontroly aut, v následujících letech by měly zachránit tisíce životů. Česko opět probírá přijetí eura, zatím pro něj ale nemá jasný harmonogram. Ani v dalších oblastech není o novinky nouze. Chcete zjistit, jaká témata momentálně hýbou nejen Českem, ale i celou Evropou? Přečtěte si nejnovější vydání našeho Měsíčníku EU aktualit.

Inflace v Unii dál zpomaluje, změny zažívá i Česko. V březnu v EU inflace klesla na 2,5 %, což je o dvě desetiny méně než v únoru. V Česku podle harmonizovaných údajů Eurostatu zpomalilo meziroční zdražování na 2,7 %. Inflace tak zůstává na podobné úrovni jako v předchozím měsíci, přičemž Česko v současnosti vykazuje nejnižší inflaci ze zemí visegrádské čtyřky. Nejmenší růst cen v celé EU zaznamenala Francie (0,9 %) a naopak nejvyšší inflaci zažívá Rumunsko (5,1 %). A jaká bude budoucnost? Analytici žádnou další výraznou změnu inflace v Česku neočekávají – aspoň ne v nejbližších měsících.

Kabinet se na doporučení Ministerstva financí a České národní banky rozhodl zatím neuvádět konkrétní datum přijetí eura. I když Česko v loňském roce splnilo tři z pěti potřebných kritérií – deficit veřejných financí, míru zadlužení a výši úrokové sazby –, prozatím nesplnilo inflační předpoklad ani podmínku účasti v mechanismu směnných kurzů ERM II. Podle ministra financí je pozitivní, že se daří veřejné finance držet v mezích kritérií, a debata o euru tak může začít. Zdůraznil ale, že klíčová bude podpora veřejnosti, která je nyní jen kolem 25 %. Ministerstvo očekává, že letos Česko splní i inflační kritérium, a zbývat proto bude pouze povinné dvouleté členství v ERM II. To však vláda plánuje zahájit až ve chvíli, kdy bude stanoven konkrétní harmonogram přijetí eura.

Evropská komise chce zlepšit bezpečnost silničního provozu a kvalitu ovzduší. Navrhuje proto, aby starší auta a dodávky podléhaly povinným ročním technickým kontrolám. Pravidelně se mají prověřovat také elektromobily a jejich asistenční systémy. Návrh nových pravidel počítá rovněž s pokročilým měřením emisí, bojem proti manipulaci s tachometry i digitální registrací vozidel. Plánované změny by podle odhadů mohly do roku 2050 zachránit až 7 000 životů a zabránit 65 000 vážným zraněním.

Stav životního prostředí v Česku se podle letošního Indexu prosperity a finančního zdraví mírně zlepšil – mezi státy EU jsme se posunuli z 22. na 19. místo. I přes pozitivní trend však zůstáváme pod unijním průměrem. Hlavní důvody? Česko stále produkuje relativně dost odpadu a má nízký podíl obnovitelných zdrojů energie. Emise skleníkových plynů sice klesají, ale v přepočtu na obyvatele jsme v EU stále šestým největším producentem. Lépe si vedeme v dopravě, kde patříme mezi tři nejúspornější země. Pozitivní zprávou je i pokles úmrtí spojených se znečištěním ovzduší a postupné snižování socioekonomických nákladů s tím spojených.

Po několika bouřlivých letech se ceny elektřiny a plynu v Česku stabilizovaly – a dokonce i klesají. Zatímco dřív šly obě komodity cenově ruku v ruce, od poloviny roku 2023 se jejich vývoj naopak rozdělil. Zatímco plyn zlevňoval, cena elektřiny dál rostla kvůli vyšším distribučním a regulačním poplatkům. I když silová složka obou energií klesá, domácnosti musí počítat s tím, že regulovaná část ceny kvůli plánovaným investicím do sítí poroste. Od roku 2027 navíc kvůli zavedení emisních povolenek pro sektor budov výrazně zdraží vytápění plynem a uhlím. Evropská legislativa zároveň počítá s tím, že od roku 2030 budou muset mít všechny nové domy nulové emise z fosilních paliv.

Jak přesně se v posledních letech vyvíjely ceny energií? A které další faktory zvažoval Index prosperity při hodnocení pozice Česka? Zjistěte víc v našem Měsíčníku EU aktualit.