Green Deal se neobejde bez inovativních technologií. Jak je na tom Česko?
Zelená dohoda může být pro Českou republiku příležitostí, jak naplno využít svůj potenciál ve vybraných oblastech výroby zelených technologií. Aktuální analýza České spořitelny představuje nová nařízení Evropské komise a přibližuje pozici Česka ve sféře nízkouhlíkových technologií.
Takzvaná Zelená dohoda, kterou lídři Evropské unie schválili již v roce 2019, si klade za cíl v budoucích dekádách výrazně snížit emise skleníkových plynů a do roku 2050 dosáhnout v EU čistých nulových emisí. Green Deal sahá daleko za hranice odvětví energetiky – dotýká se i potravinářství, staveb budov nebo třeba nakládání s odpady.
Cíle Zelené dohody jsou bezpochyby ambiciózní, a Unie se proto jejich dosažení snaží podpořit různými nařízeními. Evropská komise z toho důvodu na jaře roku 2023 uvedla také zákon o průmyslu pro nulové čisté emise (Net-Zero Industry Act) a zákon o kritických surovinách (European Critical Raw Materials Act). První ze jmenovaných nařízení by mělo zrychlit vývoj a produkci nízkouhlíkových technologií – především těch strategických, které dostanou větší podporu – a zjednodušit povolování zelených investic. Druhý předpis by pak měl zajistit přístup k materiálům a surovinám, které jsou pro výrobu klíčových technologií nezbytné. Patří mezi ně například bizmut, kobalt, měď, lithium a další.
Jaké jsou strategické nízkouhlíkové technologie?
- Solární fotovoltaické a termické technologie
- Technologie k produkci větrné energie na pevnině
- Technologie k produkci obnovitelné energie na moři
- Bateriové/skladovací technologie
- Tepelná čerpadla a technologie geotermální energie
- Elektrolyzéry a palivové články
- Technologie udržitelné výroby bioplynu a biometanu
- Technologie zachycování a ukládání uhlíku
- Technologie sítí
Jak si ve sféře nízkouhlíkových technologií vede Česko? Pro výrobu zelených technologií máme dobré výchozí podmínky, mimo jiné i proto, že zpracovatelský průmysl představuje významnou součást tuzemské ekonomiky. Jeho podíl na hrubé přidané hodnotě činí 23 %, což je druhý nejvyšší podíl mezi státy EU.
V rámci jednotlivých nízkouhlíkových technologií má však Česká republika stále kam růst. Významné jsou pro nás bateriové technologie, které budou stěžejní pro budoucnost tuzemského automobilového sektoru. Silnou pozici máme v jaderném průmyslu nebo ve výrobě tepelných čerpadel a souvisejících zařízení v sektoru vytápění, větrání a klimatizace. V oblasti surovin pak Česká republika vyniká svými nalezišti lithia (v Krušných horách se podle odhadů nachází až 3 % světových zásob tohoto kovu) a manganu.
Hůře si pak Česká republika v porovnání s ostatními státy EU vede například v oblasti solárních technologií, větrné energetiky a palivových článků. Některé tuzemské firmy se ale již chytly příležitosti, a v Česku se tak rozvíjí například výzkum a vývoj fotovoltaických článků s vyšší účinností. Jelikož má naše země silnou základnu ve výrobě kovodělných výrobků včetně součástek pro energetická zařízení, může se do budoucna snažit získat i pevnější pozici ve výrobě zařízení pro větrnou energetiku.
Více podrobností naleznete v naší analýze.
5. února 2024
3 min