Bulharsko vstupuje do eurozóny. A celá EU se chce lépe bránit

Dvacátou první zemí eurozóny se v roce 2026 stane Bulharsko. EU plánuje zvyšovat svou obranyschopnost a zároveň snižovat emise. Jaký bude mít toto rozhodnutí dopad na členské země? A kdo dominuje světovému automobilovému trhu? Nový Měsíčník EU aktualit České spořitelny přináší odpovědi.

Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou obranu. Bezpečnostní situace se zhoršuje a Evropská unie chce reagovat. Lídři 27 členských států se shodují, že Evropa musí výrazně investovat do obrany, posílit svou vojenskou mobilitu a více spolupracovat v rámci NATO. Reagují tak na ruskou agresi proti Ukrajině a sílící globální hrozby, které pro celý kontinent představují existenční výzvu. Státy by také měly rychleji pořizovat společné obranné prostředky. Cílem je, aby Evropa dokázala samostatně čelit bezpečnostním hrozbám, aniž by musela spoléhat na USA.

EU chce do roku 2040 snížit emise o 90 %, některé státy včetně Česka jsou vůči tomuto rozhodnutí skeptické. Evropská komise navrhla ambiciózní klimatický cíl – do roku 2040 chce čisté emise skleníkových plynů snížit oproti roku 1990 o 90 %, čímž by Unie vykročila směrem k uhlíkové neutralitě v roce 2050. Návrh vychází z platného klimatického zákona a Komise jej označuje za realistický a ekonomicky proveditelný za předpokladu, že členské státy důsledně naplní své klimatické plány. Zatímco EU už snížila emise o 37 %, do roku 2030 má přibýt dalších 18 procentů. Nový cíl však vyvolává debatu: Česko, Francie či Itálie varují před přetížením ekonomik a růstem nákladů na bydlení, dopravu i průmysl. Premiér Petr Fiala připomíná, že musíme ambice přizpůsobit realitě, a upozorňuje na dojednané úpravy systému emisních povolenek ETS 2. Návrh nyní čeká na složité vyjednávání v Evropském parlamentu a Radě EU.

Česko si polepšilo v kvalitě vzdělávání, stále ale zaostává v investicích a počtu vysokoškoláků. Česká republika se v kvalitě vzdělávání a výzkumu posunula na 12. místo v rámci EU a mírně tak překonala evropský průměr. Výrazně tomu pomáhají lepší výsledky v mezinárodním srovnávacím žebříčku studentů PISA i rostoucí podíl obyvatel s pokročilými digitálními dovednostmi – aktuálně je má až 35 % Čechů. Přesto Česko zaostává v jiných důležitých oblastech, jako je podíl výdajů na vzdělávání, který klesl na pouhých 4,5 % HDP, což je 9. nejnižší hodnota v EU. V oblasti vysokého školství je situace ještě horší. Dvě třetiny mladých lidí ve věku 25–34 let nemají vysokoškolské vzdělání, což nás řadí mezi vůbec nejhorší státy Unie. Analytici upozorňují, že i přes aktivitu škol, neziskových organizací a rodičů zůstává systém vzdělávání podfinancovaný a vzdělávací strategie často nenaplňují mezinárodní standardy.

Bulharsko má zelenou pro přijetí eura v roce 2026. Evropská komise v červnu 2025 potvrdila, že Bulharsko splňuje všechna potřebná kritéria pro vstup do eurozóny, a doporučila, aby země přijala euro k 1. lednu 2026. Pokud se vše uskuteční podle plánu, Bulharsko se stane 21. členským státem eurozóny. Rozhodnutí vychází z konvergenční zprávy zpracované Komisí na žádost bulharské vlády, která hodnotila cenovou stabilitu, veřejné finance, kurzovou stabilitu a úrokové sazby. Součástí posouzení byla i analýza ekonomické integrace a vývoje trhu práce či výrobních kapacit. Vedle zprávy Komise byla zveřejněna i paralelní konvergenční zpráva Evropské centrální banky (ECB). Následovat bude projednání návrhů v Radě EU, Evropském parlamentu a samotné ECB. Přijetí eura je tak prakticky na dohled a představuje zásadní krok pro další evropskou integraci Balkánu.

Čína dominuje světové výrobě aut, Evropa zaostává hlavně v elektromobilitě. Asie, a především Čína, se stala zásadním hráčem globálního automobilového průmyslu – v roce 2024 vyrobila 55 milionů vozidel, což je 150% nárůst oproti roku 2003. Zatímco v Evropě za posledních 20 let produkce motorových vozidel klesla, v Asii a částečně i v USA a Africe pozorujeme stabilní nebo rostoucí trend. Největším výrobcem osobních automobilů je Čína, následovaná Indií a Japonskem, přičemž Česko se drží na 8. místě světového žebříčku. Evropský trh byl v roce 2024 o 13 % menší než v roce 2019 a současně se Evropa potýká s nižší poptávkou a přísnějšími emisními regulacemi.

Jaké další zajímavosti poslední dobou hýbou EU? Odpoví Měsíčník EU aktualit.