Přijetí eura v České republice? Termín zatím není stanoven
31. ledna 2023
1 minuta
Česká republika má dostupnější zdravotnictví než většina členských zemí EU, pokulhává však v otázkách zdravého životního stylu. I taková témata otevírá náš pravidelný Měsíčník EU, věnující se aktualitám v Evropské unii. Jaké ekonomické a společenské otázky momentálně nejvíce rezonují u nás a v zahraničí?
Česká vláda nestanovila termín pro přijetí eura. Po jednání s Českou národní bankou považuje takové kroky za předčasné. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury se nejprve musí podařit snížit inflaci a narovnat nerovnováhu rozpočtů. Mezi důvody patří také velký odstup v oblasti cen a mezd od průměru v eurozóně. Přijetí eura však svědčí stabilní kurz koruny a velká vlastnická i obchodní provázanost eurozóny s Českou republikou. Mezi země EU, které stejně jako Česko stále nepřijaly unijní měnu, patří například Švédsko.
Jednotný trh Evropské unie existuje již 30 let. Začal fungovat 1. ledna 1993 a aktuálně zahrnuje 27 členských zemí. Stojí na čtyřech základních svobodách, které zajišťují volný pohyb kapitálu, služeb, zboží a osob. Jednotný evropský trh například ulehčuje nastavení ochrany duševního vlastnictví a zajišťuje i nulová cla na dovoz mezi zeměmi EU. Mezi cíle společného trhu, jehož vize začaly vznikat už roku 1958 v souvislosti s Římskou smlouvou, patří dosažení vyšší životní úrovně, ekonomického růstu a celkově významnějšího postavení Evropy ve světě.
Chorvatsko vstoupilo do schengenského prostoru. Stalo se tak 27. členem zóny, kterou tvoří 23 zemí Evropské unie, ale také Lichtenštejnsko, Švýcarsko, Norsko a Island. Pro cestující z České republiky i dalších zemí zóny tak při návštěvě Chorvatska brzy skončí potřeba hraniční kontroly. Stát do takzvaného schengenu oficiálně vstoupil na začátku roku 2023, na kdy bylo mimo jiné naplánováno i přijetí eura. Ministři vnitra zemí Evropské unie jednali také o členství Rumunska a Bulharska, obě země si však zatím na vstup do schengenského prostoru musí počkat.
Česko se pyšní nadstandardní dostupností zdravotní péče. Mezi členskými státy Evropské unie se umístilo na třetím místě v oblasti zdraví a bezpečnosti. Tuzemské zdravotnictví vyniká nejen vysokým počtem nemocničních lůžek, ale také kvalitním zabezpečením proti kybernetickým útokům. V průzkumu se před námi umístilo Německo a Litva, nejhorší výsledek připadl Irsku. Češi však dle výsledků podceňují zdravý životní styl a závažnější zdravotní komplikace průměrně zažívají už v 62 letech. Mezi zdravotní problémy českých občanů patří také obezita, s níž souvisí srdeční, cévní a metabolická onemocnění.
Experti odhadují růst světové spotřeby luštěnin a mléka. Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) společně s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) očekává v příští dekádě zvýšenou poptávku po zemědělských komoditách. Ovlivní ji nárůst populace a příjmů, ale také dynamický vývoj cen potravin. Trend by se měl týkat především kukuřice a pšenice, méně se dotkne spotřeby vepřového a hovězího masa.
Za jakých podmínek se uskuteční summit EU–Ukrajina? A jaký strop stanovily členské země EU pro cenu plynu? Další důležitá témata týkající se Evropské unie a České republiky rozebírá první letošní vydání Měsíčníku EU.