Tišší provoz, příjemné ovládání a šetrnost k životnímu prostředí – to všechno patří mezi výhody, které s sebou elektromobilita přináší. Zároveň tu však zůstává několik nezodpovězených otázek. Je naše nabíjecí infrastruktura dostatečná? Dokážeme recyklovat baterie efektivně? Přečtěte si, jaké výzvy budeme muset v oblasti elektromobility ještě zdolat.

1. Zvýšit dojezd jednotlivých vozů

Dojezdová vzdálenost elektromobilů se pohybuje ve stovkách kilometrů. Nové modely už zvládnou na jedno nabití dojet přes tři sta kilometrů, jiné přes pět set. Vůz Tesla Model S dokonce slibuje dojezd až přes osm set kilometrů. Uvedená čísla ale nemusí vždy odpovídat reálným dojezdům, někdy mohou být nižší až o 20 %. Skutečnou vzdálenost totiž ovlivňuje například chladné počasí či rychlá jízda po dálnici, během které roste spotřeba energie. S omezeným dojezdem některých modelů se pojí i další komplikace – nedostatečně vyvinutá nabíjecí infrastruktura.

2. Vybudovat vhodnou nabíjecí infrastrukturu

Když srovnáme počet elektromobilů a nabíjecích stanic v Česku, na jednu veřejnou nabíječku připadne pět vozů – což je vlastně skvělé číslo. Tyto stanice ale často nestojí na hlavních tazích. Podle statistik Centra dopravního výzkumu tvoří navíc rychlonabíječky s výkonem vyšším než 150 kW pouze 3 % z celkového počtu všech nabíječek. Tím pádem je jízda na delší vzdálenost komplikovanější. Jenže ideálním řešením nemusí být ani instalace většího počtu nabíječek s vyšším výkonem. Rychlé nabíjení totiž vyžaduje více energie, kterou je potřeba vyrobit – a to se neobejde bez vzniku emisí. Rychlonabíječky jsou také dražší, a navíc méně šetrné k bateriím.

Domácí nabíjení neboli wallbox

Elektromobil můžeme nabíjet nejen na stanicích, ale i doma přes noc – a to prostřednictvím elektrického zařízení zvané wallbox. Tato domácí nabíječka je navíc uživatelsky mnohem přívětivější a také bezpečnější než běžná zásuvka. 

3. Udělat elektromobilitu cenově dostupnější

Cena je argument, který řadu zákazníků od koupě elektromobilu odrazuje. Jsou totiž stále dražší než podobné modely se spalovacím motorem. Cena nejlevnějších elektromobilů se na českém trhu pohybuje okolo půl milionu korun, ale jedná se především o malá vozidla vhodná spíše do městského provozu. Větší modely s vyšším dojezdem pak dosahují částek blížících se milionu. Některé západní státy poskytují na elektromobily dotace. V Česku podobný program do roku 2020 rovněž fungoval, ale pouze pro firmy a úřady, ne pro běžné řidiče. V minulém roce byla dokonce podpora kvůli koronavirové krizi zastavena. Na druhou stranu: lze očekávat, že jak nabídka elektrických vozů poroste, cena bude naopak klesat, a elektromobily se tak stanou pro české řidiče dostupnější.

4. Připravit autoservisy na to, jak se o elektromobily starat

Když už si pořídíme elektromobil, musíme také myslet na jeho údržbu. Jenže o vozy poháněné bateriemi by se mělo pečovat jinak než o ty se spalovacím motorem. Autoservisy a technici se na specifika elektromobilů musí připravit – rozšířit své znalosti a dovednosti i dílenské vybavení. Představte si například, že se do autoservisu dostane elektromobil po těžké nehodě. V takových případech může být pro své okolí nebezpečný, hrozí třeba výbuch. Proto musí být součástí servisu i takzvaná karanténa, tedy zabezpečené místo, kam lze poškozený elektromobil umístit. Přísná pravidla se musí nastavit také pro manipulaci s poškozenou baterií, která by se měla přepravovat ve speciálních boxech.

5. Udržitelně recyklovat baterie

Recyklovat lithium-iontové baterie je ze zákona povinnost. Právo však už nestanovuje, zda má recyklace probíhat takzvaně pyrometalurgicky (za vysokých teplot), nebo chemicky (vymýváním jednotlivých prvků z baterie). Při druhé zmíněné metodě se sice zachrání daleko větší množství původního materiálu, ale celý proces je nákladnější a finančně se zatím nevyplatí. Počítá se však s tím, že objem baterií v budoucnu poroste, a čím více se bude recyklovat, tím více se budou snižovat náklady na recyklaci. Začne se totiž rozvíjet tržní prostředí a firmy zaměřené na recyklaci si začnou konkurovat – nabízenými službami a jejich cenou. Pokud je navíc baterie v dobrém stavu, lze ji ještě před recyklací využít jako zdroj energie v powerbankách.

6. Posílit důvěru lidí

Když na podzim roku 2019 narazil elektromobil značky Tesla do stromu a záchranné jednotky pak musely vzniklý požár přes sedmdesát dva hodin hasit, veřejnost zpozorněla. A začala se obávat, zda jsou elektromobily dostatečně bezpečné. Elektromobilita je „žhavé“ téma, obzvlášť pokud se objeví ve spojitosti s nehodou, či dokonce požárem. Vozidel na elektrický pohon jezdí stále málo, proto by statistiky nehodovosti nemusely být ještě úplně relevantní. To však nerozporuje fakt, že je třeba vytvořit obecné normy, jak v případě nehody s požárem pracovat.

7. Změnit své návyky a myšlení

Řada výzev, které elektromobilita přináší, jsou záležitostí vědy a techniky. Nesmíme ale zapomenout, že pokud chceme auta poháněná bateriemi naplno využívat, budeme se muset změnit i my. Elektromobily vyžadují trochu jiný životní styl. Vzhledem k možnostem dojezdu a nabíjecí infrastruktuře musíme pečlivěji plánovat své cesty a nabíjení nám zabere více času než tankování.  Možná bychom měli ale přehodnotit naše postoje k mobilitě celkově. Zvykli jsme si totiž na pohodlí a na udržitelnost často zapomínáme. Třídění odpadu bylo pro spoustu lidí výstupem z komfortní zóny, smysl však má – podobně jako elektromobilita.

Mohlo by vás dále zajímat