Všechny články

Češi více patentují. Oproti západní Evropě ale stále zaostáváme



5. října 2022

3 minuty

hodiny
Soudní kladívko

Zájem o patentování vynálezů u nás od začátku tisíciletí mírně vzrostl. Celkově však v patentových přihláškách pořád oproti průmyslově vyspělejším zemím Evropské unie zaostáváme. Z jakých důvodů má pro stát smysl efektivně investovat do takzvaného průmyslového vlastnictví?

Když se řekne patentový úřad, mnozí si vybaví hlavně komický osud věčně opožděného Járy Cimrmana. Ve filmu z roku 1983 přiběhl s každým svým novým objevem o pár minut pozdě a se světobornými patenty ho předběhli Edison, Bell nebo bratři Lumièrové. Ve skutečnosti se bohužel takové situace nestávají, alespoň ne na českém Úřadu průmyslového vlastnictví. Právě v České republice se fronty se žádostmi o patent nestojí. Patentování přitom může významně posílit ekonomiku země. Rozvoj, ochrana a investice do průmyslového vlastnictví dokážou tuzemské firmy, a tím pádem celou českou ekonomiku posunout k vyšší přidané hodnotě.

žárovka

Možnosti ochrany průmyslového vlastnictví

  • Národní patent
  • Evropský patent
  • Mezinárodní patententové přihlášky
  • Užitný vzor
  • Ochranná známka

Patenty lze udělit na vynálezy, které jsou nejen nové, ale zároveň průmyslově využitelné. Musí být výsledkem vynálezecké činnosti bez ohledu na to, zda jde o produkty a technologie, nebo například léčiva, chemicky vyrobené látky a průmyslové produkční mikroorganismy. Pokud však uvažujete o patentování svého počítačového programu, vědecké teorie nebo třeba vyšlechtěných plemen zvířat a odrůd rostlin, na úřadě bohužel nepochodíte. Podle rozsahu, doby působnosti a dalších legislativních náležitostí se patenty rozdělují na národní, evropské a „mezinárodní“. Přesné podmínky upřesňuje Úřad průmyslového vlastnictví ČREvropský patentový úřad a Světová organizace duševního vlastnictví.

Během uplynulých dvou stoupl zájem českých žadatelů o mezinárodní patentové přihlášky. Nejvíce jich přibylo v roce 2021, kdy se podalo 281 přihlášek. Jde o více než dvojnásobný nárůst za deset let.

Když ovšem porovnáme množství patentových přihlášek na počet obyvatel, Česko stále pokulhává za průmyslově vyspělejšími státy. Podobně zaostáváme i v prodejích licencí a ve vytěžování patentových informací pro vyvarování se zkoumání už známého. Co patří mezi možné důvody? Některé tuzemské firmy na patentovou ochranu patrně nahlížejí jako na únik informací. Prostřednictvím patentových úřadů totiž společnost zveřejňuje své nápady a know-how, a může tudíž ve výsledku poskytnout návod konkurenčním podnikům. Co se celkových investic do vědy a výzkumu týče, Česká republika se drží těsně nad průměrem. V roce 2019 zamířilo do tuzemské vědy 92 miliard korun.

Když ovšem k průmyslovému vlastnictví připočteme i autorské právo, které zahrnuje umělecká a literární díla, dojdeme k výsledku, že se v Česku do duševního vlastnictví investuje poměrně významně. Na celkových investicích v zemi se investice do duševního vlastnictví podílejí rovnou pětinou, pouze osm států Evropské unie zaznamenává vyšší podíl.

Jak se u nás a ve světě vyvíjí průmyslové vlastnictví? Podrobné údaje a informace naleznete v aktuální analýze České spořitelny, kterou si můžete zdarma stáhnout v kompletním rozsahu.

Mohlo by vás dále zajímat