Zdravotní péče v Česku je dostupná, ale neefektivní
Proč se české zdravotnictví potýká s rostoucími náklady? Jak velkou finanční podporu poskytla loni Česku skupina EIB? A kam peníze směřovaly? Co si Češi myslí o členství v Evropské unii? A kolik zdejších obyvatel se považuje za Evropany? Odpovědi najdete v novém přehledu aktualit z Česka a Evropské unie.
Kdy bude v České republice euro, se dozvíme až příští rok. Národní ekonomická rada vlády (NERV) má do konce října analyzovat dopady této budoucí změny na českou ekonomiku. NERV by měl odhalit, jaké klady a zápory přechod na euro přinese. Vláda pak může o výsledcích nezávazně debatovat, k podrobnějšímu hodnocení situace může ale dojít až v prvním čtvrtletí příštího roku, kdy bude jasné, zda ČR letos splní kritéria pro zavedení společné evropské měny.
Česko od skupiny EIB (Evropské investiční banky) dostalo loni přes 47 miliard korun, přibližně polovina peněz šla do rozvoje železnic. Výsledkem by měla být modernizace zhruba 40 železničních úseků, kde se tak zvýší traťová rychlost a zlepší zabezpečení. Zbytek půjček putoval především ke středním a malým podnikům ve strukturálně znevýhodněných regionech. Za poslední tři desetiletí získala Česká republika od EIB podporu ve výši 743,4 miliardy korun. EIB má navíc ČR v budoucnu pomoci analyzovat místní trh s bydlením a poradit s jeho rozvojem.
Češi jsou v názorech na členství v EU rozdělení, dvě pětiny jsou prounijní, dvě pětiny naopak protiunijní. Jedna pětina pak má na členství smíšený názor, ukázal průzkum agentury STEM. Podle něj se v posledních letech důvěra zdejších obyvatel v EU pohybuje přibližně okolo 45 %, ačkoliv přes 70 % dotázaných odpovídá, že se považuje za Evropany. Zajímavý je například fakt, že se za Evropany považuje více skalních odpůrců EU než těch umírněnějších.
Emise z energetiky loni v Česku klesly o 16 %, důvodem byl nižší vývoz elektřiny z uhlí, snížení spotřeby a rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Celkově emise energetického sektoru v EU loni klesaly nejvíce v historii, celkem zhruba o 19 %. Extrémně se snížila také výroba elektřiny z uhlí (o 26 %) a z plynu (o 15 %), naopak kombinovaná výroba větrné a solární energie vzrostla o rekordních 90 terawatthodin. Vyplývá to z údajů společnosti Ember, na které upozornily Svaz moderní energetiky a Aliance pro energetickou soběstačnost.
Lékařská péče je v ČR stále dostupnější, Čechy přesto trápí zdravotní potíže i nedostatečná digitalizace zdravotnictví. Podle Indexu prosperity se Česko v rámci EU umístilo na druhém místě, co se týče úrovně zdraví a bezpečnosti. Na přední příčky nás staví například vysoká úroveň péče o předčasně narozené děti či fakt, že je zdravotní péče nedostupná jen pro 0,2 % Čechů. Problémem je ale nedostatečná digitalizace a provázanost zdravotních služeb, což vede k duplicitním vyšetřením, nízké efektivitě a rostoucím nákladům. Čechy navíc trápí podprůměrný počet let prožitých ve zdraví a obezita.
O kolik chce Evropská komise snížit emise skleníkových plynů? A koho Česká republika vybere jako velvyslance při EU a NATO? Více novinek z Evropské unie a Česka si můžete přečíst v nejnovějším Měsíčníku EU.
Mohlo by vás dále zajímat
18. března 2024
2 min