Pořádek v kyberprostoru. Proč dbát na udržitelnost cloudu?
Virtuální úložiště a zdánlivě bezmezný prostor dat. Pod termínem cloud computing si můžeme představit sdílení softwarových prostředků prostřednictvím internetové sítě. S rostoucím využitím cloudu se objevují nejen nové možnosti, ale i výzvy, které dnes velké technologické společnosti řeší. Jak spolu souvisí cloud, udržitelnost a ekologicky šetrný přístup ke kyberprostoru?
Cloud připomíná obrovskou neviditelnou knihovnu, která ukládá naše texty, fotky, aplikace a mnohá další data. Uživatel k nim má přístup téměř odkudkoliv, kde se mu podaří připojit k internetu. Oproti tradiční kamenné knihovně ale virtuální cloud vyžaduje enormní množství energie. Cloudová datová centra na dálku obslouží miliony lidí po celém světě. Přední poskytovatelé cloudových služeb slibují v rámci udržitelnosti velké kroky. Amazon prohlásil, že do roku 2025 bude ke svým operacím využívat výhradně obnovitelné zdroje energie. To samé slibuje Microsoft. Google prý bude svůj cloud provozovat bez uhlíkové stopy už v roce 2030.
Kloudný cloud
Technologické společnosti a cloudoví poskytovatelé věnují čím dál větší pozornost ekologickým iniciativám. Investice do zelených technologií přispívají ke snižování uhlíkové stopy a podporují ekologicky odpovědné podnikání. Očekává se, že v roce 2024 se tyto snahy ještě zintenzivní – s cílem dosáhnout ekologicky šetrnějšího provozu datových center a cloudových služeb. „Jde o téma, o které se v poslední době začali zajímat šéfové firem. Najednou si pokládají otázky, čím můžou pomoci, co je jejich zodpovědnost a jak k věcem přistupovat jinak. Nastaly veliké změny,“ říká Thomas Blood, lídr udržitelnosti společnosti Amazon Web Services. Největší internetový obchod planety stojí zároveň za nejpoužívanější cloudovou službou. Velké oblibě se těší také další technologičtí giganti Microsoft a Google.
Od hybridního cloudu po multicloud
Co vedle udržitelnosti patří mezi aktuální trendy? Zejména přechod k multicloudu a takzvanému hybridnímu cloudu. Tyto přístupy umožňují využívat kombinaci veřejných a soukromých cloudů – tedy cloudů různých poskytovatelů. Firmy získávají větší flexibilitu v přístupu k datům i nákladech na provoz. Pojmy multicloud a hybridní cloud bývají často zaměňovány, obě řešení však pouze stojí na podobném principu. Zatímco multicloud se skládá z většího počtu cloudů od různých poskytovatelů, hybridní cloud propojuje veřejný a privátní cloud třeba od jediného poskytovatele. Tyto kombinace dnes preferuje většina velkých firem.
Nové technologie pomáhají společnostem zvyšovat výkon a efektivitu, což napřímo redukuje environmentální dopad cloudových služeb. Řadí se k nim třeba kontejnerizace – virtualizace za použití menšího množství systémových zdrojů. Jinými slovy: technologie vede k menší potřebě fyzických serverů a tím i k nižší spotřebě energie. Současně se rozvíjí i takzvaný edge computing, který přenáší zpracování dat blíže k jejich zdroji, a snižuje tak potřebu dlouhodobého přenosu dat mezi uživatelem a datacentrem. Tato decentralizace nejenže zlepšuje rychlost a dostupnost služeb, ale také přispívá k efektivnějšímu využití energie.
Výzkum používá metodu Green Algorithms, která počítá uhlíkovou stopu modelu Analýza zahrnuje simulaci tréninku BERT modelu na 100 grafických kartách NVIDIA po dobu 79 hodin, což umožnilo zjistit rozdíly v efektivitě jednotlivých platforem. Výzkum se zaměřil na několik aspektů – výpočetní instance, úložné možnosti, databázové služby, síťová řešení a služby pro umělou inteligenci a strojové učení.
Cesta k plně udržitelnému cloud computingu zdaleka není u konce. Závazky předních technologických společností k ekologické odpovědnosti ale naznačují slibný vývoj. Využití nových technologií či AI pro optimalizaci zdrojů patří mezi pilíře, které definují budoucnost cloudových služeb. Ta se bude točit nejen okolo digitálních inovací, ale i neméně důležitých environmentálních otázek.
7. května 2024
3 min