Kult sebevědomí. Proč může tlak na sebedůvěru škodit?

Myslete pozitivně, věřte si a úspěch se dostaví. Podobné rady už jste jistě slyšeli, že ano? Na sebevědomí není nic špatného. Horší však je, když se mu přikládá příliš velký význam – například tehdy, kdy si sebevědomí svých kolegů ceníme víc než jejich schopností. Když se zkrátka ze sebevědomí vytváří kult a stává se toxickým.

Být sebevědomý zní jako příkaz dnešní doby. V popkultuře, na sociálních sítích či přednáškách TedEx vidíme stále ten samý příběh. Příběh o tom, že když si budeme věřit a budeme dostatečně sebevědomí, začne se nám dařit v kariéře i v životě. Tento narativ však podporuje představu o úspěšném a výkonném jedinci, který je vůči sobě i okolí nesmlouvavý, rozhodný a poněkud tvrdý. Taková představa ale nemá se zdravým sebevědomím nic společného.

Práce na sebevědomí nikdy nekončí

Tlak na sebedůvěru může mít naprosto opačný účinek. Pokud jsou výzvy intenzivní, můžou působit až toxicky. Se zlepšením života ani sebevědomí moc nepomáhají. Mantry ve stylu „nedostatek sebedůvěry tě brzdí“ totiž ignorují proměnlivost lidských zkušeností a neřeší širší kontext ani prostředí, ve kterém se člověk pohybuje. Tento tlak nakonec vede k tomu, že člověk začne sám sebe víc obviňovat, že pomyslnou úroveň sebevědomí nesplňuje. „Kult sebevědomí“ vlastně nepodporuje člověka v tom, aby na sobě neustále pracoval.

Setkali jste se už například s pojmem imposter syndrom? Takzvaný syndrom podvodníka popisuje stav, kdy dotyčný trpí pocitem, že není dost dobrý – na své pracovní pozici je vlastně omylem. Na internetu najdete řadu tipů, jak se se syndromem podvodníka vypořádat. Jenže za nízkou sebedůvěrou nutně nemusí stát samotný jedinec. Tyto pocity můžou být i reakcí na prostředí, ve kterém se člověk pohybuje. Firmy třeba nabízí svým zaměstnancům zdarma předplatné aplikací pro mindfulness, což je rozhodně skvělý krok. Když však neřeší problémy, jakým je například platová nerovnost, imposter syndrom je celkem logický důsledek. Myslíme si totiž, že jsme zkrátka nebyli příliš sebevědomí na to, abychom si lepší odměnu vyjednali. Jenže platové ohodnocení má odrážet spíše profesní kvality než suverenitu jedince.

Někteří si věří málo, jiní až příliš

Míra sebevědomí se u různých osob liší. Příliš nízké sebevědomí znamená nízké cíle a nejistotu. Při vysokém sebevědomí člověk své schopnosti naopak přeceňuje – jeho cíle nejsou reálné. Přílišná důvěra ve vlastní názor nebo schopnosti může přerůst až v nepružnost a neochotu naslouchat. Neschopnost zpochybnit své vlastní závěry může být ale v seberozvoji velmi omezující.

O efektu nadměrné sebedůvěry hovoří i psychologie, konkrétně odborníci Baruch Fischhoff, Paul Slovic a Sarah Lichtensteinová. Tento pojem popisuje, že lidé přeceňují vlastní úsudek a jsou si jím jisti víc, než jak je k tomu opravňují fakta. S efektem nadměrné sebedůvěry souvisí také Dunningův–Krugerův efekt. Druh kognitivního zkreslení, při kterém lidé s nedostatečnými kompetencemi pro danou situaci trpí iluzorní nadřazeností a nadhodnocují své schopnosti v porovnání s ostatními. Naopak lidé s vysokými kompetencemi trpí méněcenností a mají tendenci své schopnosti podceňovat. 

Oceňujte ve svém týmu i jiné kvality

Sebedůvěra je rozhodně důležitá věc. Pokud je přiměřená, jedinec bývá vyrovnaný a dokáže reálně posuzovat své cíle a úspěchy. Jen je dobré neposuzovat sebevědomí jako nejdůležitější hodnotu – jak ukazuje Dunningův–Krugerův efekt, někdy můžou být příliš sebevědomí lidé o dost méně kompetentní. Proto je naopak lepší rozvíjet empatii a podporovat svůj tým, aby se v pracovním prostředí cítil co nejlépe. Postavíte tak tým, který si zakládá na rovných podmínkách a oceňuje opravdové profesní schopnosti.

Sebevědomí? Hlavně víc soucitu

Profesorka Kristin Neffová z Texaské univerzity tvrdí, že posilování soucitu se sebou samým je mnohem lepší, přirozenější cestou, jak si vybudovat sebedůvěru. Co vlastně soucit se sebou znamená? Podle Neffové se skládá ze tří složek – laskavosti k sobě, lidské sounáležitosti a všímavosti. Z její studie The Implications of Treating Oneself Kindly navíc vyplývá, že posilování těchto pocitů nevede ke zkreslování vlastních schopností.

Mohlo by vás dále zajímat