Evropa nadále čelí mohutnému nárůstu cen zemního plynu a elektřiny. Česká republika se s problémem výrazně potýká už od loňského podzimu, kdy se velkoobchodní ceny energií navýšily v porovnání se začátkem téhož roku až pětinásobně. Jaké následky by tato vzestupná tendence mohla mít pro tuzemskou ekonomiku v letech 2022 a 2023?

Snahy o oživení ekonomiky po pandemii zvýšily poptávku po energiích ve všech částech světa. A analýza České spořitelny jasně ukazuje, jak enormně se tento narůst poptávky dotkne nákladů na elektřinu a zemní plyn, když jejich burzovní ceny zůstanou na výši jako na konci prosince 2021. Jen letos by v případě domácností, veřejného a podnikatelského sektoru dohromady vzrostly o 89 miliard korun a odpovídaly tak 1,4 % českého HDP. Nepříznivý jev zapříčinilo mimo jiné několik přírodních okolností.

Celková spotřeba zemního plynu sílila v důsledku chladnějšího počasí už na jaře minulého roku nejen u nás, ale i v dalších zemích starého kontinentu. Evropské plynové zásobníky tak zůstaly poloprázdné a ceny v regionu začaly na podzim strmě stoupat, třebaže v tomto ročním období bývá poptávka většinou nízká. Na situaci se podepsaly rovněž povětrnostní podmínky během léta, které přineslo méně srážek a větru než obvykle. Vyrábělo se tudíž menší množství energie z obnovitelných zdrojů.

Zdroj: PXE

Zájem o zemní plyn sílí i v Asii

Ceny zkapalněného zemního plynu determinuje celosvětový trh, a cenové nárůsty ve střední Evropě tak jdou ruku v ruce s rostoucím zájmem států jihovýchodní Asie a obzvlášť pak Číny či Ruska. Tamní rostoucí poptávka a na ni reagující nabídka se řadí mezi hlavní činitele udávající hodnotu zemního plynu v Evropě, která je přibližně ze 60 % závislá na dovozu plynu odjinud. K dražším energiím v regionu přispívá také cena emisních povolenek v Evropské unii, která už v prosinci vyšplhala nad rekordních 90 eur za tunu CO₂. Kombinace těchto faktorů by mohla už v příštím roce vyústit v trojnásobné navýšení velkoobchodní ceny plynu u všech subjektů České republiky.

Zdroj: Česká spořitelna

Očekávat lze navýšení nákladů až v řádech stovek miliard korun

Až 266 miliard korun – zhruba takové částce by u nás odpovídalo celkové navýšení nákladů během dvou let v případě, že by se ceny zemního plynu a elektřiny na burze i nadále držely úrovně ze sklonku prosince. Takto robustní částka by dokonce přesáhla podporu, kterou má Česká republika napříč dekádou čerpat z Modernizačního fondu. Jeho cílem je do roku 2030 podpořit zlepšení energetické účinnosti a přispět tak k rychlejšímu přechodu na nízkouhlíkové hospodářství.

Když opomeneme odvětví energetiky, statistiky ukazují, že na spotřebě elektřiny se zásadně podílí zejména automobilový a chemický průmysl nebo výroba kovů. Více než čtvrtinový podíl nicméně představují samotné domácnosti, přičemž dalších 23 % zastupují služby a obchody. V roce 2020 činila čistá spotřeba elektřiny v Česku celkově 57 386 755 megawatthodin, zatímco u zemního plynu šlo za stejné časové období o 92 894 400 megawatthodin.

Zdroj: ERÚ

Podobně jako u elektrické energie lze i v případě zemního plynu hovořit o markantním rozdílu průměrné konečné ceny mezi domácnostmi a firmami. Téměř dvojnásobě vyšší cenu u domácností stanovuje podstatně nižší odebírané množství plynu než v podnikatelském a veřejném sektoru, které tak logicky dosáhnou na výhodnější tarify. Více než třetina spotřebovaného zemního plynu ročně připadá na průmyslová odvětví v čele s potravinářstvím, výrobou stavebních materiálů a především samotným energetickým sektorem.

Zdroj: ERÚ

Vývoj cen elektřiny na burze, ale i vysvětlení postupu při výzkumu najdete v nové analýze České spořitelny, kterou si můžete v kompletním rozsahu přečíst zde.

Mohlo by vás dále zajímat