Dojení 2.0
DS Agro postavilo robotický kravín

3. února 2022

3 minuty

hodiny
Pavel Dvořáček - Firma Rudolf Jelínek

Zapomeňte na to, jak jste si dosud vybavovali kravín. Místo toho si představte čistou a moderní halu, kde se krávy pohybují volně a místo dojiček je obsluhují roboti. Přesně tak vypadá kravín, který vyrostl na kopci u podkrkonošské vesničky Bělá, ležící u Staré Paky. Stojí za ním společnost DS Agro Libštát s.r.o., spadající pod DS Holding a.s., kterou vede Josef Chuchlík. V čem dalším je tento kravín inovativní? A proč se firma, která už téměř 30 let podniká v dopravě, rozhodla věnovat zemědělství?

Když v Bělé vstoupíte do nové stáje, překvapí vás obrovský klid. Sem tam zaslechnete jen spokojené bučení. Zvířata se nikde nemačkají a neřvou. Občas si dojdou k elektrickému drbadlu, které jim prokrví kůži, očistí srst, zkrátka udělá dobře. V hale není ani příliš velká tma, ani vás do očí nepálí příliš intenzivní záření. „Je tu až 60% propustnost světla. K tomu používáme diodové lampy, jejichž svícení se automaticky mění během dne, aby kopírovalo denní světlo. Díky tomu si krávy můžou připadat jako pod širým nebem,“ vysvětluje Josef Chuchlík.

Přiblížit skotu venkovní prostředí lze i dalším způsobem. Stačí zmáčknout nenápadné tlačítko a o chvíli později už se zvedá část jedné stěny. Do haly začíná proudit čerstvý vzduch a před vámi se najednou otevírají výhledy na okolní kopce. „Čím lépe se kráva bude cítit, tím bude zdravější a mléko kvalitnější. Celá stáj je postavena na zdraví zvířete.“ 

Krávy, které mají chytré hodinky

V klasických kravínech se dojení často řídí podle lidí. V Bělé si ale vhodný moment můžou krávy vybrat podle sebe. A to díky dojicím automatům značky DeLaval. „Robotická stáj má jednu úžasnou výhodu – na dojení si dobytek může zajít sám, třikrát až čtyřikrát za den. Pohyb stáda je částečně řízen selekčními brankami, přes něž krávy procházejí ke krmení a na dojení,“ popisuje pan Chuchlík. Funguje to jednoduše. Krávy mají na krku obojky s čipy – první zaměřuje lokaci zvířete, druhý jeho chování. Díky tomu lze třeba odhalit, jestli kráva nemá nějaký problém, kvůli kterému neprojde brankou na dojení – třeba když nemůže stát. Chovatel tuto informaci dostane a může jít zvíře zkontrolovat. Stejně jako lidé používají chytré hodinky, mají krávy obojky s čipy, které dokážou zaznamenat jejich tělesnou kondici. Díky obojkům tak mají chovatelé o stádu perfektní přehled.

Krávy v hale přes den pendlují mezi ležením, krmištěm a dojicími roboty. „Na celý proces si rychle zvykly. Vždy stačí pár dní a nevyžadují žádnou obsluhu, nechají se samy podojit,“ doplňuje Josef Chuchlík. Když kráva přijde na dojení, robot už automaticky ví, co má udělat. Umí si totiž zapamatovat, jak vypadá vemeno konkrétní krávy. A pokud se třeba stane, že by měla jen tři struky, dovede to rozpoznat – tvar vemene vyhodnocuje opticky pomocí kamery. „Jakmile daný struk přestane dojit, automaticky se odpojí. Ten, co má třeba ještě trochu mléka, zůstane přisátý. To je ideální pro zdraví zvířete i kvalitu mléka. Když se snažíte krávu dojit a ona už nemá mléko, bolí ji to,“ vysvětluje chovatel. Po ukončení dojení následuje ošetření proti zánětu a dezinfekce vemena – i tu provádí robot.

Dojením ale chytré řešení nekončí. Na řadu pak přichází analýza mléka. Součástí každého robota je taková malá laboratoř. „Díky tomu dokážeme odhalit, jestli v mléku nejsou somatické buňky a zdali nemá kráva nějaký zdravotní problém. Než se mléko odčerpá do společného tanku, vždy projde laborkou,“ popisuje pan Chuchlík. Celý systém se také pravidelně čistí. A když se do robota dostane špatné mléko, dokáže ho automaticky rozeznat, odčerpá ho do oddělené konve a sám od sebe provede dezinfekci, aby nedošlo ke kontaminaci.

„Roboti nám šetří práci, zároveň však potřebujeme kvalifikovanější pracovníky než dřív. Nové technologie jsou pro mladé lidi zajímavé a můžou být dobrým argumentem, jak je přilákat do našeho oboru, který teď trpí nedostatkem pracovní síly,“ míní šéf DS Agro.

žárovka

DS Agro Libštát. Firma, která podniká udržitelně

Společnost DS Agro Libštát, spadající pod DS Holding, byla založena v roce 2009. V podhůří Krkonoš dnes spolu se sesterskou společností DS Agro Košťálov obhospodařuje okolo 1 450 hektarů zemědělské půdy. Mezi její odběratele patří třeba společnost Pragolaktos. Ve své výrobě dbá DS Agro Libštát na ekologický způsob hospodaření. V roce 2011 například postavila bioplynovou stanici, aby využívala rostlinné a živočišné přebytky. Vyrobí se zde až 1 020 kWh elektrické a 900 kWh tepelné energie. Nedávným velkým projektem je nová hala v Bělé, kam se vejde až 500 krav. Ekologický přístup razí i celá společnost DS Holding. Před dvěma lety dokonce na vlastní náklady testovala využití zkapalněného zemního plynu (LNG) místo klasického paliva – nafty – v těžké dopravě.

Stáj v Bělé jako moderní kravín, ale i udržitelná výrobna energie

Komplex v Bělé má i další využití. V celém areálu najdete ještě bioplynovou stanici, kde se vedle elektřiny a tepla produkuje také sušený separát, který se používá jako podestýlka pod krávy. „A ten potom společně s výkaly míří zpátky do bioplynky ve formě kejdy. Nemusíme tak vozit slámu pod krávy a snížíme i provoz v okolí vesnice,“ spokojeně konstatuje zemědělec. V komplexu se také odchytává dešťová voda. I ta se v kravíně dále používá – například na mytí robotů. Do budoucna by měly na střechu stáje přibýt ještě solární panely. „Je to vlastně takový ostrovní systém. Když ve vesnici přestane běžet proud, tady na kopci v Bělé se bude pořád svítit,“ směje se Josef Chuchlík.

Hospodářský areál v Bělé je zkrátka důkazem, že moderní hala pro chov zvířat s nejnovějšími technologiemi může vyrůst i v malé podkrkonošské vesnici. 

DS Agro Libštát o spolupráci s Českou spořitelnou

Stavba se podle Josefa Chuchlíka podařila hlavně díky obci Bělá a tamním lidem, kteří celému projektu vyšli vstříc. Jeho slova doplňuje i René Mewald, který v DS Holdingu pracuje jako finanční ředitel: „A samozřejmě díky České spořitelně, která kravín pomohla financovat. Spolupráce s Petrem Mádlem, firemním bankéřem, běží skvěle. Na první pohled totiž nejsme jako firma lehce analyzovatelné uskupení. Věnujeme se několika typům podnikání a každé má svá specifika.“ A Josef Chuchlík dodává: „Nezapadáme do šablony, ne každá banka toto zvládne. A Česká spořitelna se spolupráce s námi nebála – ani na projektu s bioplynovou stanicí, ani nového kravína.“

Od kamionů k zemědělství

Projekt v Bělé vznikl pod společností DS Agro Libštát, která je součástí DS Holdingu. Ten se věnuje převážně podnikání v oblasti nákladní dopravy. Co tedy Josefa Chuchlíka vedlo k tomu, aby se pustil do zemědělství? „Stavba kravína je náš další strategický krok. Autodoprava funguje výborně, ale za několik let se může situace změnit. Zdravá lokální potravina se stane důležitým artiklem. Soběstačnost pro mě byl další impuls, proč se začít v zemědělství angažovat,“ říká. „Navíc jsem vesnický patriot. Chci udělat něco pro to, aby šly obce nahoru – aby se zde místní dobře uživili a bydleli tu rádi,“ dodává.

Lidský faktor hraje podle pana Chuchlíka důležitou roli v celé jeho firmě. „Mít kolem sebe v týmu skvělé a energické lidi je v podnikání nesmírně důležité. Chci, aby se svou prací bavili a chodili do ní rádi.“ Finanční ředitel DS Holding René Mewald jeho slova doplňuje: „A když se ta energie spojí s pracovitostí, vždy to dobře dopadne.“

Za téměř třicet let, co společnosti ze skupiny DS na českém trhu působí, se neustále posouvají vpřed – minulým ekonomickým krizím navzdory. „Pomalinku rosteme, jde to přirozeně. Krize nás vlastně vůbec nepoznamenaly. Když se nějaké objeví, musíte situaci přijmout, jak je. Těžké časy vám můžou ukázat, kde máte slabá místa. Potom je potřeba přidat na tempu a začít víc investovat – jak se říká, brát krizi jako příležitost. Naší výhodou je i to, že ani v dopravě nejsme vázaní na jeden sektor. Máme přes šest set zákazníků, žádný z nich ale netvoří víc než 10 % našeho obratu. Nejsme tak závislí na pár klíčových odběratelích – pokud má sám nějaké problémy, nesloží nás to,“ popisuje Josef Chuchlík. I když tvrdí, že se ve firmě nedrží vždy striktně svých plánů, své kroky má promyšlené velmi dobře. „Ani v životě, ani v podnikání nemůžete pořád plavat v jedné rovině. Chvíli jdete nahoru, chvíli dolů. Když máte zájem a práce vás baví, stoupáte. A díky zápalu a nadšení rosteme i my,“ uzavírá.

žárovka

Skupina DS. Třicet let stabilního růstu

Společnosti ze skupiny DS se věnují jak zemědělství, tak i kamionové dopravě, stavebním a zemním pracím či přepravě betonu. Firmu založil už v roce 1992 Josef Chuchlík, kdy začal podnikat se svým švagrem. Tehdy začínali každý s jedním vozidlem a po okolí přepravovali kamenivo a písek. Dnes vozový park firmy čítá kolem 200 sklopek – tahačů s návěsy pro přepravu sypkých hmot, které brázdí české silnice. Společnost se také aktivně angažuje ve vzdělávání, na jaře 2022 například spouští Ligu mladých, projekt pro začínající řidiče. „Máme v plánu vzít pod křídla mladé lidi do 33 let, naučit je jezdit, vyznat se v servisu a pomoct jim se kvalifikovat. Z nich si pak chceme vychovat mladou generaci řidičů,“ plánuje Josef Chuchlík.

ředitel Regionální korporátní centrum České spořitelny Zlín

„S DS Agro Libštát jsme začali spolupracovat v roce 2011. Tehdy jsme poskytli úvěr na stavbu bioplynové stanice a postupně jsme se stali hlavní financující bankou celé skupiny. Na panu Chuchlíkovi obdivuji, že po vybudování úspěšné dopravní firmy nezůstal stát na místě a pustil se do dalšího pilíře svého podnikání. Výzva to byla o to větší, že se zaměřil na živočišnou výrobu v podhůří Krkonoš, která je kapitálově náročná a návratnost investovaných prostředků velmi dlouhá.“

Mohlo by vás dále zajímat