V čem nejčastěji chybují začínající podnikatelé?
25. ledna 2022
3 minuty
Začátky podnikání bývají těžké – zvlášť když nemáte potřebné zkušenosti. Nedostatečné plánování, závislost na jednom odběrateli a podcenění náboru můžou přivést podnikatele do problémů. S jakými dalšími chybami se nejčastěji setkávají ředitelé firemních center České spořitelny? A jak se těchto přešlapů vyvarovat?
Na první pohled může vše vypadat růžově. Přibývá zakázek, firma roste. Zbývá už jen úspěšný příběh v časopisu Forbes. Při růstu společnosti ale dochází k problémům v řízení firemního cash flow – a neděje se tak pouze výjimečně. Zvýšení objemu nových zakázek s sebou totiž logicky nese tlak na jejich profinancování. Rostou třeba náklady na materiály, energie a mzdy. To lze řešit několika způsoby. Můžete například od svých odběratelů přijímat zálohy, nasmlouvat si u dodavatelů delší splatnosti faktur nebo danou situaci řešit i využitím provozního bankovního úvěru. Aby si každá společnost dokázala zachovat zdravý „koloběh“ firemních financí, měla by dobře plánovat a pravidelně kontrolovat nákup, výrobu, odbyt, platební podmínky, splatnosti faktur a úvěrové podmínky. Dobrým a včasným plánováním spojeným s kvalitní kontrolou může předejít mnoha problémům.
„Často se setkávám s tím, že lidé, kteří svému oboru opravdu rozumí a mají velký potenciál, špatně plánují. Dostanou se pak do obtížných situací,“ říká Pavel Hons, ředitel firemního centra České spořitelny v Liberci. „Je potřeba si určit priority, stanovit si limity a stropy a říct si, které projekty dokážu zvládnout a které ne. Když se objeví zakázka, na kterou podnikatel ještě nemá, neměl by hned podlehnout vidině velkého zisku a klidně by ji měl odmítnout.“
Problémem může být i špatné rozložení odběratelů – nebo závislost na jednom stěžejním. „Jenže když tento klíčový klient začne mít sám finanční problémy nebo si najde jiného dodavatele, může to podnikatele položit, i když předtím jeho firma bezvadně fungovala,“ vysvětluje.
Mít kam sáhnout, když odběratelé neplatí
„Našim klientům neposkytujeme jen finanční pomoc, ale nabízíme jim i poradenství. Zkrátka se je snažíme provést celým procesem. Často jim i naznačíme, že jejich plány nemusí být uskutečnitelné, a upozorňujeme je, aby nezapomínali na rezervy,“ říká Pavel Hons.
„Pokud nebudeme brát v úvahu specifika jednotlivých oborů podnikání, jako v základu dostačující a solidní rezervu považuji takovou, která podnikateli pokryje veškeré provozní náklady alespoň na několik měsíců. Firmy, které mají vyšší podíl takzvaných fixních nákladů oproti nákladům variabilním, by pak měly mít tuto rezervu logicky vyšší než ty společnosti, ve kterých naopak převažují variabilní náklady. Základní finanční rezerva se generuje ze ziskového hospodaření v minulosti, obvykle se jedná o volné peněžní prostředky na běžných a spořicích typech účtů. Další cestu, jak si může firma zajistit finanční rezervu, představuje využívání provozních úvěrů u bank. Nejčastější volbou je revolvingový úvěr a takzvaný kontokorent. Tyto typy dnes nabízí v podstatě všechny tuzemské banky,“ pokračuje Milan Švec, ředitel plzeňského firemního centra České spořitelny.
Z pohledu obsluhy je pro svou jednoduchost nejoblíbenější kontokorentní úvěr. Firmy tento typ úvěru nemusí nijak aktivně řídit – jedná se v podstatě o propojení běžného podnikatelského účtu s debetním limitem. Když firma potřebuje, může čerpat potřebné finanční prostředky i v době, kdy na svém podnikatelském účtu nemá dostatečné, či dokonce žádné vlastní prostředky. „Kontokorentní úvěr navíc nepodléhá žádné regulaci – na rozdíl od úvěru revolvingového. Ten je totiž o něco sofistikovanější. Standardně je čerpán na bázi takzvaných revolvingových tranší, které jsou regulované. Aby podnikatel mohl začít tento úvěr čerpat, musí bance doložit například informace o aktuálním stavu vybraných položek oběžného majetku – nejčastěji jde o firemní zásoby či krátkodobé obchodní pohledávky. Jednotlivé tranše jsou obvykle měsíční či čtvrtletní,“ dodává Milan Švec.
Rezerva není všechno. Na co dalšího začínající podnikatelé často zapomínají?
Špatná cenotvorba
„Stává se, že kalkulaci výrobku nebo služby si klient nedostatečně zpracuje. Řekne, že bude mít takové tržby, ale často podcení reálné náklady,“ popisuje Pavel Hons. Ve výsledku pak podnikatele čeká minimální zisk, či se rovnou dostane do ztráty. „Dotyční také mnohdy nezohlední ceny materiálů, které obzvlášť v poslední době výrazně rostou.“
Personální náklady a nábor
Podle firemních bankéřů podnikatelé často zapomínají i na pokrytí personálních nákladů a investici do náboru. „Pracovní trh se neustále mění a říct, že tohoto pracovníka seženu za tolik a za tolik, už nemusí platit. Nároky lidí a platy zkrátka už nejsou takové jako před lety.“
Investice do marketingu
Propagace je důležitá věc – zvlášť v začátcích podnikání, když firmu ještě nikdo nezná. Náklady na marketing ale rozhodně nepatří mezi zanedbatelné položky, a proto je nutné i zde počítat s investicí.
Pojištění rizik
Spoléhat se na to, že nikdy nemůže dojít k žádné negativní události, jakou je třeba požár, povodeň či krádež, se může vymstít. Proto by měli mít podnikatelé vyřešené i pojištění zásob. „Když pak nastane pojistná událost, nemusí je daná situace úplně finančně zruinovat.“
Nemají plán B
Sázet na jednu kartu se nemusí vyplatit při hře ani v podnikání. A když první plán nevyjde, je dobré mít v záloze další cestu, kterou se firma může ubírat. Ušetří tak spoustu problémů sobě, ale i bance.
Když přijde problém, neřeší ho hned
Stává se, že se firma dostane do úzkých. Je ale třeba komplikace řešit co nejdříve a nebát se kontaktovat banku. „Místo aby nám klienti hned řekli, že se něco děje, obrátí se na nás, až když je pozdě a firmu už nejde zachránit. Kdyby se s námi spojili včas, pomohli bychom jim vymyslet, jak najít cestu ven,“ uzavírá Pavel Hons. Včasná komunikace s bankou je důležitá a je to jedna z dalších věcí, kterou by začínající podnikatelé měli mít na paměti – vybudovat si ke svému bankéři důvěru a nebát se na něj obrátit, kdykoli budou potřebovat radu.