Všechny články

Jak zlepšit podnikatelské prostředí v Česku?

 

24. listopadu 2022

2 minuty

hodiny
Muž držící papír

Konec podnikání v Česku? Ten se sice zatím nekoná, nicméně tuzemské firmy to nemají zrovna snadné. Podle Indexu prosperity Česka je naše podnikatelské prostředí sedmé nejhorší v celé Evropské unii. Může za to třeba nízký počet firem, hlavně startupů. Právě ty však mají velký potenciál proměnit naši zemi z montovny na mozkovnu. Které změny by českým podnikatelům pomohly?

1. Legislativa. Založení firmy u nás trvá nejdéle z celé Unie

Chcete se stát OSVČ? V Česku to zvládnete za 5 dní. Pokud ale chcete založit firmu, budete muset být trpělivější. Světová banka uvádí, že založení firmy v Česku se může kvůli jednání s úřady natáhnout až na 25 dní. Pro založení firmy je totiž potřeba provést víc administrativních kroků než v ostatních zemích. Právě zdlouhavá byrokracie je jedním z důvodů, proč počet tuzemských podniků nedosahuje ani unijního průměru. Ještě horší situace je mezi českými startupy – v jejich počtu na obyvatele jsme v Unii na 21. místě. Přitom právě startupy a jejich inovace by české ekonomice výrazně pomohly.

Brzy by se ale situace mohla zlepšit. Podle směrnice EU z roku 2019 by měly všechny členské státy letos umožnit svým občanům, aby zvládli firmu založit online. A každý krok k jednodušší administrativě je krokem vpřed. 

Proč má Estonsko tak skvělé podmínky k podnikání? Za tím nehledejte ženu, ale digitalizaci

Nejvíce startupů na počet obyvatel a druhé nejrychlejší založení firmy v EU. Přesně tak vypadá situace v Estonsku. Jak je to možné? Tato malá pobaltská země začala ihned po pádu Sovětského svazu a svém osamostatnění investovat do elektronizace. Od té doby se většina služeb propojila skrze jednotný administrační systém – e-government. Dvě libovolné strany si tak mohou vyměňovat data bez toho, aby musely využívat servery třetích stran. Veškerou administrativu lze digitálně vyřídit často za pár minut. „Pro podnikatele je také snadné v Estonsku založit firmu, podat daňové přiznání, byrokracie je omezená na nezbytnou míru. Když chce někdo založit firmu, má to hotové za tři hodiny, vlastně spíše teď už za půl hodiny,“ vysvětluje v rozhovoru pro Seznamzpravy.cz Erika Piirmetsová, estonská poradkyně pro digitální transformaci. A jak se od Estonců můžeme inspirovat? Především místo mnoha různých služeb a jednotlivých prvků vytvořit jednotný ekosystém, jenž poslouží jako základ nejen pro startupy.

2. Větší podpora od státu, a to napříč celou republikou

Inovační centra fungují spíše ve větších městech, jakými je třeba Praha nebo Brno. V ostatních regionech podpora naopak zaostává. Navíc to vypadá, že firmy budou nyní potřebovat pomoct, aby se vypořádaly s energetickou krizí. Výdaje za energie byly v Česku po dlouhou dobu výrazně nízké, vloni měly například české firmy třetí nejnižší náklady na elektřinu z celé Unie. Ruská invaze ale celou situaci dramaticky proměnila do takové míry, že několikanásobné nárůsty cen jsou pro některé firmy doslova likvidační.

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara je však ještě důležitější postoj samotné Unie. Pokud nedojde k jednotnému celoevropskému řešení a jednotlivé státy začnou řešit podporu po svém, může to ještě více prohloubit propast mezi ekonomikami různých zemí. Státy, které si mohou dovolit podpořit své firmy více, jednoduše budou zase konkurenceschopnější. 

žárovka

Podporu startupům nabízí i Česká spořitelna

Program Seed Starter pomáhá mladým firmám s uvedením nových produktů či služeb na trh. Zástupci vybraných projektů se nejprve zúčastní dvoudenního bootcampu, během kterého otestují, zda má jejich podnikatelský plán šanci na trhu dlouhodobě obstát. Pokud ano, firma získá mentoring i investice, zkrátka veškerou podporu, kterou na rozjezd svého byznysu potřebuje.

3. Zvýšení přidané hodnoty našich výrobků a služeb

Tuzemská ekonomika je převážně subdodavatelská – řada českých firem hraje spíše roli dodavatele koncovému výrobci. Jaké to má důsledky? Přicházíme tím o vyšší přidanou hodnotu, tedy tu, kterou danému produktu přidá výrobce svou prací. Podle Indexu prosperity stojí totiž v Česku za 43 % přidané hodnoty zahraniční firmy. Pro srovnání: v sousedním Německu je to jen 19 %, ve Francii dokonce pouhých 17 %. Proto je třeba víc podporovat vlastní produkty a investovat do digitalizace a robotizace. Tak se podaří dosáhnout nejen přidané hodnoty tvořené hlavně lokálními firmami, ale i větší marže a nezávislosti na odběratelích.

žárovka

I přes nepříznivé podmínky se firmy nebojí investovat do výzkumu

Ač nejsou podmínky ze strany státu pro podnikání tak příznivé jako v jiných zemích EU, tuzemské firmy rozhodně nechtějí zaostávat za konkurencí. Celkem významně investují například do výzkumu a vývoje. Tyto náklady u nás odpovídají 1,2 % HDP, což Česko řadí na 11. příčku v EU. Například ve Švédsku, které se s těmito investicemi řadí na první místo v EU, vkládají podniky do výzkumu 2,6 % HDP.

Mohlo by vás dále zajímat