Radě Evropy nově předsedá Belgie.
Za cíl si dává posilovat EU

K prvnímu lednu zahájila své předsednictví Rady Evropy Belgie. Jakými tématy se chce na své nové pozici zabývat? Většina občanů eurozóny, kde se platí eurem, se shoduje, že je společná měna dobrá jak pro EU jako celek, tak i pro jejich jednotlivé země. Co si o euru myslí třeba Slováci? Odpovědi na tyto i další otázky najdete v pravidelném Měsíčníku EU aktualit.

Od začátku ledna je novou předsednickou zemí EU Belgie. Pro své předsednictví si zvolila hesla „chránit občany“, „posilovat Evropskou unii“ a „připravovat ji na budoucnost“. Hlavními tématy pro ni budou další rozhovory o rozšiřování EU a také finanční pomoc pro Ukrajinu. Belgii na pozici předsedy v Radě Evropské unie předcházelo Španělsko a v červenci ji bude následovat Maďarsko.

Česko má nejvyšší míru inflace v EU. Podle údajů Eurostatu ceny v České republice meziročně vzrostly o 8 %. V zemích EU se přitom v listopadu dostala míra inflace na 3,1 %, což je nejníže za poslední dva roky. Nižší inflaci než ČR má nyní i Maďarsko, které se dlouho drželo na posledním místě s nejvyšší mírou inflace v EU. Evropskou inflaci nejvíce navýšily služby s 1,69 % a poté s 1,37 % potraviny, alkohol a tabák. Ke zmírnění pak přispěly energie s −1,41 %.

Většina obyvatel zemí platících eurem si podle nedávného průzkumu myslí, že společná měna je pro EU dobrá věc. Toto tvrzení podpořilo dokonce 90 % Slováků. Průzkum Flash Eurobarometer 538 se respondentů také ptal, jestli je podle nich euro výhodné zároveň i pro jejich vlastní zemi. Na tuto otázku odpovědělo kladně 69 % dotazovaných, 22 % si naopak myslí, že euro přineslo spíše negativa. Slováci se u této otázky meziročně posunuli ze 71 % na 84 % kladných odpovědí – naprostá většina si tedy myslí, že euro je dobré nejen pro EU, ale i pro samotné Slovensko.

V pořadí příznivosti podmínek pro podnikatele je Česko až na 20. příčce EU. Slovensko skončilo na 26. místě, předposlední před Rumunskem. První místo naopak zaujímá Švédsko, následované Finskem. Za nelichotivým umístěním Česka stojí mimo jiné navyšování cen energií, které u nás podražily o 92 %. V České republice sice zrychlil růst počtu startupů, v budoucnu by jich však ideálně mělo přibývat ještě víc. Právě startupy totiž podněcují inovace a pomáhají ekonomice a ekonomické soběstačnosti.

Vydělá EU na vzestupu jaderné energetiky? Energetická krize spojená s ruskou agresí na Ukrajině způsobila, že se mnoho zemí EU obrací zpět k jádru jako k nejvýhodnějšímu zdroji energie. Česká republika by se mohla významným dílem podílet na stavbě nových jaderných elektráren nebo rozšiřování těch stávajících. Tuzemské firmy vyrobily 90 % českých jaderných elektráren, a není tedy důvod, proč by se do podobných projektů nemohly zapojit i v zahraničí. Česko také disponuje velmi kvalitním jaderným výzkumem, který zajišťuje Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská na ČVUT a Strojní fakulta Západočeské univerzity v Plzni.

Co ještě se zkraje roku 2024 děje v Evropě? Nahlédněte do prvního letošního Měsíčníku EU.