Česko si polepšilo v kvalitě výzkumu a vzdělávání

Evropská unie je čím dál méně závislá na ruském plynu. Přesto ve snaze zůstat konkurenceschopná čelí dalším geopolitickým i technologickým výzvám. A jak se napříč kontinentem mění obnovitelné zdroje či kvalita výzkumu a vzdělávání? Pravidelný Měsíčník EU přiblíží, co právě hýbe Evropou.

Evropská unie čelí výzvám v konkurenceschopnosti. Klíčem k jejímu posílení by mohlo být rychlejší rozhodování a lepší koordinace průmyslové politiky. Experti také hovoří o nových strategických investicích ve výši 750 až 800 miliard eur ročně. Tyto prostředky by měly směřovat především do digitalizace, dekarbonizace průmyslu a rozvoje dovedností pracovní síly. EU byla se tak měla stát odolnější vůči geopolitickým tlakům a technologickým změnám, aby dokázala konkurovat Spojeným státům i Číně.

Vyšší kvalita vzdělávání a výzkumu v České republice? ČR se v Indexu prosperity umístila mezi členskými zeměmi EU na 14. místě. Ke zlepšení přispělo celkové posílení dovedností žáků a vyšší podíl investic do vzdělání a výzkumu. Podíl mladých lidí s vysokoškolským vzděláním v republice ale zůstává stále nízký – pouze 33,7 % ve věkové skupině 25–34 let, což je hluboko pod evropským průměrem. Česká republika také zaostává ve využívání rekvalifikačních kurzů, a snižuje se tak její schopnost reagovat na nové technologické či ekonomické výzvy.

Podíl Ruska na celkovém dovozu plynu do EU klesl. A sice na 18 % v červnu 2024 –oproti 45 % v roce 2021 jde o výrazný pokles. Tento posun je výsledkem úsilí EU o snížení energetické závislosti a přechod na obnovitelné zdroje energie. Eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová uvedla, že Evropa musí být i nadále ambiciózní, pokud chce si zachovat energetickou bezpečnost. K větší soběstačnosti pomohl nárůst výroby větrné energie, která se stala druhým největším zdrojem elektřiny v EU. K budoucím krokům patří snížení závislosti na fosilních palivech a zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na 50 %.

Tuzemské stavebnictví zažívá období útlumu. V roce 2023 totiž došlo k poklesu stavební produkce o 2,6 %. Sestupný trend pokračoval i v první polovině letošního roku, kdy se produkce snížila o další 4,6 %. Mezi důvody se řadí vysoké úrokové sazby a slabá ekonomika. Experti očekávají, že se stavební sektor začne zotavovat v roce 2025, kdy dojde k růstu ekonomiky a snížení úrokových sazeb. Vzhledem k významné roli českého stavebnictví je jeho oživení klíčové pro celkový ekonomický růst.

Podíl obnovitelných zdrojů v Evropské unii nadále roste. Během posledních 20 let vzrostl z 15 % na téměř 45 %. Česká republika však stále spoléhá hlavně na fosilní paliva a jadernou energii. Během loňského roku se produkce elektřiny v ČR snížila na 77 TWh, přičemž 51 % této produkce pochází z tepelných a 39 % z jaderných elektráren. Obnovitelné zdroje tvoří pouze 12 %. Česká republika plánuje do roku 2030 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na 37 %, což bude vyžadovat investice ve výši 700 miliard Kč, a to zejména do solární a větrné energie.

Česko má vysoký počet firem s ruským vlastnictvím. Dokonce nejvyšší ze všech států Evropské unie. V červenci 2024 u nás bylo registrováno přibližně 12 400 společností, v nichž mají ruské firmy nebo jednotlivci více než 40% podíl. Pro srovnání, v Bulharsku bylo registrováno 9 500 a v Německu 4 200 podobných firem. Tyto statistiky upozorňují, že by tuzemské finanční instituce měly více kontrolovat transakce firem a zajistit, aby dodržovaly sankce uvalené na Rusko​.

Hledáte další zajímavosti a aktuality z Evropské unie? Přečtěte si nové vydání
pravidelného přehledu České spořitelny.