Příliš mnoho negativity. Jak v nelehké době sledovat média?

5. dubna 2022

1 minuta

hodiny
žena před počítačem s mikrofonem

Cítíte se pod neustálým tlakem negativních zpráv tak trochu bezmocní a nevíte, jak na ně reagovat? Rozhodně nejste sami. Nelehká doba s sebou přináší nekonečný tok mediálního obsahu, který nám pomáhá situaci porozumět. Jeho nadbytečná konzumace ale může zároveň vést k pocitům úzkosti, zmatení a bezbrannosti. Co dělat, abychom zůstali v obraze, ale přitom si zachovali chladnou hlavu?

Žijeme v éře postfaktické. Sociální média dala vzniknout typu komunikace, ve které nad fakty vítězí silný argument. Příjemci mediálních sdělení tak věří spíš obsahu, který potvrzuje jejich úhel pohledu a odpovídá jejich představám. Ve vyhrocených diskuzích pod články o světovém dění se jen obtížně dopídíte k jádru věci a rozeznáte, čemu se vyplatí věnovat pozornost. Obzvlášť svízelná situace nastává v době, kdy mediální i veřejnou agendu ovládne jedno hlavní téma, které právě hýbe společností. V posledních letech jsme takových témat zažili rovnou několik.

Lidský mozek není přizpůsobený nekonečnému přísunu informací, které se na něj hrnou ze všech stran. Jak můžeme v záplavě informací filtrovat podstatné od nepodstatného a co lze udělat pro to, abychom v negativní době plné dezinformací předešli vyhoření?  

Pečlivě rozmýšlet nad zdroji

Je lehké propadnout nepřetržité konzumaci negativních zpráv, tedy takzvanému doomscrollingu, o kterém jsme již psali. Pokud potřebujete zůstat v obraze, dbejte na to, z jakých zdrojů čerpáte informace. Vyhledávejte taková média, která nejsou senzacechtivá a která ctí žurnalistické zásady a zpravodajské hodnoty. Podle Barbory Osvaldové, novinářky a pedagožky z Univerzity Karlovy, by mělo být zpravodajství především přesné, nepředpojaté a nestranné. Aktuální zprávy by měly zejména jasně a srozumitelně sdělovat fakta.

Tištěný či internetový titul, ze kterého čerpáte, má zůstávat konzistentní a zasazovat informace do souvislostí. Zpravodajství by nikdy nemělo nabízet například citace odborníků vytržené z kontextu a být přehnaně emocionální. Při čtení aktuálních zpráv se zamýšlejte nad tím, proč daný text vlastně vznikl a jak k němu dané médium přistupuje.

Příliš mnoho vykřičníků, slova psaná kapitálkami a spousta hrubek k tomu? Takové portály jsou podezřelé, a zpochybňovat byste proto měli i kvalitu informací, které nabízejí. Spolehlivé médium by nemělo vzbuzovat paniku a příliš hrát na city. Pokud o pravdivosti informace pochybujete, pokuste se ji ověřit z více zdrojů. Vyplatí se také dohledávat primární zdroje informací – pokud médium odkazuje na jiné médium, zkuste jít k původnímu zdroji a zkontrolujte, zdali při přejímání informace nedošlo k jejímu zkreslení. Jak upozorňuje portál iRozhlas.cz, pozornost se vyplatí věnovat i titulkům, které můžou obsah zprávy zkreslovat, či dokonce záměrně manipulovat. 

muž prezentuje

Mějte na paměti, že realita nemusí zdaleka být tak černá, jak se zdá, média totiž referují zejména o negativních událostech. Každý den tak obsah novin ze značné části tvoří informace o zločinech, válečných konfliktech a skandálech. Ty se často odehrávají nepředvídatelně ze dne na den, kdežto pozitivní novinky, mezi které patří například přelomové vynálezy, se většinou rozvíjejí v dlouhodobějším časovém horizontu. Anglický deník The Guardian poukazuje na teorii, že kdyby se noviny tiskly jen jednou za několik let, na jejich stránky by se nedostaly popkulturní drby a politická fiaska. Místo nich by dominovaly zásadní globální změny, které měly pozitivní dopad na vývoj společnosti.

Na problém koneckonců poukazoval už profesor komunikace George Gerbner, který v rámci své kultivační teorie představil takzvaný syndrom zlého světa. Svými výzkumy doložil, že při přehnaném sledování televizního zpravodajství člověk nabývá dojmu, že je reálný svět především plný násilí, represí či zlosti a na každém rohu ho čeká nebezpečí. Nedoporučuje se proto začínat den zběsilým pročítáním zpráv nebo kontrolováním Twitteru, jak se stalo zvykem mnoha z nás. Můžete se rovněž zaměřit na weby a jejich rubriky, které nabízejí pozitivní zprávy. Studie z roku 2016 dokázala, že konzumace pozitivního mediálního obsahu může v lidech podpořit empatii a součinnost. Na dobré zprávy se zaměřuje například web Pozitivni-zpravy.cz.

muž v depresi

Udržet si nadhled

Zprávy o smutných osudech lidí, se kterými se umíme ztotožnit, v nás mnohdy přirozeně vytvářejí potřebu pomáhat. Ve větší či menší míře v člověku často kulminuje nutnost nějakým způsobem přispět do diskuze nebo aktivně pomoct. Musíme si ovšem připustit, že nad danou situací nemá jedinec stoprocentní kontrolu a jeho záslužné činy patrně problém nevyřeší v plné míře. Bezbranný pocit, že nemůžeme situaci zachránit, však může vést k úzkostem a stresové zátěži. Je proto klíčové udržovat si nadhled a vědomí toho, že se i malá pomoc se počítá. Chirurg profesor Pavel Pafko zdůrazňuje, jak důležitý vliv může mít člověk na své okolí, když si v negativní době uchová pozitivní náladu. Je tudíž v pořádku cítit se v nelehké době dobře – právě touto cestou můžete pomoct víc, než se na první dojem zdá.

Jestli máte pocit, že se váš život točí okolo bezmezného přísunu tragických zpráv, nebojte se od nich na chvíli zcela utéct. Ačkoliv se něco takového lépe říká než skutečně dělá, vaše mentální zdraví se odvděčí. Podle studií zásadně pomáhá třeba jen 15 minut denně, které člověk věnuje výhradně sám sobě. Procházka po parku, poslech hudby, čtení knihy nebo třeba meditace můžou znatelně přispět k tomu, abychom se cítili lépe. Vyplatí se stanovit si maximální denní limit, kolikrát se oddáte surfování po internetových zpravodajských serverech, nebo například zavést bloky, kdy si zakážete kontrolování sociálních sítí na mobilu. Občas je totiž nejlepším řešením dát si od všeho pauzu.

Mohlo by vás dále zajímat