Vlastní bydlení je v České republice pro mnoho lidí nedosažitelné. Vysoké hypoteční úvěry a rostoucí náklady na stavbu zasáhly jak rodinné bydlení, tak komerční nemovitosti. V příštích letech čeká nejen tuzemský nemovitostní trh mnoho změn. Co přinese revize legislativy EU?

Pro Čechy je vlastní bydlení stále nedostupné

Oproti roku 2010 se reálné mzdy zvýšily o polovinu a ceny nájmu o necelou třetinu. Kupní ceny nemovitostí však mezi lety 2010 a 2022 vyšplhaly o 124 %. Jen v letech 2018 až 2022 stouply ceny nových rezidenčních nemovitostí o 62 % a u starších nemovitostí se zvedly o 65 %. Svého vrcholu dosáhly ve třetím kvartálu roku 2022. Na konci roku se kvůli poklesu poptávky a rostoucích cen hypotečních úvěrů ceny nemovitostí meziročně snížily o 2,2 %. Vlastnické bydlení je však v ČR stále málo dostupné. Nedosažitelné hypotéky, ale i vysoké ceny stavebních prací maří jak plány žadatelů o hypotéku, tak novou výstavbu. V roce 2022 klesla výstavba nových rodinných domů meziročně o 5 %, a u bytových domů dokonce o 9,5 %. Zatímco se výstavba bytových domů v prvním čtvrtletí 2023 vzpamatovala a v meziročním srovnání narostla o takřka 20 %, rodinné domy zažily výrazný propad – o 33 %.

Ceny jsou vysoké, vlastnické bydlení však v ČR stále převládá 

Ceny nájmů vzrostly od roku 2015 do března 2023 o 29 %. Jen v loňském roce došlo k meziročnímu nárůstu o 6 %. Ve srovnání se sousedním Německem žije v Česku v nájmu o 30 % obyvatel méně – 23 %. V ČR tedy dominuje vlastnické bydlení, přičemž ve vlastní nemovitosti nezatížené úvěrem žije 56 % obyvatel, 21 % je úvěrem zatíženo. Nejvíce lidí v nájmu bydlí v Praze, v Karlovarském kraji a v Ústeckém kraji, nejméně pak ve Zlínském kraji, na Vysočině a ve Středočeském kraji. 

Výstavbě skladů a průmyslových budov se daří

I komerční nemovitosti zasáhl nárůst cen. Prodražily se totiž práce, které souvisí s výstavbou. Od roku 2015 do prvního čtvrtletí roku 2023 se ceny zvýšily o 45 %. Přesto se v posledních dvou letech daří novou výstavbu navyšovat – především u průmyslových budov a skladů. Míra neobsazenosti těchto typů budov je poměrně nízká, činí pouhá 2 % – v Praze pak dokonce pouhých 0,8 %. Obsazovat se opět pomalu začínají i pražské kanceláře. Neobsazenost v prvním kvartálu činila 7,5 %, a došlo tedy k mezičtvrtletnímu poklesu o 0,2 %. Z důsledků covidové pandemie se však dle dat Asociace hotelů a restaurací ČR stále nevzpamatoval tuzemský cestovní ruch. Ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2019 byla letos obsazenost v prvním kvartálu roku o 16 % nižší. Podle společnosti Cushman & Wakefield nebyl v Praze v prvním čtvrtletí letošního roku otevřen žádný nový hotel a investoři zůstávají obezřetní. 

Co bude hýbat trhem s nemovitostmi?

Nový stavební zákon, podepsaný prezidentem Petrem Pavlem v květnu 2023, má urychlit proces povolování výstavby. Novela bude plně účinná od července 2024. Slibuje například získání stavebního povolení na rodinný dům do 30 dní. Daň z nemovitosti vzroste na dvojnásobek, růst stavebních cen zpomalí a bytovou výstavbu čeká útlum. To vše se podepíše na podobě tuzemského nemovitostního trhu. Co jím ale zásadně otřese, je udržitelnost. Navyšování ekologičnosti budov je jedním z pilířů tzv. Green Dealu.

Unijní legislativa přinese hned několik novinek. Od roku 2024 do konce dekády má každá z členských zemí EU každoročně ušetřit 1,49 % konečné spotřeby energie. Všechny novostavby mají být od roku 2030 bezemisní a pro nové veřejné budovy bude toto pravidlo platit již od roku 2028. Do roku 2050 se pak mají přeměnit všechny budovy – a rovněž se stát zcela bezemisními.

Ještě by vás mohlo zajímat: