Češi jsou pro setrvání v EU, euro však zatím přijímat nechtějí
22. června 2023
2 minuty
Proč se některé státy EU staví proti přijetí emisní normy Euro 7? Jak je na tom Česko dle jarní makroekonomické prognózy Evropské komise? A měly by státy regulovat sektor umělé inteligence, který se v posledních letech rapidně vyvíjí? Odpovědi na tyto otázky najdete v nejnovějším vydání Měsíčníku EU.
Emisní norma Euro 7 má stále své odpůrce, patří mezi ně i Česko. Dále se změnou nesouhlasí Bulharsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. Všechny státy svůj nesouhlas společně shrnuly v dopise, který zaslaly švédskému předsednictví Radě EU a Evropské komisi. Státy v něm vyjádřily nesouhlas s výší emisních limitů i časovým vymezením normy a žádají odklad platnosti nových pravidel. Mezi kritiky Eura 7 se možná zařadí i Německo, Portugalsko či Kypr. Návrh normy bude proto nyní procházet úpravami a projednávat ho bude i Evropský parlament.
Češi chtějí být i nadále členy EU, v případě referenda o vystoupení by jich 63 % hlasovalo proti, stojí v analýze institutu Europeum. Výsledky analýzy ukázaly, že většina českých obyvatel chce nadále přijímat ukrajinské uprchlíky, ale zároveň se více než polovina Čechů obává negativních dopadů migrace na kvalitu veřejných služeb i ekonomiku jako celek. Až 67 % Čechů se navíc domnívá, že vláda dělá pro uprchlíky více než pro své obyvatele. Jen 28 % Čechů pak věří, že Ukrajinci budou pro Česko v budoucnu přínosem. Analýza se zabývala i přístupem Čechů k přijetí eura nebo jejich vnímáním klimatické změny.
Česká ekonomika bude růst, za průměrem EU však stále výrazně zaostává. Evropská komise zveřejnila svou jarní makroekonomickou prognózu, ve které uvádí, že HDP Česka potenciálně vzroste o 0,2 %. Příští rok by pak měl hrubý domácí produkt Česka vzrůst o 2,6 %. Stoupat by však nadále měla i inflace, která dle Evropské komise v ČR dosáhne až 9,3 %. Česká republika je tak po Maďarsku druhou zemí EU s nejprudším růstem cen.
Češi mají pocit, že je dezinformace příliš nezasahují, uvedla Středoevropská observatoř digitálních médií z Univerzity Karlovy. Ta zveřejnila první výsledky svého dlouhodobého projektu, ve kterém zkoumala, jak se Češi dokážou orientovat v informačním prostoru. Celkem 44 % respondentů uvedlo, že se s dezinformacemi setkávají jen zřídka, a 22 % věří, že je lživá sdělení zcela míjejí. Na vnímání dezinformací má dle projektu vliv například ekonomická situace respondenta: zatímco finančně ohrožení lidé odpověděli, že jsou dezinformacím vystavováni často, respondenti s vyššími příjmy si přijdou dezinformacemi zasaženi méně. Co se týče mediální gramotnosti, Češi si v rámci EU vedou průměrně.
Rapidní vývoj umělé inteligence si žádá nová pravidla, míní EU i USA. Evropská unie i Spojené státy chtějí zavést dobrovolná omezení pro odvětví umělé inteligence (AI). Ta by měla předcházet rizikům, která AI přináší, než budou připraveny zákonné regulace tohoto sektoru. Mezi pravidla by mohla spadat například povinnost systémů označovat generovaný obsah tak, aby bylo jasné, že vznikl za pomoci AI. První návrh pravidel pro sektor umělé inteligence schválili poslanci Evropského parlamentu už 14. června, finální verzi regulace nyní parlament projedná s členskými zeměmi EU.
Které země se umístily na nejvyšších příčkách žebříčku konkurenceschopnosti ekonomik EU? A jak jsou na tom Češi s důvěrou k vládě? Zjistěte více o dění v Česku i Evropské unii v našem Měsíčníku EU.