Klecový chov je již zakázán v Německu, Rakousku či Švýcarsku. V roce 2027 by měl zákaz začít platit také v Česku, kde se tímto způsobem chová 68 % slepic. Jaký dopad můžou mít tato nařízení na produkci vajec?

Do roku 2011 bylo možné chovat nosnice v takzvaných bariérových klecích, označovaných také jako konvenční či neobohacené. Každá slepice tak měla k dispozici prostor menší než plocha papíru A4, zhruba 550 centimetrů čtverečních. Evropská unie nařídila zákaz neobohacených klecí už v roce 1999, rozhodnutí ale začalo platit až o třináct let později – v roce 2012. Tento krok samozřejmě ovlivnil řadu chovatelů. Čeští drůbežáři například museli vynaložit celkem 1,5 miliardy, aby bariérové klece nahradili. Žádný velký podnik tato investice nepřivedla ke krachu, produkce vajec však v Česku v roce 2012 dosáhla svého dna – oproti roku 2009 klesla až o čtvrtinu. Cena vajec naopak vzrostla až o 50 %. Nesmíme ale zapomínat, že situaci bezpochyby ztížila i tehdejší ekonomická krize. 

Po zákazu chovu v neobohacených klecích teď přichází na řadu ukončení klecového chovu celkově – tedy i v obohacených klecích. V roce 2020 byl tento zákon podepsán českým prezidentem a platit by měl od roku 2027. V Česku se ale v obohacených klecích chovají zhruba dvě třetiny nosnic. Jejich chovatelé tak budou muset přejít na alternativní systémy chovu – jako například v halách nebo ve volném výběhu. Podle odhadu Masarykovy univerzity si tyto změny můžou vyžádat investice ve výši 3–5 miliard korun.

Vejce z klecového chovu už přestávají prodávat obchodní řetězce

Online obchody Rohlík.cz či Košík.cz už ze své nabídky vejce z klecového chovu zcela vyřadily. Následovat je hodlají i řetězce Billa a Penny, a to do konce roku 2023. Klecová vejce z dovozu se ale pravděpodobně budou používat k průmyslovému zpracování. Pokud však nedojde k celoevropskému zákazu – a ten je velmi pravděpodobný. Evropský parlament totiž podpořil petici s 1,4 milionu signatářů, kteří požadují do konce roku 2027 nejen ukončení klecového chovu v celé Unii, ale i zákaz dovozu těchto vajec z neunijních států.

Čeká nás bio budoucnost?

Je možné, že zákaz klecového chovu slepic nebude představovat konečnou. Případný další posun lze očekávat směrem k chovu ve volném výběhu a bio chovu, což může trvat zhruba dalších 15 let, tedy do roku 2040. Z unijních zemí mají největší podíl na bio chovu Dánsko (31 %), Lucembursko (24 %), Švédsko (15 %) a Německo (13 %). Oproti tomu v Polsku představuje tento způsob produkce jen 0,8 %, což je velmi zajímavé vzhledem k tomu, že právě tato země představuje druhého největšího chovatele nosnic v Unii. Český bio chov slepic na tom není o moc lépe, jeho podíl na celkové produkci je ještě dvakrát menší než ten polský. V budoucnu se ale tato čísla můžou změnit. Respektive, jiná cesta už nám pravděpodobně nezbude.

Bližší podrobnosti k uvedeným zprávám a další informace a novinky najdete v analýze České spořitelny, kterou si můžete stáhnout zde. 

Soběstačnost v produkci vajec v rámci EU. Česko se umístilo na konci žebříčku

Zcela soběstačných v produkci vajec je v Unii celkem deset zemí. Nejlépe si vede Polsko, následují Nizozemsko a Lotyšsko. Jak se vlastně údaje o soběstačnosti počítají? Jedná se o podíl produkce vajec v dané zemi a domácí dodávky. Česko se v tomto žebříčku nachází téměř na konci, je páté nejhorší v Unii. Soběstačnost v produkci vajec měla naše země naposledy v roce 2003, pak došlo k postupnému poklesu.

Mohlo by vás dále zajímat