Green Deal se neobejde bez inovativních technologií. Jak je na tom Česko?

Green Deal se neobejde bez inovativních technologií. Jak je na tom Česko?

Strojařina mě potkala asi omylem

Ladislav Drda, jednatel společnosti Regionální stavební Liberec, vystudoval na Střední průmyslové škole stavební v Liberci obor pozemní stavby. Následně pokračoval na zdejší Technickou univerzitu, kde se věnoval strojírenským technologiím. Tuto volbu se smíchem komentuje: „Strojařina mě potkala asi omylem.“ Táhlo ho to zpátky na stavbu, a tak hned po získání inženýrského diplomu v roce 1988 nastoupil do státního podniku Pozemní stavby Liberec. Začínal jako mistr a následně řídil logistiku firmy. Na deset měsíců ho vyslali na zkušenou do Německa, kde působil jako tesař. „Poznal jsem nové technologie a okoukal, jak to dělají jinde,“ komentuje tuto zkušenost Ladislav Drda. V roce 1992 státní podnik skončil a jeho vedení založilo stavební firmu Eurostav. „Nabídli nám, že kdo chce, může být společník. Přihlásilo se ale moc lidí a mě nevzali,“ vzpomíná Ladislav Drda. Rozhodl se proto, že půjde vlastní cestou – a začal psát historii společnosti Regionální stavební Liberec.

Zelená dohoda může být pro Českou republiku příležitostí, jak naplno využít svůj potenciál ve vybraných oblastech výroby zelených technologií. Aktuální analýza České spořitelny představuje nová nařízení Evropské komise a přibližuje pozici Česka ve sféře nízkouhlíkových technologií.

Zelená dohoda může být pro Českou republiku příležitostí, jak naplno využít svůj potenciál ve vybraných oblastech výroby zelených technologií. Aktuální analýza České spořitelny představuje nová nařízení Evropské komise a přibližuje pozici Česka ve sféře nízkouhlíkových technologií.

Takzvaná Zelená dohoda, kterou lídři Evropské unie schválili již v roce 2019, si klade za cíl v budoucích dekádách výrazně snížit emise skleníkových plynů a do roku 2050 dosáhnout v EU čistých nulových emisí. Green Deal sahá daleko za hranice odvětví energetiky – dotýká se i potravinářství, staveb budov nebo třeba nakládání s odpady.

Cíle Zelené dohody jsou bezpochyby ambiciózní, a Unie se proto jejich dosažení snaží podpořit různými nařízeními. Evropská komise z toho důvodu na jaře roku 2023 uvedla také zákon o průmyslu pro nulové čisté emise (Net-Zero Industry Act) a zákon o kritických surovinách (European Critical Raw Materials Act). První ze jmenovaných nařízení by mělo zrychlit vývoj a produkci nízkouhlíkových technologií – především těch strategických, které dostanou větší podporu – a zjednodušit povolování zelených investic. Druhý předpis by pak měl zajistit přístup k materiálům a surovinám, které jsou pro výrobu klíčových technologií nezbytné. Patří mezi ně například bizmut, kobalt, měď, lithium a další.

Jaké jsou strategické nízkouhlíkové technologie?

  • Solární fotovoltaické a termické technologie
  • Technologie k produkci větrné energie na pevnině
  • Technologie k produkci obnovitelné energie na moři
  • Bateriové/skladovací technologie
  • Tepelná čerpadla a technologie geotermální energie
  • Elektrolyzéry a palivové články
  • Technologie udržitelné výroby bioplynu a biometanu
  • Technologie zachycování a ukládání uhlíku
  • Technologie sítí

Jak si ve sféře nízkouhlíkových technologií vede Česko? Pro výrobu zelených technologií máme dobré výchozí podmínky, mimo jiné i proto, že zpracovatelský průmysl představuje významnou součást tuzemské ekonomiky. Jeho podíl na hrubé přidané hodnotě činí 23 %, což je druhý nejvyšší podíl mezi státy EU.

V rámci jednotlivých nízkouhlíkových technologií má však Česká republika stále kam růst. Významné jsou pro nás bateriové technologie, které budou stěžejní pro budoucnost tuzemského automobilového sektoru. Silnou pozici máme v jaderném průmyslu nebo ve výrobě tepelných čerpadel a souvisejících zařízení v sektoru vytápění, větrání a klimatizace. V oblasti surovin pak Česká republika vyniká svými nalezišti lithia (v Krušných horách se podle odhadů nachází až 3 % světových zásob tohoto kovu) a manganu. 

Hůře si pak Česká republika v porovnání s ostatními státy EU vede například v oblasti solárních technologií, větrné energetiky a palivových článků. Některé tuzemské firmy se ale již chytly příležitosti, a v Česku se tak rozvíjí například výzkum a vývoj fotovoltaických článků s vyšší účinností. Jelikož má naše země silnou základnu ve výrobě kovodělných výrobků včetně součástek pro energetická zařízení, může se do budoucna snažit získat i pevnější pozici ve výrobě zařízení pro větrnou energetiku. 

Více podrobností naleznete v naší analýze.

5. února 2024

3 min

Mohlo by vás dále zajímat

Zelená energie. Vyplatí se firmám investice do fotovoltaiky?

Elektromobily jsou v ČR stále oblíbenější. Rostou prodeje, výroba i nové registrace

Neklamte zelenou: Jak se vyhnout greenwashingu?