Řekni mi, kde pracuješ, a já ti povím, jaký jsi

Říká se, že jsme to, co jíme. Můžeme být ale i tím, čemu se věnujeme v práci? Naše povolání určitě formuje naši osobnost. Pokud si ale na své kariéře zakládáme přespříliš a stává se naší identitou, můžeme si přivodit existenciální krizi. Proč? A jak se tohoto stavu vyvarovat?

O svém povolání tvrdí, že je jeho prací snů. Dřel tak tvrdě, aby se na svou pozici dostal. Svou profesi zároveň vnímá jako svůj největší koníček. Jako činnost, kterou dělá ze všeho nejraději. Práce je zkrátka celý jeho život. S přáteli se baví hlavně o ní – aby taky ne, když většina z nich jsou vlastně jeho kolegové. Když se mu ale zrovna profesně nedaří, celý svět se mu začíná hroutit. Má pocit, že když selhává v práci, selhává i jako člověk.

Vnímat profesi člověka jako definici toho, kým je jako osobnost, je v mnoha ohledech přirozené. Povolání může představovat určité vodítko k poznání hodnot či zájmů. Problém nastává, až když se vytrácí hranice mezi prací a osobním životem. Mezi naší profesí a naší osobností. Pro tento stav mají psychologové už dokonce i pojem. Takzvaný enmeshment brání rozvoji stabilního, nezávislého pocitu ze sebe sama. Nejčastěji mu propadají ti, kteří nepracují od devíti do pěti. Tedy zpravidla podnikatelé, vysoce postavení manažeři, právníci, lékaři, akademičtí pracovníci či freelanceři. Zkrátka všichni, kdo si sami určují pracovní dobu, a můžou tak snadno dopustit, aby jim práce vyplnila většinu času v jejich životě. „Lidé pak například začínají mít problém navazovat kontakty s těmi, kteří nejsou součástí jejich pracovního života,“ popisuje v článku pro Harvard Business Review Janna Koretzová, psycholožka působící v bostonském terapeutickém centru Azimuth, které se zaměřuje právě i na psychologii práce. 

Proč můžeme začít vnímat svou profesi jako svou identitu?

 „V minulosti si většina lidí nemohla své zaměstnání tolik vybírat,“ vysvětluje Anne Wilsonová, profesorka psychologie na Wilfrid Laurier University v kanadském Ontariu. „Profese se často přenášela z generace na generaci – když byl váš otec tesařem, bylo velice pravděpodobné, že půjdete v jeho šlépějích. Volba povolání také často vycházela z dostupných příležitostí, kterých bylo o dost méně než dnes.“ Větší přístup ke vzdělávání v minulém století však vedl ke vzniku rozmanitějších pracovních míst – a tím širší škále příjmových skupin. Práce se postupně začala stávat významným znakem identity. Když někdo zmíní, že je chirurg, zpravidla předpokládáme, že má dobré vzdělání a vysoký příjem. Tyto dva ukazatele můžou určovat postavení člověka ve společnosti a ovlivňovat způsob, jak dotyčného následně vnímáme. Mnozí ale samozřejmě toto hodnocení vítají, protože chtějí být spojováni s bohatstvím a úspěchy, které jejich profesní tituly evokují.

Enmeshment může mít ale nepříjemné následky a často si lidé tento problém uvědomí, až když už je pozdě. Například když se rozhodnou změnit svou profesi nebo odejít do důchodu, můžou začít trpět úzkostmi a obavami, jak svůj život naplnit jinak. A také se jich můžou zmocnit obavy, kým vlastně v životě jsou – když už ne chirurgem, právníkem nebo podnikatelem.

Tři znamení, že se do vašeho (pracovního) života proplétá enmeshment

1. Všechny vaše cíle souvisí s vaší kariérou

Představte si, že se vás někdo zeptá, jak si představujete svůj život za deset let. Přemýšlíte nad povýšením, rozšířením firmy, ale zapomínáte na rodinu, přátele, své zájmy a nové zážitky? Možná byste se měli soustředit i na ně.

2. Myslíte na práci v noci i o víkendu

Večer padnete do postele, ale ať se snažíte sebevíc, mozek vypnout nedokážete a vaše mysl stále bloudí po pracovních povinnostech? Všichni občas takové chvíle zažíváme – jsou naprosto přirozené, zejména když člověk v práci zrovna zažívá stres. Pokud se však v takové situaci ocitáte každý večer, je to znamení, že potřebujete trochu zpomalit.

3. Vaše práce je téma číslo jedna

Nesejde na tom, jestli jde o večeři s přáteli, telefonát s rodiči, nebo small talk s vaším sousedem. Pokud začínáte mít problém hovořit o čemkoliv jiném než o práci, může se jednat o známku toho, že vaše kariéra začíná přebíjet celý váš život. 

Jak z toho ven? Přehodnoťte, na čem dalším vám v životě záleží

Najděte si víc volného času

Delegujte část svých pracovních úkolů na ostatní nebo si najměte asistenta. Work-life balance opravdu není jen pouhým buzzwordem.

Věnujte se víc činnostem, které nesouvisí s vaší prací

Vyzkoušejte novou aktivitu, nemusíte se dlouhodobě k ničemu zavazovat. Jde především o to, abyste začali objevovat nové podněty, které byste mohli začlenit do svého života. Nezapisujte se hned na maraton, stačí začít chodit víc pěšky.

Zkuste trávit víc času se svými blízkými

Dobré vztahy zlepšují kvalitu života. Ať už se jedná o partnery, rodinu, nebo přátele, neměli byste na ně zapomínat ve prospěch své práce.

Mohlo by vás dále zajímat