Zdánlivě nekonečné množství audiovizuální zábavy, které jeden člověk za život nemůže stihnout zhlédnout. I tak působí streamovací služby, které divákovi za měsíční předplatné poskytnou hodiny filmů, seriálů a pořadů. S nárůstem různých platforem ovšem přicházejí i nové otázky týkající se ilegálního stahování obsahu. Jak si dnes vedou Netflix, HBO Max nebo Disney+ a kam se posunulo digitální pirátství?

Je večer, vrátili jste se domů z práce a víte, že už vás dnes další povinnosti nečekají. Sednete si na pohovku v obýváku a zapnete televizi. Nemusíte se spokojit s první věcí, kterou vám předloží jeden z několika televizních kanálů. Můžete si podle svého uvážení vybrat z rozsáhlé nabídky tisíců pořadů a snímků. Máte chuť na žhavý filmový hit, který ještě před měsícem trhal rekordy v kinech? Chcete se nostalgicky dojmout nad seriálem, který jste bedlivě sledovali v 90. letech? Anebo se chcete prostřednictvím dokumentu vzdělat o udržitelnosti na planetě Zemi? Pokud si nejste jisti, algoritmus podle vaší divácké historie a dosavadních preferencí vybere za vás. Se streamovací službou získá člověk nekonečnou zásobu audiovizuální zábavy vzdálenou jen několik stisknutí dálkového ovladače.

Na přelomu milénia si člověk v Česku musel vystačit s určeným televizním programem a pár stanicemi, rozšiřovat filmovou zásobu DVD a VHS nosičů nebo si koupit lístek do kina. Další alternativu našlo mnoho lidí v pirátství – od vypalování disků přes ilegální stahování z pofiderních serverů až po kontroverzní využívání torrentů a jiných peer-to-peer sítí. Ačkoliv stažení filmu z internetu zabralo několik hodin, v první dekádě 21. století se stalo běžnou rutinou několika generací diváků. Ať už šlo o oblíbený seriál, nebo hudební album, značná část české společnosti se aspoň jednou v životě stala internetovým pirátem. Potřeba audiovizuální zábavy na přání mimo televizní kanály ale zároveň dala vzniknout takzvaným on-demand službám.

Češi preferují Netflix, HBO Max a Voyo

Revoluce nastala díky sílící popularitě platformy YouTube, která vznikla roku 2005, a svého času podobných sítí, jako třeba DailyMotion. Ačkoliv měla původně sloužit jen k publikování krátkých videí uživatelů, brzy se rozrostla v nejrozsáhlejší digitální videoarchiv světa. Letos YouTube alespoň jednou měsíčně navštíví přes 2,5 miliardy uživatelů po celém světě. Už krátce po zrodu YouTube se pro novou formu konzumace obsahu nadchly různé technologické společnosti a filmová studia. Netrvalo dlouho a světu se představily první ze streamovacích služeb, které si dnes předplácejí i statisíce tuzemských diváků.

Podle studie společnosti Nielsen Admosphere si v prvním čtvrtletí roku 2022 u Čechů nejlépe vedl Netflix. Aspoň jednou týdně ho využije 25 % uživatelů internetu nad 15 let, zatímco HBO Max si za stejné sledované období pustí 11 %. Pomyslné třetí místo obsadila s 9 % tuzemská služba Voyo, za kterou stojí TV Nova. Totožné pořadí nabídl i průzkum preferencí diváků, kteří streamovaný obsah sledují výhradně na chytrých televizorech. Zmíněné společnosti posílily zejména na začátku pandemie, jen za první tři měsíce roku 2020 si Netflix předplatilo 16 milionů nových uživatelů z celého světa. Situace se ovšem s ústupem lockdownů a restrikcí dramaticky mění, Netflix poprvé za 10 let přichází o výrazné množství předplatitelů. 

Nový hráč jménem Disney+

V mírném propadu Netflixu, který mimochodem původně začínal jako půjčovna filmů, sehrála roli řada faktorů. Kromě sdílení jednoho účtu mezi mnoha uživateli či válečných konfliktů nelze opomenout hlavně sílící konkurenci, především pak příchod služby Disney+, které se v červnu dočkali i příznivci v České republice. Platforma, v jejímž obsáhlém katalogu figuruje mimo jiné produkce značek Marvel, Star Wars, Pixar a National Geographic, přilákala diváky po celé zeměkouli. „Nejde pouze o streamování. Mají zábavní parky, spotřební zboží a prodejní produkty, které jim dávají flexibilitu. Netflix by měl také začít hledat další cesty, jak diverzifikovat své portfolio,“ říká na adresu Disney Jon Christian, zakladatel organizace OnPrem, která se zabývá médii a zábavním průmyslem. 

Bez ohledu na to, která platforma právě láká největší počet uživatelů a nabízí nejzajímavější obsah, je jedno jasné. Nač stahovat, když si můžete vše pohodlně, bezpečně a legálně pustit z jedné stránky? Boom předplaceného streamingu nejprve opravdu zásadně omezil pirátství. V USA se během první poloviny minulé dekády odhaduje díky příchodu Netflixu až 50% pokles stahování. Kvůli narůstajícímu počtu obdobných platforem se ovšem postupně začala rozmělňovat i nabídka hlavních hráčů. To, co šlo díky zakoupeným licencím najít na jednom místě, se postupně rozdrobilo na platformy jako Hulu, Showtime, Sling a další.

Vidina toho, že by si měl uživatel předplatit rovnou několik streamovacích služeb, aby na každé z nich sledoval jen jeden pořad, řadu lidí přivedla zpět k pirátství. Jinými slovy, proč by měl divák měsíčně platit za katalog čítající čtyři tisíce filmů, když ho ve výsledku skutečně zajímají třeba jen čtyři z nich? Situaci příznačně dokládají velké popkulturní ságy jako Harry Potter nebo Přátelé, které kvůli licenčním právům během posledních let cestují mezi Netflixem a HBO Max. I takové okolnosti můžou v divácích prohloubit nechuť vůči předplácení dalších a dalších nových platforem. Pár set korun se postupně rozroste na několik tisíc, které domácnost ročně zaplatí za audiovizuální on-demand zábavu. Stahování s sebou přináší riziko virů, špatné kvality dat a dalších hrozeb. Možnost ušetření peněz, ač ilegální cestou, nicméně u mnoha diváků stále vítězí. Nejvíce návštěvníků pirátských serverů nyní přichází z Indie, Turecka, USA, Číny a Brazílie. A třebaže se streaming stále těší přívalům nových předplatitelů, pirátství zřejmě nikdy nadobro neodejde. 

Mohlo by vás dále zajímat