Sociální síť jako město. Jak se v něm neztratit?

Ať už je vnímáme jako zdroj inspirace, útěk od reality, komunikační prostředek, či místo pro odpočinek, sociální sítě se staly územím, po kterém se stále častěji pohybuje většina z nás. I přes veškeré své klady mají však tyto platformy i temná zákoutí. Jak k sociálním sítím přistupovat tak, aby byly bezpečným místem a přinášely nám užitek? Nad tím se zamýšlí i Sahar Massachi, který ve svém článku pro MIT Technology Review přirovnává sociální sítě k městům.

Nekonečná prostranství plná možností i špíny

Massachi popisuje sociální sítě z pozice člověka, který se sám staral o jejich údržbu – býval totiž součástí týmu Facebook Civic Integrity. Ten řeší například problémy s hoaxy či nenávistnými výroky. Proto zdůrazňuje, že sociální sítě musí být především prostorem od počátku dobře navrženým – jednotlivé zásahy proti porušování práv komunity nestačí.

Massachi představuje sociální sítě jako novodobá města a poznamenává, že udržet tento prostor v čistotě není zdaleka jednoduché. Zaprvé, sociální sítě nemají, na rozdíl od skutečného města, žádné fyzické hranice. Jejich obyvatelé navíc využívají superschopnosti, o kterých by se jim v realitě ani nezdálo: ve virtuálních městech je běžná teleportace, klonování, změna vzhledu i totožnosti, stejně jako možnost najednou promlouvat k masám napříč světem. Naopak ti, kteří se na sociálních sítích snaží udržovat pořádek, na sebe musí vzít roli policisty i soudce. Dělají vše, co je v jejich silách, nemohou ale podchytit všechny problémy a jejich práce často zůstává nedoceněná. Současný systém zjevně nefunguje. Jaké je řešení? Massachi jedno navrhuje: uvést prvky reálného světa do imaginárních měst sociálních sítí. 

Co je to hoax?

Anglickým slovem HOAX [:houks:] můžeme označit falešnou zprávu, mystifikaci, novinářskou kachnu, podvod, poplašnou zprávu i kanadský žert. Hoax je také šířená zpráva, která obsahuje nepřesné nebo zkreslující informace, lži nebo účelově upravené polopravdy.

Jak poznáte hoax?

• Snaží se přesvědčit o své důležitosti, a mluví proto o šokujících informacích, novém nebezpečí apod.
• Ve většině případů se pisatel poplašné zprávy snaží přesvědčit, že varování přišlo od důvěryhodných zdrojů („FBI varuje,“ „Microsoft upozorňuje,“ „Zdravotnická organizace zjistila“ atd.).
• Případně autor tvrdí, že tajná informace unikla, oficiální média o ní mlčí, ale autor zprávy ji objevil a vyzývá k jejímu sdílení.
• Hoax vždy obsahuje výzvu k dalšímu rozeslání. Mnoho nezkušených uživatelů se nechá zprávou napálit, bez přemýšlení výzvu uposlechnou, a proto se hoaxy lavinovitě šíří.

Zdroj: hoax.cz

Sociální autoškola

Jak může taková inspirace reálným světem vypadat? Představte si, že kontrolní tým zachytí nějakého narušitele pořádku a bezpečnosti: například profil s nenávistným obsahem. Ten sice odstraní, efekt to má ale jen krátkodobý. Ten samý člověk si totiž může vzápětí vytvořit nový profil a pokračovat ve své původní aktivitě pod novým jménem. Proto Massachi navrhuje, aby noví uživatelé museli projít úvodním procesem – takovou autoškolou, která jim pomůže brázdit silnice sociálních sítí.

„Autoškola“ by fungovala tak, že by byly různé funkce profilu uživatelům zpřístupňovány postupně. Nově přihlášený by si tak musel nejprve osahat základní ovládací prvky a vyzkoušet pár dostupných funkcí, než by mu bylo dovoleno rozjet se a využít i pokročilejších možností. To by znesnadnilo práci těm, kteří vytvářejí desítky či stovky falešných profilů. Zároveň by zůstávala skulinka pro uživatele, kteří falešný profil využívají například kvůli většímu bezpečí.

Podle Massachiho by pomohly i takzvané „zpomalovače“. Ty by uživatele jedoucího přílišnou rychlostí (tedy toho, kdo bude extrémně aktivně a bez ustání generovat obsah, včetně toho podvodného) donutily na moment zpomalit – například dočasným znepřístupněním vybrané nadužívané funkce. „Sociální autoškola“ by nejen zlepšila bezpečnost na území sociálních sítí, ale zároveň by usnadnila práci bezpečnostním týmům, které by se tak mohly věnovat závažnějším proviněním.

Dle Massachiho by měly být za bezpečnost zodpovědné především společnosti, které za sociálními sítěmi stojí. Měly by se snažit sociální sítě navrhovat tak, aby platformy znesnadňovaly aktivitu lstivým uživatelům. Navíc by se měly zaměřit na závažné prohřešky a „soustředit se na útoky, ne vydávat metaforické zatykače za odhazování odpadků“. Ve snaze vytvořit ze sociálních sítí bezpečný prostor Massachi nabízí služby Institutu integrity, jehož je spoluzakladatelem.

Co je Institut integrity?

Institut integrity (anglicky The Integrity Institute) je nezisková organizace, která se zaměřuje na zajištění větší internetové bezpečnosti. Její členové sami sebe popisují jako otevřenou komunitu odborníků napříč profesemi a do svých řad zvou všechny, kdo mají zkušenosti s udržováním internetové bezpečnosti a chtějí se na Institutu integrity podílet. Za cíl si kladou například sjednocení terminologie užívané ve spojitosti s internetovou integritou, vzájemné sdílení zkušeností a především vytvoření funkčního a zabezpečeného sociálního internetu, díky kterému by mohli „vzkvétat jednotlivci, společnosti i demokracie“.

Jak se chovat na sociálních sítích?

Sahar Massachi ve svém textu nabízí řešení především pro ty, kteří sociální sítě zřizují. A jak můžete postupovat vy sami, aby vám tyto platformy co nejlépe sloužily? Tady je pět tipů.

1) Udržujte svá sociální města v čistotě.

Nezahlcujte sociální sítě spamem a v ulicích svého města pravidelně uklízejte. Pokud vás nějaký obsah stresuje nebo vám přijde neužitečný, můžete ho ztlumit nebo rovnou profil zablokovat. Nepodléhejte dojmu, že přijdete o něco zásadního. Sociální sítě přetékají různými druhy obsahu, a nemá tedy cenu zdržovat se tam, kde se vám nelíbí. Aby vám platformy sloužily, je třeba, abyste se na nich cítili dobře.

2) Nenechte se pohltit virtuálním davem.

Netřeba připomínat, jak důležité je vyvažovat čas strávený na sociálních sítích jinými aktivitami. Při správném zacházení můžete ovšem virtuální svět využít k ozvláštnění svého reálného života. Informace o nadcházejících akcích – kulturních, sportovních i vzdělávacích – se na sociálních sítích prolínají se skupinami, které nabízejí rozmanité typy aktivit. A pokud byste přece jen měli pocit, že sociální sítě pohlcují příliš mnoho vašeho cenného času, nebojte se využít aplikace, které vám pomohou se odtrhnout – třeba tím, že vám k vybraným platformám dočasně zablokují přístup.

3) Víc lidí víc ví. A co když můžete být „více lidmi“ vy sami?

K odlišným účelům si můžete vytvořit různé účty, avšak nikoli podvodné. Oddělení soukromého a pracovního profilu je dnes běžnou praxí, tak proč si nezkusit rozdělit účty na jeden odpočinkový a jeden například vzdělávací? Možná tak lépe porozumíte tomu, jak svůj čas na sociálních sítích trávíte, a budete si ho moci lépe zorganizovat.

4) Postupujte obezřetně.

Na sociálních sítích je někdy potřeba zpomalit, zamyslet se a až poté jednat. Nabízí vám sítě šokující a podezřelé informace? Než jim uvěříte, ujistěte se, že se nejedná o hoax, tedy o nepravdivou zprávu s cílem vystrašit uživatele. Narazili jste na pobuřující komentář či příspěvek? Než na něj budete reagovat, zamyslete se, jestli se nejedná o takzvané trolly, tedy účty, které se cíleně snaží šířit propagandu nebo aktivně rozeštvávat společnost. V takových situacích je nejlepší reakcí pasivita – snahou o debatu jen k podobným příspěvkům přitáhnete další uživatele.

5) Prozkoumejte různá zákoutí.

Vyzkoušejte, která síť vám nejlépe vyhovuje, a nenechte se odradit předsudky. Například aplikace TikTok má sice pověst platformy pro teenagery, najdete zde ale i rychlé recepty, kutilské nápady, či dokonce tipy k podnikání. Aplikace si navíc zapamatuje témata, která vás zajímají, a začne vám nabízet relevantní obsah. Ani Instagram nemusí být pouze platformou plnou fotografií – řada profilů nabízí informativní obsah či interaktivní kvízy a testy. Sociální sítě poskytují možnost experimentovat s různými typy obsahu i aktivit. A je jen na vás, kterou cestou se vydáte.

Mohlo by vás dále zajímat