Evropská unie investuje do obranného průmyslu. Včetně Česka

Trumpova cla přispěla k nárůstu napětí mezi Evropou a Spojenými státy. V podobných krizových momentech si více než polovina Evropanů přeje, aby EU zastávala silnější roli. Celkové napětí ve světě, včetně války na Ukrajině, přispívá k rozvoji českého obranného průmyslu. Kam nejčastěji vyvážíme? Odpoví Měsíčník České spořitelny.

Většina Evropanů chce silnější roli EU v krizích, ale Češi jsou zdrženlivější. Podle nového průzkumu Eurobarometru si 66 % Evropanů přeje, aby Unie hrála větší roli v řešení globálních krizí. V Česku tuto myšlenku podporuje jen polovina obyvatel. Členství v EU hodnotí pozitivně 74 % Evropanů, u nás má Unie podporu jen u 65 % dotazovaných. Většina respondentů v celé EU volá po jednotnějším postupu členských států a silnějších nástrojích pro zvládání krizí. Češi se oproti průměru výrazněji obávají inflace a kladou větší důraz na energetickou nezávislost. Obecně jsou ale v hodnocení EU i jejích institucí zdrženlivější – například Evropský parlament vnímá pozitivně jen 26 % Čechů oproti 41 % v celé EU.

Česká ekonomika se vrací mezi desítku nejzdravějších v EU, brzdí ji ale nízká přidaná hodnota. Česko si v rámci Indexu prosperity polepšilo a patří mezi devět nejzdravějších ekonomik EU. Pomohlo mu hlavně zkrocení inflace, která během jednoho roku klesla z více než 15 na 2,7 %. Navzdory tříbilionovému státnímu dluhu zůstává zadluženost ve vztahu k HDP relativně nízká – kolem 42 %. Ekonomiku ale stále brzdí její strukturální problémy, zejména nízká přidaná hodnota a chybějící vlastní inovace a technologie. Hlavní výzvou do budoucna zůstává důchodová reforma a zvyšování konkurenceschopnosti.

Co dalšího by vás mohlo zajímat?

Český obranný průmysl roste, táhne ho vývoz i vyšší poptávka po bezpečnosti.
Obranný a bezpečnostní průmysl v Česku od roku 2013 stabilně roste. Jeho expanzi urychlila válka na Ukrajině, která trvá od roku 2022. Významným hybatelem tohoto odvětví je export, ale také rostoucí domácí i zahraniční poptávka. Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu nyní sdružuje přes 200 firem – většinou menších a středních podniků, které vyrábějí civilní i vojenské technologie. Výroba zbraní a střeliva dosáhla v roce 2023 tržeb ve výši téměř 20 miliard Kč a sektor zaměstnával 4,5 tisíce lidí. Výroba vojenských vozidel přidala k obratu dalších 23 miliard Kč. Celkové investice v oblasti výroby dopravních prostředků činily 5,4 miliardy Kč.

Český vývoz vojenského materiálu raketově roste, tahounem je Ukrajina. Hodnota exportu vojenského materiálu z Česka v posledních letech prudce roste – ze 14 miliard Kč v roce 2021 na více než 50 miliard v roce 2023. Zlom přišel po ruské invazi na Ukrajinu, kdy se vývoz meziročně více než zdvojnásobil. V roce 2023 tvořil export na Ukrajinu 41 % celkového vývozu, čímž překonal celý exportní objem z roku 2021. Výrazně narostl i podíl evropských zemí, kam směřuje 82 % našeho obranného vývozu. Stoupá počet vývozních licencí i jejich využití. Mezi nejdůležitější destinace patří Nizozemsko, Bulharsko a Slovensko.

Evropská unie navyšuje obranné výdaje a chystá půjčky za 150 miliard eur. V reakci na válku na Ukrajině nebývale rostou v EU obranné výdaje. V roce 2024 dokonce vystoupaly až na 326 miliard. Investice do obrany se zvedly na více než 31 % z celkových výdajů. Celých 90 miliard eur bylo uvolněno na nákup nového vybavení. EU plánuje také podpořit modernizaci ozbrojených sil, a to půjčkami v hodnotě 150 miliard eur. Největší nárůsty výdajů hlásí Polsko, Litva nebo Estonsko, v absolutních číslech však stále vede Německo.

Další novinky najdete v měsíčníku aktualit, našem pravidelném přehledu současného dění.