Jak situace na Ukrajině ovlivní evropskou ekonomiku?

11. března 2022

1 minuta

hodiny

Rozroste se EU o další členy? Obejdeme se bez ruského plynu? Jak válečný konflikt na Ukrajině ovlivní ekonomiku? A jak chce Evropská unie řešit nedostatek čipů v automobilovém průmyslu? Nejen to se dozvíte v novém vydání Měsíčníku z EU.

Ukrajina volá po přijetí do EU. Stát se členem Unie ale není jednoduchý a už vůbec ne rychlý proces. Evropský parlament však vyzval unijní orgány, aby pracovaly na přiznání statusu kandidátské země a aby Ukrajinu začlenily do jednotného unijního trhu. Členy EU se vedle Ukrajiny chtějí stát také Gruzie a Moldávie. Nově přihlášené země ale nemají příliš velké naděje, že se do unijního klubu dostanou v blízké době. Toto přijetí by totiž bylo ve stávající situaci nestandardní.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) představila plán, jak do jednoho roku snížit závislost Unie na ruském plynu o více než dvě třetiny. V roce 2021 totiž představovala dodávka z Ruska do EU celkem 155 miliard metrů krychlových, což tvoří zhruba 45 % celkového dovozu této komodity. Opatření IEA zahrnují například vyšší důraz na alternativní zdroje či snižování spotřeby plynu. Ve hře jsou ale i možnosti, které však nejsou v souladu se Zelenou dohodou, a to větší využívání uhlí a ropy. Tak by dovoz plynu z Ruska mohl klesnout o více než polovinu. Toto opatření ale IEA do svého plánu nezahrnula.

Dopad protiruských sankcí na tuzemskou ekonomiku je stálé nejasný. Hrozí snížení růstu, stagnace, ale i pokles. A to navzdory tomu, že podíl přímého českého zahraničního obchodu s Ruskem je relativně nízký. Problémem je, že případný výpadek plynu by výrazně ovlivnil český průmysl a mohl by vést k poklesu tuzemské ekonomiky zhruba o 6 %.

Evropská komise navrhla opatření, která mají zajistit odolnost dodávek čipů do EU a větší nezávislost. Společně s členskými státy a mezinárodními partnery hodlá zmobilizovat veřejné a soukromé investice ve výši více než 43 miliard korun a podpořit tak odvětví polovodičů – jak výrobu, tak i výzkum a distribuci. Cílem je zdvojnásobení podílu EU na trhu na 20 % do roku 2030.

Česká vláda navýšila rozpočet pro předsednictví ČR v Radě EU o 400 milionů. Předchozí kabinet sice tuto částku navýšil o 200 milionů na 1,4 miliardy korun, ale opozice a ekonomové i tak tehdejší rozpočet zkritizovali. Opřeli se také do malé pozornosti, která se předsednictví podle nich věnovala. Aktuálně se předpokládá, že se celkové výdaje na předsednictví budou pohybovat kolem 2,25 miliardy korun.

Rozdíly mezi zeměmi EU se zmenšují. A díky financování soudržnosti by se mohlo HDP na obyvatele v méně rozvinutých regionech zvýšit do roku 2023 až o 5 %. Ačkoliv ale dochází k vyrovnávání poměrů v jednotlivých zemích, regionální rozdíly v rychle se rozvíjejících zemích se naopak prohlubují. Zůstávají dokonce větší než před rokem 2008, a to i navzdory rostoucí zaměstnanosti.

Jak ovlivní sankce uvalené na Rusko českou energetiku? A jaké zajímavé dotační výzvy chystá EU? Stáhněte si náš Měsíčník a zjistěte, co hýbe Evropskou unií.

Mohlo by vás dále zajímat