Česku pomůže půjčka od Evropské komise

Jak vysokou půjčku poskytne Evropská komise Česku? Proč evropští výrobci aut protestují proti normě Euro 7? A kolik ČR celkem přijala uprchlíků? Odpovědi na zásadní otázky z Česka i celé Evropy přináší Měsíčník EU.

Evropští výrobci automobilů kritizují normu Euro 7, která má snížit množství zplodin vypouštěných do ovzduší. Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) varuje, že by brzké zavedení normy vedlo ke zdražení každého nového auta přibližně o 2000 eur. Navíc by mohlo způsobit zvýšení spotřeby paliva, omezení dostupnosti vybraných modelů, uzavření některých výroben, a tedy i ztrátu pracovních míst. Je proto pravděpodobné, že norma Euro 7 nezačne platit dříve než v roce 2027.

Česká vláda si od Evropské komise půjčí necelých 20 miliard korun. Finance si rozdělí Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Peníze mají pomoci například rozvoji kybernetické bezpečnosti, financování projektů v mikroelektronice a komunikační technologii, ale i dostupnému bydlení. Půjčku by Česko mělo splatit do 30 let.

Evropská komise vybrala 6 společností, které budou muset dodržovat nová pravidla Aktu o digitálních trzích. Mezi vybrané firmy patří Alphabet, Amazon, Apple, Meta Platforms, Microsoft a ByteDance. Cílem aktu je ochránit podnikání jejich menších konkurentů. Pravidla navíc pomohou spotřebitelům, aby se v případně zájmu mohli snáze odhlásit ze služeb dané platformy, například z Facebooku či Instagramu. Na nová pravidla by se firmy měly připravit do začátku března, za jejich nedodržování jim posléze hrozí přísné sankce.

V Evropské unii nyní žije přibližně 4,1 milionu ukrajinských válečných uprchlíků. Nejvíce jich od začátku války přijalo Německo (1,6 milionu), Polsko (1 milion) a Česko (357 540). Část z nich ale již změnila útočiště, nebo se vrátila zpět na Ukrajinu. Uprchlíci mají až do března roku 2024 nárok na dočasnou ochranu, která jim usnadňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či pracovnímu trhu. Podle Eurostatu tvoří většinu osob s dočasnou ochranou ženy a děti, dospělí muži naopak netvoří ani pětinu.

Počet žadatelů o azyl v Evropské unii se meziročně zvýšil o 28 %. Dle Agentury Evropské unie pro otázky azylu (EUAA) o azyl žádají nejčastěji Syřané, Afgánci, Venezuelané, Turci a Kolumbijci. Nejvíce žádostí je pak cíleno na Německo, Španělsko a Francii. V první polovině roku zažádalo o azyl v EU celkem 519 000 cizinců, do konce roku by tak počet žádostí mohl překročit milion. Současná data jsou nejvyšší od let 2015 a 2016, kdy počet žadatelů navýšil především konflikt v Sýrii.

Index prosperity a finančního zdraví ukazuje, že kvalita českého trhu práce klesá. Mezi důvody spadá například klesající produktivita práce, ale i nedostatečné využívání zahraničních expertů, kteří musí v případě zájmu o působení v Česku procházet zdlouhavým administrativním procesem. Českou republiku brzdí také nerovný přístup k mužům a ženám či nedostatečná ochota zaměstnavatelů nabízet zkrácené úvazky. Pozitivním faktem ale je, že nezaměstnanost v Česku meziročně klesla na 2,2 % a ČR se tak v indikátoru nezaměstnanosti může pyšnit prvenstvím.

Bude inflace v ČR i nadále klesat? S jakými ekonomickými, sociálními, environmentálními a infrastrukturními hrozbami se v Česku potýkáme? A které státy EU se staví proti normě Euro 7? Další důležitá témata z Evropské unie a České republiky najdete v Měsíčníku EU.