Členské země Evropské unie se v prvním čtvrtletí dočkaly několika pozitivních zpráv. Většině z nich se od loňského léta podařilo snížit spotřebu plynu. Aktuální prognózy navíc ukazují, že by hospodářskou činnost v eurozóně neměla zasáhnout recese. Události posledních let se na druhou stranu negativně podepsaly na míře finanční rezervy některých občanů České republiky. Více novinek přináší březnové vydání Měsíčníku EU.

Nizozemsko kraluje v recyklaci. Zemi se v roce 2020 podařilo recyklovat 57 % vyprodukovaných plastových obalů, což v celé Evropské unii představuje největší podíl. Česká republika si ve stejném časovém období vedla o 15 procentních bodů hůře. Již 11 evropských států zavedlo povinný zálohový systém, zatímco dalších 13 ho plánuje zahájit nejpozději do roku 2025. Do konce dekády se chce Evropská unie v rámci recyklování soustředit také na papír, kovy, sklo, hliník nebo dřevo.

Finanční rezervu mají jen dvě třetiny Čechů. Až 29 % občanů žije jen s minimální rezervou, která činí méně než jejich průměrné životní náklady na měsíc. Údaje vyplývají z průzkumu Index finančního zdraví Čechů, jejž realizuje Česká spořitelna společně se Sociologickým ústavem AV ČR a portálem Evropa v datech. Lze zároveň konstatovat, že každá desátá domácnost v zemi nemá žádnou finanční rezervu.

Evropská unie by se měla vyhnout recesi. Nasvědčuje tomu aktuální hospodářská prognóza, podle níž evropská ekonomika započala letošní rok lépe, než se původně očekávalo. Výhled růstu na rok 2023 se zvyšuje na 0,9 % v eurozóně a 0,8 % v EU. Během prvního čtvrtletí by tudíž hospodářskou činnost neměla zasáhnout recese. Průzkumy zároveň naznačují snížení inflace v příštím roce.

Konec spalovacích motorů se odsouvá. Normu, která vyžadovala snížení emisí uhlíku u užitkových vozidel a nových osobních aut na nulu, švédské předsednictvo odložilo. Návrh odsouhlasil Evropský parlament letos v únoru, několik členských zemí však postupně vyjádřilo nesouhlas. Nechyběly mezi nimi Německo, Bulharsko, Maďarsko, Polsko nebo Itálie.

Většina členských zemí EU zásadně snížila spotřebu plynu. Od loňského srpna do letošního ledna se rovnou 22 z celkově 27 států Evropské unie podařilo spotřebu snížit nejméně o 15 %. Patří mezi ně i České republika, která však v analýze Eurostatu na průměr Unie nedosahuje. Ve snižování spotřeby se nejlépe dařilo Finsku, zaznamenalo výrazný, 57% pokles. Podle dostupných údajů se spotřeba plynu naopak zvýšila na Slovensku či Maltě.

Stoupá zájem o dotační podporu vědy a výzkumu. Výrazně tak převyšuje prostředky alokované pro tuto oblast. V nejbližších letech by sem dotace měly směřovat například skrze operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost nebo prostřednictvím veřejných soutěží v čele s Technologickou agenturou. Prosperitě vědy a výzkumu nasvědčují trendy posledních let – počet předložených žádostí až trojnásobně převyšuje dostupnou alokaci.

Další důležitým tématům týkajících se Evropské unie a České republiky se věnujeme v březnovém vydání Měsíčníku EU.

Další důležitým tématům týkajících se Evropské unie a České republiky se věnujeme v březnovém vydání Měsíčníku EU.

Mohlo by vás dále zajímat